V uplynulých 30 letech po zavedení reformy a otevřenosti neustále posilovala Čína ekonomické a vědecko-technické síly, což je „hardwarová" záruka uspořádání olympijských her v Pekingu. S neustálým rozvojem styků Číny se zahraničím došlo k potěšujícím změnám image Číňanů. Je to další „softwarová" záruka uspořádání těchto olympijských her.

Na této olympiádě jsme radostně viděli, že čínští obyvatelé a média projevili pochopení ve chvíli, že známý překážkář Liu Xiang odstoupil ze soutěže kvůli zranění, rovněž tolerovali držitelku zlaté medaile na Aténách ,čínskou střelkyni Du Li, která neuspěla na olympiádě v Pekingu. Podle známého čínského učence Tao Wen-zhaa ztělesnilo to otevřené myšlení Číňanů. Nejočividnější příklad se projevil v tom, že americké družstvo ve volejbalu žen , jehož trenérkou je Číňanka Lan Ping , porazilo na olympiádě Čínu. Myslím, že před 20 či 30 lety tuto věc vůbec nepřijali čínští občané. Nyní všichni u nás zaujali k tomu dobrý a klidný postoj a soudí, že Číňané působí jako trenéři v zahraničí , naopak jsou dobré příležitosti rozvíjet vzájemné styky mezi různými zeměmi a jejich kulturou. Pomocí sportu a olympijských her budeme moci docílit tohoto cíle. Proto jsem připustil, že Číňané projevili na této olympiádě otevřené myšlení více než kdy jindy".

Usměvaví čínští dobrovolníci, nadšení diváci a rozumná veřejnost na olympiádě ukázali světu : Čínští obyvatelé jdou směrem k ještě větší otevřenosti a zralosti. Jsou to dar a nejbohatší duševní dědictví, které zanechaly v Číně pekingské olympijské hry. V rozvoji velmi dobrých styků mezi Čínou a světem se Číňané se svými zralými skutky zapojili do mezinárodního společenství, rovněž svět pomocí skutků Číňanů lépe poznával ještě pravdivější Čínu.

Docent fakulty filosofie a sociologie při Pekingském pedagogickém institutě Wu Shu-jun řekl :

„Olympijské hry v Pekingu ukázaly sebedůvěru , toleranci a velkorysost Číňanů. Na olympiádě jsme nejen získali zlaté medaile, ale i v průběhu požívání radosti a účasti na olympiádě ukázali dobrý duševný profil Číňanů. Jde o největší plod."

Známý čínský učenec Qin Xiao-ying se domnívá, že Čína se musí chopit příležitosti olympiády a dále rozšiřovat otevírání se světu. V globálních konkurencích jsme ještě víc uvědomili, že zavřená země nemá skvělou perspektivu a otevřenost má neocenitelný význam pro dlouhodobý rozvoj Číny. Uspořádání olympijských her také dokázalo, že Čína vybre ještě otevřenější cestu rozvoje.