Rozhovory ministrů zahraničí Číny a Ruska předznamenávají měnící se světový

Rozhovory ministrů zahraničí Číny a Ruska předznamenávají měnící se světový řád

Čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi vede rozhovory s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem v Tunxi, ve východočínské provincii Anhui, 30. března 2022. [Photo/Xinhua]

K roztrpčenosti jestřábích geopolitiků právě proběhlo vřelé setkání těch, mezi které se Washington neustále snaží vrážet klíny – tj. vysokých zástupců Číny a Ruska, když se čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi ve středu 30. listopadu ve východočínské provincii Anhui ve městě Tunxi setkal s ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem, kdy obě strany slibovaly, jak to poslouží posílení jejich bilaterálních vztahů. Spojené státy, které se vždy chytají každé příležitosti, aby postavily Čínu a Rusko proti sobě, se v souvislosti s právě probíhající Ukrajinskou krizí pokouší Čínu přimět, aby ruské akce odsoudila, pokud možno ho sankcionovala a jakkoliv v ničem nepodporovala. USA dokonce v této souvislosti Číně hrozí, a jelikož se jim nepodařilo po video-hovoru mezi prezidenty Xim a Bidenem Peking zlomit, tak čínskou stranu „potrestala“ uvalením osobních sankcí na řadu čínských činitelů pod průhlednou záminkou Xinjiangu.

Čína je toho názoru, že nepříznivá situace na Ukrajině je důsledkem vyhýbání se diplomatickému řešení naléhavých problémů i absencí evropského bezpečnostního mechanismu, který kdyby byl zaveden a dobře fungoval, tak k takovému zanedbání bezpečnostní situace nemohlo dojít. Proto vybízí všechny strany, jak zapojené, tak vzdáleněji dotčené k diplomacii, kterou to lze snadno urovnat, a nikoliv k pouhému prodlužování konfliktu ke škodě především Ukrajině, na kterou teď někteří cynici pohlíží jako na sebevražedného celonárodního atentátníka ve službách washingtonských jestřábů odhodlaných prostřednictvím Ukrajiny bojovat za svoji věc amerického hlubokého státu do posledního Ukrajince.

Čína není ale ve svém přístupu ani zdaleka osamocena a Bidenova administrativa se s podobným přístupem setkává i na domácí politické scéně přímo ve vlastním Demokratickém politickém táboře, když prezidentské administrativě napsalo společný dopis prý více než tucet progresivistických Demokraty vedených organizací, které ji vybízí prakticky k tomu samému jako Čína, aby USA přestaly přilévat oleje do ohně a neblahou situaci zbytečně neprodlužovaly neřešením věcí, které lze vyřídit diplomaticky.

Wang se před setkáním vyjádřil, že čínsko-ruské vztahy podstoupily v měnícím se mezinárodním prostředí nový zátěžový test a udržují si svůj správný směr a vykazují silnou odolnost.

Novináři ještě zmiňují, že o několik dnů dříve se Wang vyjádřil, že čínsko-ruské vztahy jsou teď „neprůstřelné“.

„Obě strany jsou pevně odhodlány rozvíjet oboustranné vztahy a pevnější důvěru, aby postoupily vpřed ve spolupráci v různých oblastech,“ řekl Wang.

„Čína je ochotna s Ruskem spolupracovat k dotlačení těchto vztahů na vyšší úroveň, kdy v této nové éře je vše směrováno důležitým konsensem mezi hlavami obou států,“ řekl dále Wang.

Když se k nadcházejícím rozhovorům vyjadřoval ruský ministr zahraničí Lavrov, tak prohlásil, že strategická komunikace mezi hlavami obou států sehrála důležitou roli v zajištění stabilního vývoje bilaterálních vztahů a při prosazování multipolárního světa.

Pohled na vyjednávání týmů obou ministrů zahraničí ve východočínské provincii Anhui, 30. března 2022. [Photo/Xinhua]

S těmi vyjádřeními ve smyslu „multipolární světový řád“, která působí na vyznavače americké globální hegemonie jak rudý hadr na býka, však Lavrov nepřestal. Mluvil o tom, jak je Rusko ochotné na mezinárodní a multilaterální scéně spolupracovat s Čínou k prosazování procesu multipolarizacea, v odporu vůči hegemonii a mocenské politice a při dodržování účelů a principů Charty OSN.

