Součástí návratu Francie ke gaulleismu je evidentně sbližování s Čínou

V článku Dohnaly USA Francii a EU k návratu Gaullismu?

https://czech.cri.cn/communication/3888/20211026/710199.html

jsme uváděli, že ve Francii, která se v poválečné éře za prezidentování generála de Gaulle striktně držela suverénní politiky národních zájmů a odmítala se podvolit americké imperiální politice, se duch gaulleismu znovu oživuje, a to i v současné vládnoucí straně Republika na pochodu! prezidenta Emmanuela Macrona. Francie je zároveň jednou z nejvýznamnějších zemí Evropské unie, a tak se její odtažitější přístup k americké globální politice bude uplatňovat i větším osamostatňováním Evropské unie, která se bude více prosazovat sama jako geopolitický hráč s vlastními zájmy, než jen nějaký satelit USA. To má i řadu dalších objektivních důvodů, např. ten, že Čína vystřídala USA v roli největšího obchodního partnera Evropské unie.

Ač některé spíše okrajové státy unie s tímto novým přístupem Evropy nesouzní, zejména Litva, která se i za cenu ztrát a nepříjemností rozhodla zapojit se do amerických proti-čínských geopolitických her a do hrátek s tchajwanskou kartou, tak zřetelný kurz neo-gaulleismu ve Francii nabral jasné obrysy zejména po podepsání dohody AUKUS anglosaského spikleneckého kruhu USA, Británie a Austrálie, ve které tato skupina vytěsnila Francii z dohody o vojenských ponorkách a vychýlila Francii z kurzu většího prosazování jejích zájmů v Indo-Pacifiku. A ty určité snahy USA si to u Francie „vyžehlit“ zřetelně moc nezabírají.

Francie rozšiřuje svoji spolupráci se zeměmi v oblasti Indického a Tichého oceánu ve vlastním kurzu. A samozřejmě vede vlastní politiku k Číně, s níž má sílící obchodní a investiční vztahy, zapojuje se i do spolupráce na čínském kosmickém programu – dost rozsáhlé zapojení je např. do čínské mise na Mars – a úzce s Čínou spolupracuje v záležitostech Afriky, kde mají obě země úzké vztahy s místními zeměmi i businessem a oběma záleží na bezpečnosti, stabilitě a prosperitě zemí tohoto kontinentu, kdy jejich zájmy se spíše doplňují, než aby byly v konfliktu.

V pondělí 13. prosince spolu vedli zástupci Číny a Francie tzv. 8. kolo Čínsko-francouzského ekonomického a finančního dialogu na vysoké úrovni. Této virtuální poradě širších týmů odborníků z obou stran spolu-předsedali čínský vicepremiér Hu Chunhua a francouzský ministr hospodářství a financí Bruno Le Maire, jak o tom média informovalo čínské ministerstvo financí.

K hlavním tématům rozhovorů měla patřit ekonomická a finanční spolupráce obou zemí v oborech jako finance, jaderná energetika, letecký průmysl a ochrana životního prostředí. V jaderné energetice obě země patří mezi výrobce jaderných elektráren 3. generace. Francie je jedním z hlavních aktérů projektu evropských dopravních letadel Airbus, který by v současném stavu bylo možno spíše nazvat evropsko-čínským projektem, kdy značná část výroby a vybavování těchto letounů probíhá v čínských podnicích.

Ve všech těchto oblastech už mezi Čínou a Francií existují dohody a vzájemně výhodné programy spolupráce, kterou by evidentně obě země rády rozšiřovaly a prohlubovaly.

Teď v době, kdy USA projevují silné snahy omezit čínské firmy na svých burzách a stavět překážky rozvoji čínského finančního sektoru, si obě strany slibovaly, jak podpoří snahy francouzských finančních institucí založit v Číně plně vlastněné firmy provádějící transakce s cennými papíry. To přesně zapadá do čínského kurzu více otvírat svůj trh světu, kdy v oblasti finančních trhů bude tímto krokem Francie o krok napřed před zbytkem ostatních zemí vstupujících do čínského finančnictví.

