Christine Lagardeová: Eurozóna čelí větší nejistotě

Podle zprávy tiskové agentury Nová Čína z 20. června z Bruselu prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová v pondělí uvedla, že současný hospodářský provoz eurozóny je ovlivněn různými negativními faktory, jako jsou například vysoké náklady na energii, zhoršení obchodních podmínek a vysoká inflace, která ovlivňuje příjmy obyvatel, proto eurozóna musí čelit větší nejistotě.

Christine Lagardeová téhož dne v Evropském parlamentu řekla, že v důsledku ukrajinské krize čelí Evropa obrovské změně hospodářské a geopolitické struktury. Vysoká inflace také přinesla dopady na měnové politiky Evropské centrální banky. Evropská centrální banka odhaduje, že ekonomika eurozóny v roce 2022 poroste o 2,8 procenta a v letech 2023 a 2024 o 2,1 procenta. Pokud bude dodávka energie vážně přerušena a její cena dále stoupne, očekává se, že ekonomika eurozóny v roce 2022 vzroste pouze o 1,3 procenta a v roce 2023 dojde k poklesu o 1,7 procenta.

Prezidentka Evropské centrální banky uvedla, že s opětovným ekonomickým otevřením v eurozóně je třeba oživit poptávku, zvláště v odvětví služeb, ale dodávka je stále omezena, ceny v různých odvětvích se zvyšují a úroveň inflace roste. V květnu letošního roku míra inflace v eurozóně dosáhla 8,1 procenta. Očekává se, že v letech 2023 a 2024 se inflace zvýší o 3,5 procenta a 2,1 procenta.

Christine Lagardeová uvedla, že s ohledem na současné inflační prostředí se Evropská centrální banka rozhodla přijmout další opatření k normalizaci měnové politiky a rozhodla se provést úpravy na základě nejnovějších údajů a vyhodnocení vývoje inflace.

V reakci na inflaci Evropská centrální banka 9. června oznámila, že v červenci zvýší úrokové sazby o 0,25 procentního bodu a zároveň od 1. července zastaví nákup čistých aktiv. Trh se obecně obává, že na konci plánu nákupu dluhů Evropské centrální banky se náklady na financování v eurozóně výrazně zvýší, finanční diferenciace se zintenzivní a riziko dluhové krize vzroste.

D.