Příběh Mount Everestu – je opravdu nejvyšší horou světa?

aneb jak jsem se setkal s horolezeckou legendou, Reinholdem Messnerem

Poslední letošní indicko-čínské měření shodně dospělo ke stanovení nadmořské výšky Mount Everestu na 8848,86 m n.m. Zároveň potvrdilo, že nejvyšší hora světa nejenže roste díky pohybům tektonických desek každoročně o půl centimetru, ale posunuje se o tři centimetry na severovýchod, tedy do čínského území. V době první doložené čínské dynastie Sia (její vláda dle historických pramenů začala okolo roku 2100 před naším letopočtem) byla nejvyšší hora světa nižší o celých 20 metrů!

První, kdo změřil a přiřknul Mount Everestu status nejvyšší hory světa, byl indický matematik a zeměměřič z Bengálska Radhanath Sikdar, když v roce 1852 pomocí trigonometrických výpočtů měřil horu teodolitem z 240 km vzdáleného indického podhůří. V 50. letech minulého století se naposledy měřilo triangulační metodou a již tehdy se naměřená výška ustálila na 8.848 metrech. Čínské měření z roku 2005 určilo nadmořskou výšku pevné skály 8844 metrů a k němu šest metrů vysokou sněhovou čepici na jejím vrcholu – ta se však neustále mění.

Následně se o výšce Mount Everestu vedly debaty, zvláště poté, když v roce 2015 Nepál postihlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy stupnice, které připravilo o život tisíce lidí a změnilo krajinu této himálajské země. Satelitní data naznačovala, že Mount Everest se mohl kvůli otřesům půdy zmenšit. To ale vyvrátily následné expedice Číny a Nepálu, které potvrdily původní výšku hory.

Podle dostupných pramenů se uskutečnilo na Mount Everest více než devět tisíc výstupů, při kterých zahynulo nejméně 300 lidí; 14 Čechů si sáhlo na vrchol: první byl Leopold Sulovský, který stanul na jeho vrcholu 17. května 1991; první Češka, Klára Poláčková zdolala nejvyšší horu o 16 let později. Jejím průvodcem nebyl nikdo jiný než vnuk legendárního Tenzinga Norgaye, který s Edmundem Hillarym jako první stanul na „střeše světa“ v roce 1953. V poslední době dosahuje počet výstupů každoročně téměř tisícovky.

Je ale Mount Everest opravdu nejvyšší horou světa?

Jak se to vezme – měříme-li jeho výšku od hladiny moře, tak zcela určitě, druhá nejvyšší hora K2 je o celých 239 metrů nižší.

Ale co když hory změříme od mořského dna?

Havajská hora Mauna Kea, vyrůstající ze dna Tichého oceánu, vyčnívá sice „jen“ 4 245 metrů nad mořskou hladinou, nicméně její stěny spadají až do hloubky 5 959 metrů pod hladinu a svými 10 204 metry výšky strčí Mount Everest hravě do kapsy.

Druhý neméně slavný konkurent Everestu představuje ekvádorská hora Chimborazo. Čtvrtohorní stratovulkán leží nedaleko rovníku a díky zemské rotaci, která Zemi činí na pólech zploštělou a na rovníku vyklenutou, tak místa právě podél rovníku leží od středu naší planety nejdále. Jeho vrchol ve výšce 6.384,4 metrů je místem na zemském povrchu nejvzdálenějším od středu Země – Mount Everest je o necelé tři metry nižší! Je však paradoxem, že pokud bereme výšku Chimboraza od hladiny moře, není ani nejvyšším vrcholem jihoamerických And.

Existují i další pozoruhodné vrcholy – třeba Gangkhar Puensum je se svými 7 770 metry nejvyšší horou na světě, na kterou nebyl dokončen úspěšný výstup – leží na hranici Číny a Bhútánu a patří tak mezi panenské vrcholy. Bhútanská vláda v roce 1994 zakázala expedice do oblastí hor vyšších než šest tisíc metrů nad mořem z ekologických a náboženských důvodů – Bhútán údajně nechce rozvrátit tradiční buddhistický systém. Další příčinou byla ovšem extrémní obtížnost výstupu; pokusy z čínské strany nebyly doposud úspěšné.

Mezi 20 vrcholy světa vyššími než sedm tisíc metrů, které ještě nebyly zdolány, patří celá polovina Číně. Ostatně - všechny nejvyšší hory světa se nacházejí na území Asie – dělí se o ně „pouhých“ devět států a osm pohoří - Čína je jednou z nich.

Nejvyšší hora mimo Asii se jmenuje Aconcagua, nachází se v západní části Argentiny a je se svými 6 959 metry zároveň nejvyšší horou západní a jižní polokoule.

Autor článku s Messnerem na Firmianu

Při své nedávné návštěvě severoitalského hradu Firmian poblíž Bolzana jsem se setkal s mužem, který jako první zdolal Mount Everest sólo výstupem alpským stylem bez použití kyslíkového přístroje – stalo se tak v srpnu 1980 a výstup se uskutečnil z tibetské strany. Proti mně stanul muž s tváří ošlehanou horami, obličejem protkaným vráskami, s nespoutanou hřívou vlasů, hleděl na mě svýma mladistvýma divokýma očima, šlachovité tělo dotvářelo jeho auru osobnosti – proti mně se zjevil Reinhold Messner - nejslavnější horolezec světa!

Přiznám se, že mně nejdříve zamrazilo! Provázel jsem skupinu českých gymnazistů převážně po zahradách a parcích Severního a Jižního Tyrolska a na programu jsem zařadil i jeden z pěti Messnerových hradů přibližující historii horolezectví a kulturu národů žijících pod vrcholy hor: Messner Mountain Museum.

A hned mimořádné setkání! Ještě u vchodu jsem si dělal legraci z paní pokladní slovy: „Tak pozdravujte toho slavného Messnera, až se tady zase objeví!“… a záhy se objevil. Seděl v hloučku dalších asi 20 sportovně vypadajících lidí a živě s nimi besedoval – klidný, věcný, naslouchal vyprávění druhých, glosoval s nimi – beseda netrvala dlouho. Následně se s námi trpělivě fotil. Nic víc, nic míň – ale zážitek na celý život!

Firmian expozice

Reinhold Messner dnes patří k legendám: uznávaný horolezec s bohatými zkušenostmi s lidskou psychikou ve vypjatých situacích, s obrovským kulturním přehledem, v letech 1999-2004 zastával funkci poslance Evropského parlamentu za italskou stranu zelených, autor desítek publikací i filmových projekcí. V poslední době se věnuje správě svých pěti hradů, ve kterých se snaží zprostředkovat hodnoty himálájské kultury, aniž by návštěvník hnul zadkem a nemusel odletět do Asie.

Dodejme na závěr, že nejhlubší místo oceánského dna – prohlubeň (Challenger Deep) v Mariánském příkopu v Tichém oceánu je se svými téměř 11.000 metry hlubší pod mořskou hladinou než je Everest nad jeho hladinou. Výškový rozdíl mezi nejvyšším a nejhlubším místem na Zemi tak činí téměř 20 kilometrů, což je však minimálně o sedm kilometrů méně než kolik ční nejvyšší hora sluneční soustavy Olympus Mons na povrchu Marsu, její základna zabírá plochu o velikosti Francie.

Jen pro zajímavost: 10. listopadu 2020 se čínská ponorka „Překonavatel“ s posádkou úspěšně ponořila do nejhlubší části oceánu Země, dosedla na dno Mariánského příkopu.

Miroslav Hrdlička