V Číně je teď jedním z nejlukrativnějších rostoucích oborů rozvoj společností správy bohatství a francouzské finanční instituce se na tento sektor čínského trhu velice těší, a tak k tématu porady patřilo zakládání společných podniků pro správu bohatství mezi francouzskými bankami a čínskými bankami podle čínských předpisů.

Čína s Francií spolupracují už delší dobu na jaderných technologiích, což reguluje Protokol o mírovém využití jaderné energie, který má příští rok vypršet, země se tu však dohodly, že bude prodloužen o další tři roky spolu s ještě nějakými dodatky o větším důrazu na jadernou bezpečnost. V jaderné energetice obě země ještě spolu s Ruskem, které má s Čínou také dohody o jaderné spolupráci, mají značný náskok před americkým průmyslem jaderné energetiky. Současná energetická krize přitom jasně zdůrazňuje, že spolehlivé a funkční energetické soustavy, pokud mají mít nízké emise, je možné budovat jen se silným zapojením energetiky jaderné.

Ohledně leteckého průmyslu, si obě země chválily probíhající projekty spolupráce a dohodly se na co nejrychlejší certifikaci pro francouzsko-italský turbovrtulový letoun ATR 42-600 společností Aérospatiale a Alenia, po němž vnitro-čínský trh regionálních letů prahne, a pro vrtulníky Airbus H175. Spolupráce mezi evropským, zejména francouzským, a čínským leteckým průmyslem tak mohutně posílí, což ale asi jejich konkurenti, američtí letečtí výrobci, neuvidí rádi.

Ač některé Západní Zelené organizace projevují péči o životní prostředí a přírodu v Číně pouze dost rozvratným způsobem jako protestující především proti vodohospodářským stavbám, tak organizace a firmy z Francie se skutečným zájmem konstruktivně se do ochrany přírody zapojit se s Čínou chystají podepsat dohody o ochranářských projektech Kaihuan ve východočínské provincii Zhejiang, Wuhan ve středo-čínské provincii Hubei a Tenghchong v provincii Yunnan na jihozápadě Číny.

Všechny tyto oblasti spolupráce mají zřetelně dlouhodobý charakter, vyžadují nadstandardní vzájemnou důvěru a zavedenou spolupráci obou stran a mají potenciál ovlivnit globální ekonomické prostředí v daných oborech na dlouhou dobu dopředu. Takové zapojení Francie má nemalý přesah do zbytku EU. Vzhledem k tomu, že je na rozdíl od podivných hrátek Litvy pro zúčastněné výhodné, dá se čekat, že přístup spolupráce déle přetrvá než nějaké divné proti-čínské hry.

Francie se rovněž snaží svůj pragmatický gulleistický přístup a ohledy na vlastní zájmy prosadit i na celoevropské úrovni. Pokud tedy chceme reálně patřit na Západ a do Evropy, jak u nás mnozí politici vykřikují, měli bychom si brát příklad z Francie a z jejího přístupu.

Francie, která za Macrona propaguje posilování autonomie EU už delší dobu a která určitý návrat de Gaullemu po podepsání dohody Aukus zrychlila, bude s největší pravděpodobností hrát dominantní roli v EU.

Dalším dominantním činitelem silně posilujícím spolupráci s Čínou bylo až dosud Německo, pro které je Čína už delší čas největším obchodním partnerem a německé a čínské společnosti už dávno usilovně spolupracují.

Existují sice určité obavy, že nová německá vláda bude o něco více ideologická a méně naladěná pro business, ale tak horké to asi nebude. Stejně tak finanční kruhy jak Číny, tak Evropy si dobře rozumí při podpoře uplatnění svých měn, takže Čína podporuje širší mezinárodní prosazení eura a podobě i Evropa yuanu.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze