Kláštery jsou impozantní také kvůli jejich velkému rozsahu. Klášterní komplex obvykle tvoří modlitební síň, hala zasvěcená Buddhům, rezidence Živého Buddhy, ubytovny lámaistů a další objekty. Například stavba kláštera Drepunk má rozlohu 280 tisíc čtverečních metrů. Některé kláštery zabírají každý zvláště plochu celé hory a vypadají jako město. Na území o jedné, dokonce o několika desítkách čtverečních kilometrů, jsou kláštery vždy nejnápadnější.

Impozantnost klášterů spočívá i v luxusní a velkolepé architektuře. Střechy těchto staveb, zejména významných hal s buddhistickými sochami, jsou obvykle pokryty obrovskými taškami z pozlacené oceli a nádherně se třpytí pod sluncem. Hřbet střechy je zdobený Bonzovým ptákem, Kouzelnou lahví, Zlatým jelenem a Kolem dharmy. Čtyři rohy hřbetu vysoko ční a visí na nich bronzové zvonky, které krásně zvoní ve větru. Na střechách některých chrámů jsou vytvořeny rovněž zlaté atiky a altány. V paláci Potala je vidět například tři pozlacené haly a pět pozlacených pagod. V chrámových sálech s obrovskými zasvěcenými buddhistickými sochami jsou na zdi namalovány různé portréty Buddhů a také ornamenty, nákresy a nástěnné malby spojené s buddhismem. Uvnitř sálů i mimo ně se nachází ještě mnoho náboženských plastik.

U vchodů do chrámů stojí buď obrovské modlitební mlýny nebo se řadí pečlivě zdobené mlýnky, které jsou obvykle ze zlata, stříbra nebo bronzu a vypadají jako bečka s osou připevněnou na obou koncích. Věřící v tibetském buddhismu označují otáčení modlitebního mlýnku za účinnou cestu k meditaci a povznesení ducha.
V tibetských klášterech je zachováno velké množství artefaktů a vzácných historických předmětů. Jako příklad uveďme buddhistické sochy, nástěnné malby, dekorační předměty, jakož i buddhistické knihy a písemnou dokumentaci o tibetské literatuře, historii, geografii, filozofii, lékařství, astronomii, kalendářním systému atd. Lze říci, že každý klášter představuje muzeum tibetské historie, kultury a umění.