Obě strany budou spolupracovat na dosažení „multipolárního, férového a demokratického světového řádu,“ sliboval Lavrov konec monopolární washingtonské hegemonie nad světem.

Kromě těch prohlášení zveřejnilo ruské ministerstvo zahraničí ještě před rozhovory video, kde Lavrov říká: „Svět prožívá velice významnou fázi historie mezinárodních vztahů.“

„Teď na konci přetváření globálních vztahů vy a my spolu i s našimi sympatizanty pohneme věcmi směrem k multipolárnímu, spravedlivému a demokratickému světovému řádu,“ informuje o tom videu Economic Times.

Tedy sny amerických jestřábů o Novém americkém století, kdy USA jako jediná supervelmoc a globální hegemon bude světu diktovat svůj monopolární světový řád přechází do noční můry multipolárního řádu založeného na partnerství a konsensu národů celé globální komunity.

Lavrov čínskou stranu informoval o rusko-ukrajinských rozhovorech, kdy zdůrazňoval, že Rusko je odhodláno snižovat napětí, pokračovat v mírových rozhovorech s Ukrajinou a udržovat komunikaci s mezinárodní komunitou.

Wang se vyjadřoval o tom, jak má ten ukrajinský problém komplikovanou historii, a že Čína Rusko a Ukrajinu podporuje, aby překonaly těžkosti a pokračovaly ve svých mírových rozhovorech, pochválil pozitivní výsledky zatím dosažené při vyjednávání a de-eskalaci napětí, jak nejdříve to bude možné, i snahy Ruska a dalších stran vyhnout se rozsáhlé humanitární krizi. „Z Ukrajinské krize plyne z dlouhodobého hlediska poučení, že na legitimní bezpečnostní obavy všech stran by se mělo reagovat na bázi vzájemného respektu a nedělitelné bezpečnosti,“ říkal.

Rovněž vyzval ke zřízení vyváženého, efektivního a udržitelného Evropského bezpečnostního mechanismu vzniklého z dialogu a jednání, aby se tak v Evropě zajistil trvalý mír.

Ty rozhovory však byly i o širší globální situaci v Asijsko-pacifickém regionu a o mechanismu BRICS.

V nemalé míře se zabývaly Afghánistánem, kterému je teď třeba pomoci, aby se konečně po odchodu USA a ukončení válečné destabilizace nastolila normální regionální spolupráce v oblasti, s čímž byla asi spojena i předchozí Wangova cesta po zemích Indického subkontinentu. Kdy je třeba Afghánistán začlenit do Iniciativy pásu a cesty (BRI) a mechanismů spolupráce zemí v Asii, přičemž se musí pomoci s jeho obnovou a s ekonomickým a sociálním oživením. Jistě se tedy můžeme těšit, že místní multilaterální spolupráce zemí oblasti přinese na rozdíl od generaci trvajících pokusů Washingtonu uplatnit americký hegemonismus konečně řešení afghánského problému a nastolí spolupráci na prosperitě všech zapojených.

Američtí jestřábi tedy budou roztrpčeni nejen z toho, že obě země ukrajinská krize a jejich nátlak nerozkmotřily, ale že se navíc zapojí do nového stmelování jihoasijské a středoasijské oblasti umožněné koncem Afghánské války, kde se nejspíš brzy ukáže, jak se zdejší země dovedou i bez dirigenta za oceánem domluvit na místním funkčním politickém a ekonomickém řádu.

Není tedy divu, že se Wang, jak uvádí ruská tisková agentura TASS, vyjádřil, že ty „nové problémy ve vztazích mezi Čínou a Ruskem posílily vůli obou stran budovat bilaterální vztahy, které budou ještě silnější.“

Asi lze tedy očekávat, že naše nelehká doba zanedlouho vstoupí do historie jako přechod do nové éry mezinárodních vztahů.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze