Jaké byly 13. Zimní paraolympijské hry v pohledu Číny?

Opět jsem si vypůjčil název příspěvku, ve kterých jsem popisoval úspěchy Číny na předchozích dvou olympiádách – letních v Tokiu, https://czech.cri.cn/society/3887/20210819/696340.html a zimních v Pekingu, https://czech.cri.cn/communication/3888/20220225/738174.html.

A hned v úvodu uveďme, že pro Čínu dopadly právě skončené 13. Zimní paraolympijské hry excelentně – po třetím místě v medailovém pořadí národů na ZOH v Pekingu a druhém místě na LOH v Tokiu, Říše za Velkou zdí suverénně dominovala medailovému stupínku národů, když se ziskem 61 cenných kovů suverénně zvítězila s velkým medailovým náskokem před druhou Ukrajinou a třetí Kanadou dohromady.

Paraolympijské hry následují vždy po klasické olympiádě. Pravda, jedná se o daleko menší sportovní akci, soutěží se než v 6 sportech, kam patří: para hokej, alpské a severské lyžování, curling, biatlon, snowboarding a 78 sportovních disciplínách. Ty se člení do několika kategorií - třeba v alpském lyžování, biatlonu či běhu na lyžích je základní dělení na sedící, stojící a zrakově postižené, kteří mají navíc na trati svého traséra. Při biatlonových závodech pomáhá nevidomým při střelbě zvuková signalizace – podle její hlasitosti poznají, jak blízko míří na terč.

13. zimní paraolympijské hry se konaly ve dnech 4.-13. března na stejných sportovištích jako se konala klasická zimní olympiáda – tedy v Pekingu, Yanqingu (Jen-Čching) a Zhangjiakou (Čang-ťia-kchou). Zúčastnilo se jí 48 zemí s více než 600 sportovci, kteří závodili v šesti sportovních odvětvích. Připomeňme, že první paraolympiáda se konala v roce 1976 ve v málo známém městečku Örnsköldsvik na břehu Botnického zálivu ve středním Švédsku. V Pekingu se paraolympiáda konala již podruhé, první paraolympijské hry zde proběhly již v roce 2008 v návaznosti na LOH, které se tehdy v Pekingu konaly. Peking tak vlastně hostil již čtvery olympijské hry a stal se prvním městem, které hostilo jak letní, tak i zimní paraolympijské hry.

Mottem her se stal slogan: „Radostné setkání na čistém ledu a sněhu“. Když jsem si čínské písmo dal do překladače - 纯洁的冰雪，激情的约会, ten mi nabídl následující překlad: „Čistý led a sníh, vášnivé randění". Maskotem se stalo lampionové dítě jménem Shuey Rhon Rhon, které připomínalo radostnou atmosféru čínského lunárního roku, kdy Shuey znamená sníh a Rhon Rhon symbolizuje integraci a komunikaci mezi národy, které by měly žít ve vzájemné harmonii.

Česká výprava čítala 21 jmen, z nichž 17 tvořili parahokejisté, které doplňovala čtveřice alpských lyžařů. Poslední medaile z těchto her byla již poněkud „fousatá“, poslední bronz získala Anna Kulíšková na paraolympiádě před 12 roky ve Vancouveru v superobřím slalomu slabozrakých, po stříbru z Turína to byla její druhá olympijská medaile. To zdaleka nejúspěšnější českou závodní dvojící patřila Kateřina Teplá a Sabina Rogie – které v alpských disciplínách získali celkem neuvěřitelných 12 cenných kovů z 24, které Česko získalo na všech paraolympiádách.

Čeští hokejisté podlehli ve čtvrtfinále právě Číně, když zápas rozhodl necelé dvě minuty před koncem svým druhým gólem Wang Č´tung. Byla to druhá prohra Česka s Číňany, když i v základní skupině podlehli 2 : 5 a po následné porážce od Itálie skončili stejně jako před čtyřmi roky na 6. místě z celkových 7 týmů. Mezi zajímavosti paraolympiády patří účast jediné ženy Jü-t’ing na soupiskách všech sedmi týmů.

Čína se stala vítězem vůbec poprvé a hned s tak obrovským náskokem! Medaile si odneslo celkem 19 zemí mezi nimi i Slovensko se ziskem tří zlatých a tří bronzových. Naši nejbližší sousedé získali již celkem 55 cenných kovů, z toho celou pětinu před čtyřmi roky. Tradiční vítěz zimních olympijských her Norsko skončilo se ziskem 7 medailí na 8. místě.

V Číně tak skončilo téměř nepřetržitých šest týdnů mezinárodního vrcholového sportu, které odstartovalo 4. února zahájením zimních olympijských her. Oba sportovní svátky doprovázela přísná bezpečnostní pravidla kvůli stále probíhajícímu koronavirové pandemii, paraolympiáda byla následně ve stínu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Podařilo se však oddělit politické dění od sportovního zápolení.

"Odlišnosti nás nerozdělí. Díky jednotě máme naději. Naději na inkluzi, naději na harmonii a především naději na mír. Lidstvo chce žít ve světě, kde zvítězí dialog," řekl při slavnostním zakončení prezident IPC Andrew Parsons.

Miroslav Hrdlička, zvláštní korespondent CMG v Praze