Milí posluchači, dnes vás seznámíme s fotografem panem Xie Hailong, který věnoval mnoho úsilí k podpoře školství v čínských chudých oblastech. Na začátku 90. let minulého století začal Xie sledovat situaci lidského života v čínských chudých oblastech, zvláště budoucnost a osud vesnických dětí bez mořnosti studovat a pomohl tisíci dětívrátit se do školy. Jeho díla hluboce dojala nespočet lidí.

Důvod, proč původně studoval fotografování, byl to, že zaznamenával růst svého dítě svou kamerou. Fotografoval mnoho veselých výjevů. Pozval experty do svého domova, aby hodnotili jeho fotografie. Slova jednoho experta si vyžádala jeho přemýšlení.

„Poté, co se expert podíval na moje díla, řekl, že všechny moje obrázky jsou veselé. Fotografování znamená vyjádření cítění prostřednictvím kamery. Z těchto obrázků máme vidět věci, které mají bohatý a hluboký význam. Ale myslí si, že díla vyjadřujínejen veselé věci, ale i okamžiky k přemýšlení."

Až v roce 1990 Xie Hailong nakonec našel odpověď. V tomto roce odjel do vesnice fotografovat a objevil, že mnoho dětí tam nemohlo chodit do školy kvůli chudobě rodiny. Rády by ale do školy chodily. Xie byl hluboce dojat těmito dětmi.

Na začátku roku 1991 koupil Xie mapu Číny. Půjčil si peníze a odstartoval svou cestu v čínských chudých oblastech. Za rok jel Xie do více než sta škol v 28 okresech z 12 provinciích.

V květnu roku 1991 byl Xie v horské oblasti Da Bie Shan v provincii Anhui. Když byl ve škole nazvané Zhang Wan, pozornost pana Xie přitahovaly velké oči. Okamžitě fotografoval momentky.

„To dívka tehdy psala, velmi svědomitě. Když zvedla hlavu, myslel jsem, že tyto oči jsou takové velké a pozorné. Strnula, když mě viděla, a v tom okamžiku jsem ji vyfotografoval."

Když se uveřejnil tento soubor, přitahoval pozornost různých kruhů společnosti. Lidé poslali peníze této dívce domů, někteří poslali finance do fondu rozvoje čínských dorostenců. Během osmi měsíců darované peníze činily sto milionů čínských juanů.

Když Xie zmínil děti v chudých oblastech, pocítil teplo ve svém srdci.

V prosinci roku 1993 pan Xie přijel do vesnice Xi Bai Po v okresu Pingshan v provincii Hebei. Ve vesnici objevil dva chlapce, kteří si hráli. Xie se jich zeptal, proč nešli do školy. Oba kluci mlčeli. Xie si uvědomil, že musí existovat nějaký příběh o těchto dvou chlapcích. Když přišel do jejich domu, poznal Xie, že jejich otec, matka a babička už zemřeli, zůstali jenom dědeček, který měl víc než 70 let a dva vnuci. Xie plakal a nechal jim jeden tisíc juanů. Vyfotografoval je.

„Když se fotka uveřejnila, peníze darovalo mnoho lidí. Někdo daroval pět set, někdo jeden tisíc. Po jednom roce darované peníze dosáhly částky sta tisíc juanů. A tak vesničané rozmístili dvě děti a znovu pro ně budovali nový domov.

V roce 2007 pan Xie znovu přijel do vesnice Xi Bai Po a navštívil tuto rodinu. Dědeček měl už více než 80 let. Na začátku pana Xia nepoznal, ale když viděl fotku starou 14 let, dědeček byl rozrušený a mlčel.

„Když vyprávím takové příběhy, pociťuji naplnění srdce."

Díky dílům pana Xia získal program podpory školství v čínských chudých oblastech rozsáhlou podporu. Tento program se stal největším a nejvlivnějším charitativním odvětvím v Číně. Díky jeho úsilí mnoho dětí v chudých oblastech mohlo chodit do školy.