Summit skupiny G7 v Německu se konal pod tíhou krize

Německo je předsednická země skupiny G7 v roce 2022. Dne 26. června místního času byl ve Schloss Elmau v Bavorsku v Německu zahájen třídenní summit skupiny G7. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bylo důležité téma tohoto summitu a další témata se týkala boje proti změnám klimatu a energetické krize. Následuje konkrétní reportáž od novináře čínské mediální skupiny China Media Group (CMG) Ruan Jianwen (Žuan Ťien-wen) z Německa.

Veřejnost věří, že skupina G7 za posledních 50 let po svém vzniku nikdy nečelila tak závažné krizi - konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou nadále pokračuje, bezpečnost potravin je ohrožena, globální inflace se zhoršuje a perspektiva hospodářského zotavení čelí mnoha nejistotám. Kromě hospodářské situace, mezinárodního partnerství v oblasti infrastruktury a investic, a sankcí vůči Rusku se představitelé členských zemí skupiny G7 na summitu také zaměřili na sérii následků klimatických změn a pandemie COVID-19.

Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že ačkoli summit nemůže vyřešit všechny problémy, přinese důležitá rozhodnutí, která poslouží jako „užitečná příprava“.

Olaf Scholz řekl: „V mezinárodních vztazích není nyní slunečno. Všechny členské země skupiny G7 se obávají současné krize, v některých zemích poklesl hospodářský růst, inflace roste, trpíme nedostatkem surovin a dodavatelský řetězec je přerušen. To jsou obrovské výzvy, kterým musíme čelit, a proto také musíme převzít odpovědnost. Pevně věřím, že příslušné strany na tomto summitu vyšlou jasný signál k jednotě a rozhodné akci.“

Stojí za zmínku, že u této příležitosti navštívil Německo americký prezident Joe Biden, poprvé po nástupu do úřadu prezidenta v lednu roku 2021. Před summitem vedly obě strany bilaterální jednání. Americký Bílý dům později oznámil, že prezident Biden vítá „historický slib“ Německa v bilaterálním jednání ohledně velkého zvýšení výdajů v oblasti obrany. Spojené státy a Německo budou nadále poskytovat Ukrajině vojenskou, hospodářskou, humanitární a diplomatickou podporu, a budou usilovat o zmírnění dopadů konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou na globální potravinovou a energetickou bezpečnost.

Olaf Scholz uvedl: „Dnes ráno jsem vedl velmi podrobný bilaterální dialog s prezidentem Joem Bidenem. Máme stejný názor na to, jaká opatření je třeba přijmout v ukrajinské otázce. Takže je jasné, že v otázce ukrajinské bezpečnosti budou Německo a Spojené státy jednat společně. Tak je to od začátku a bude to tak nadále pokračovat i v budoucnosti. Znovu opakujeme důležitost společné akce a těsné koordinace.“

Kromě účasti představitelů Německa, Spojených států, Francie, Velké Británie, Itálie, Kanady a Japonska Německo také pozvalo na summit vůdce Indie, Indonésie, Jižní Afriky, Senegalu a Argentiny. Předseda Evropské rady Chales Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen se zúčastnili summitu jako pozorovatelé jménem EU. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se také zúčastnil summitu prostřednictvím videa.

Aby Německo zajistilo úspěšné konání summitu a udržení pořádku v okolí místa, kde neustále docházelo k protestním demonstracím, povolalo asi 18 tisíc policistů z celé země, kteří využívali vojenské vrtulníky, vysokotlaké vodní zbraně a další opatření pro zajištění bezpečnosti na vysoké úrovni.

Před summitem uspořádalo tisíce lidí v Mnichově protestní demonstraci, aby protestovali proti summitu skupiny G7. 26. června se shromáždilo téměř tisíc lidí v centru města Garmisch-Partenkirchen, kde se summit konal. Demonstranti nesli plakáty se slovy „Stavíme se proti skupině G7“, „Zastavte závody ve zbrojení“, „Ochraňte Zemi“ a další.

Podporovatelka ochrany životního prostředí řekla: „Skupina G7 je největším tvůrcem klimatické krize. Její akce a odpovědnost, kterou přijala, však zdaleka nejsou dostatečné a vůbec nestačí na omezení katastrofické změny klimatu. Proto vyzýváme skupinu G7, aby posílila boj proti změně klimatu, ukončila využívání uhlí před rokem 2030 a poskytla ekonomickou pomoc chudým zemím.“

D.