Vážení posluchači, v našem dnešním programu vás informujeme o staročínské básni „Morušové stromy u cesty." Tato epická báseň vznikla kolem 3. století, kdy byla napsána básníkem na základě dlouhodobého zpívání a šíření příběhu mezi lidmi. Její autor a údaje o autorovi se dnes už nedají zjistit.
Báseň „Morušové stromy u cesty" vypravuje příběh sběračky morušových listů Qin Luofu, která náhodou potkala místního úředníka. Aby se na ní tento muž nedopustil urážky, která by mohla nastat, lhala mu, že je vdaná a navíc mu obrazně popisovala svého fiktivního manžela, který byl podle ní vyšší než tento místní úředník, a to jak po stránce vzhledu, tak i úřední funkce. Celá báseň se podobá činohře naplněné místním koloritem a jasnou a humornou atmosférou.
Dějištěm příběhu jsou „Morušové stromy u cesty." Hrdinka básně sbírá listy morušového stromu, při čemž zažívá řadu dramatických příběhů. V zemědělské společnosti se muži věnovali práci na poli a ženy doma tkaly. Na jaře, kdy se morušovým stromům daří dobře, vychází děvčata společně z domů a sbírají jejich listy pro chov bourců morušových. V té době se morušové stromy staly nejlepším místem, kde se mohli chlapci dívat na krásná děvčata a získat jejich přízeň. Před vznikem této básně už existovala podobná literární díla. Před nedávnem jsme vás seznámili s první čínskou básnickou sbírkou „Básně," která obsahuje mnoho básní se stejným námětem. Báseň „Morušové stromy u cesty" ale předčila dřívější díla svou uměleckou úrovní, a zvláště pak vyniká zobrazováním postav.
Báseň na začátku postupně popisuje nesmírnou krásu děvčete Qin Luofu. Autor popisuje dívku s nadsázkou a parataxí. Například z boční strany popisuje dobře zhotovený bambusový koš, který měla Qin Luofu na paži. Bambusový koš slouží pro sbírání listů morušových stromů. Šaty se jí lepily, její účes a bižuterie byly také neobyčejné. Když ji lidé viděli, byli jako bez sebe. To všechno autor nepopisoval přímo, ale nechal čtenářům nesmírný prostor pro představy.
