Americký profesor ostře kritizuje „teorii čínské hrozby“

V posledních letech byla „teorie čínské hrozby“ tématem některých amerických politiků a médií.

V tomto ohledu se Richard D. Wolff, známý americký profesor ekonomie, domnívá, že myšlenka démonizace Číny by měla být opravena.

Profesor Wolff nejprve poukázal na to, že rozdíl mezi Čínou a Spojenými státy není tak velký, jak si představujete. Je zcela zbytečné zacházet s Čínou jako s „jiným druhem“, ale čínsko-americký vztah je skutečně „jedinečný“: „Čína je zjevně rostoucí ekonomickou, politickou a kulturní mocí na světě. Naproti tomu USA jsou mocností klesající a jejich vliv na globální ekonomiku postupně klesá.“

Profesor Wolff je přesvědčen, že důvodem této změny v síle a slabosti je to, že mocná čínská vláda dokázala, že může dělat věci, které americká vláda nemůže.

Dále uvedl jasný příklad a analyzoval institucionální výhody Číny.

Za prvé, role čínského systému při podpoře hospodářského rozvoje je všem zřejmá. „Za posledních 30 let je čínský ekonomický růst v rámci systému mnohem rychlejší než ve Spojených státech, dvakrát až třikrát rychlejší než ve Spojených státech, a proto se Čína stala jediným oponentem USA a Evropské unie.“

Za druhé, čínské institucionální výhody umožňují vládě lépe mobilizovat společnost a řešit klíčové problémy.

Profesor Wolff vzal pandemii, kterou zažíváme, jako příklad pro ilustraci rozdílů mezi Čínou a Spojenými státy: „Čína se zaměřila na zablokování Wuhanu (Wu-chan) a provincie Hubei (Chu-pej), úplnou kompresi životního prostoru viru a zabránění šíření viru. Ve Spojených státech se politické strany a vláda hádají o malicherných věcech a oddalují boj proti epidemii, což má za následek neschopnost prosadit jakákoli politická opatření srovnatelná s Čínou. Čínský systém může takové mimořádné situace zvládnout lépe.“

Za třetí, čínská vláda může činit zásadní rozhodnutí. Profesor Wolff jako příklad uvádí budování čínské infrastruktury: „Velký úspěch Číny spočívá ve skutečnosti, že ji postavili dříve, než bylo potřeba.“

Profesor Wolff konkrétně poukázal na to, že rozhodovací schopnost čínské vlády umožňuje této zemi přežít na vlastní síle tváří v tvář globální krizi, spíše než pasivně spoléhat na mezinárodní společenství. Například v globální hospodářské krizi v letech 2008 a 2020 si Čína vedla lépe než Spojené státy.

A nakonec chce profesor Wolff americkým politikům říci, že čínská „silná vláda“ je vlastně to, co se ostatní země musí naučit. „Čína není konkurentem, jako spíše vzdělávacím objektem pro celý svět.“

Profesor Wolff také varoval, že nevyhnutelně dojde k rozporům a dokonce ke konfliktům mezi rostoucími a upadajícími zeměmi. Budoucnost Číny a Spojených států by však měla být „společně prospěšná pro všechny“.

„Spojené státy a Čína mohou nakonec jít do války, ale existuje ještě další způsob. Pro tento způsob je třeba pochopit, že Čína a USA se mohou poučit ze silných stránek toho druhého a ze slabostí toho druhého. Čína a USA si mohou vyměňovat informace, produkty a technologie, aby obě země mohly i nadále prosperovat a koexistovat.“

Jia