Zvýšená atmosférická koncentrace CO2 vede ke skleníkovému efektu a k oteplování planety. Na schématu je vidět stoupání koncentrace CO2 z 280 ppm(částic na milion) před tisícem lety na 360 ppm v období kolem r. 2000. Byl dosažen nárůst ve výši 28.6%.

Průměrná roční teplota v letech 1000 – 1950 je pod nulovou čárou, která označuje úroveň v letech 1961 -1990. Nad nulovou čárou se nalézá průměrná teplota během krátkých 140 let, tedy od r.1860 do r. 2000 a byl zaznamenán nárůst skoro o jeden stupeň celsia.

Teplotové změny přímo ovlivňují globální cirkulaci vody, což vedlo k vzniku abnormálního sucha nebo povodní v některých oblastech světa. Produkce zemědělských plodin se tak snižovala. Příliš vysoká teplota rovněž nepřispívá k růstu semen.

Globální oteplování umožní přenesení tropických chorob, jako je západonilská horečka, malárie a žlutá horečka, do oblastí s poměrně nižší teplotou. Oteplování rovněž povede k roztání arktických ledovců a následně k pravděpodobnému oživení předhistorických smrtících virů.

Kvůli roztání arktického ledu, zvýšení srážek a neustálé změně druhů větru se valí nekonečné množství sladké vody do Severního ledového oceánu, což poškozuje teplý Golfský proud. Případné zastavení proudu by mohlo vést ke snížení teploty na severozápadě Evropy o 5 až 8 stupňů celsia. Podobný incident se bude pravděpodobně odehrávat v různých koutech světa.

Svislá farma je skleník v mrakodrapu. Tuto svislou farmu vymyslel profesor Dickson z americké Kolumbijské univerzity. Každá farma může poskytnout potraviny a vodu na jeden rok pro 50 tisíc lidí. Farma neprodukuje žádné odpadky.

Každý rok vypustí dojné krávy a další dobytek do ovzduší 80 milionů tun metanu. Skleníkový plyn metan má dvacetinásobně vyšší skleníkový efekt než CO2. Dojná kráva každý den stráví kolem 68 kilogramů trávy a 9 kilogramů hustěného krmiva. Britská univerzita ve Walesu studuje likvidaci bakterií v žaludku krav, které vyrábí metan, česnekem.

Fyzik z americké Kolumbijské univerzity Klaus Racle vytvořil koncepci na výrobu zařízení o výšce 90 m, které vypadá jako obrovský přístroj na topení ve vzduchu. Každé zařízení spolkne každý rok výfukové plyny z 15ti tisíc aut.

Povedlo se to badateli Hebrejské univerzity Daniel Rosenfeldovi. Ve své studii zveřejněné v letošní červenci uvedl, že se mu podařilo odvést hurikán Katrina z New Orleansu(viz obr.). A to způsobem přidáním prachu do základů hurikánu - ovšem jen v simulaci. Takové zásahy do větrných bouří jsou ale ve skutečnosti ještě hudbou budoucnosti.

Výsledky práce amerických badatelů, zveřejněné v březnu 2007 ukazují, že je možné vypěstovat geneticky ušlechtěné stromy, které budou obsahovat méně ligninu a zároveň zaznamenají urychlený růst. Lignin představuje tvrdou buněčnou stěnu, která znemožní přeměnu stromu v biopalivo.

V posledních letech se objevil nápad hnojit mořský plankton, aby více rostl. Rostlinný plankton totiž pohlcuje oxid uhličitý. Autoři této myšlenky tvrdí, že odumřelý plankton klesá ke dnu, kde se usazuje, takže se skleníkový plyn na dlouhá léta „schová" pod hladinou. Kritici ale poukazují na nízkou účinnost této metody, a především na riziko poškození celého ekosystému moře.

Odborníci varují, že se kvůli stále rostoucí populaci světa rapidně zvyšuje spotřeba mořských produktů, což má za důsledek pokles početnosti a dokonce zánik některých rybích populací. Vědci vynalezli dálkově řízené síťové klece pro chov ryb na hlubokém moři. V budoucnosti se uskuteční pravděpodobně i volný odchov ryb.