Snahy USA vyloučit Čínu z globálního trhu čipů selhávají

2022-06-09 14:16:00
Sdílej:

Illustration: Chen Xia/Global Times

Illustration: Chen Xia/Global Times

Jednou z věcí, o kterou v poslední době údajný ochránce svobodné a otevřené globální ekonomiky USA usiluje nejvíce, je monopolizace a kartelizace klíčových sektorů světové ekonomiky. Konec konců, co jsou ty různé sankce a režimy trestných tarifů, které se USA snaží vnucovat světu proti těm, kdo se proviní proti řádu americké Černé ruky?

K některým z těch sankcí ani není jiný důvod, než že se někdo rozvíjí příliš rychle a je na trhu příliš konkurenceschopný díky technologickému pokroku, který nemá z USA povolený, jako třeba čínská firma Huawei, která si dovolila stát se světovou jedničkou v 5G sítích a předběhnout v tom americké firmy, za což byla potrestána jako Prométheus, když bez povolení Olympu začal uplatňovat technologii ohně. Posedlost kartelizací k dosažení Washingtonem kontrolovaných monopolů je až taková, že se proslýchají zprávy, že Bílý dům by chtěl dohodnout kartel zemí nakupujících ropu.

Ovšem tím kartelem, touhou po němž je Washington nejvíce posedlý, je kartel k monopolizaci výroby křemíkových čipů, alespoň těch nejpokročilejších, když z takové výroby chce vyloučit zejména Čínu a přístupem k dodávkám pokročilých čipů chce vydírat Rusko i Čínu a nejspíše všechny vynořující se ekonomiky. K těmto účelům nutí všechny výrobce v zemích pod svým vlivem, aby své dodavatelské řetězce odvraceli od Číny, neumisťovali do ní své výrobní kapacity atp. Zejména s tímto záměrem proběhla i poslední cesta prezidenta Bidena k hlavním asijským výrobcům čipů – do Japonska a Jižní Koreje.

Samozřejmě, že toto spiknutí proti svobodnému trhu zpomaluje inovativní rozvoj, zbytečně zvyšuje ceny prakticky celé globální průmyslové výroby a je hlavní příčinou současného nedostatku čipů na světovém trhu, který má následně ohromné dopady na zbytek průmyslu – např. dusí automobilovou výrobu.

Ale jako se vším v poslední době, čím dál více politických i tržních aktérů odmítá hrát podle not washingtonského dirigenta. V pondělí 6.6. si vůdčí světová společnost čipové litografie – holandská ASML – přímo libovala, jak se jí její podnikání navzdory příkazům rádoby hegemona daří, když říká, že všechny její projekty v Číně běží podle plánu a letos tam najme dalších 200 zaměstnanců, aby zde rozšířila své podnikání. Abychom to upřesnili, nejde o výrobce čipů, nýbrž jde o výrobce technologií, pomocí nichž lze pokročilé čipy vyrábět, tudíž jde o výrobce, pomocí jehož technologií buduje Čína svůj silikonový průmysl.

Společnost je pod tvrdým tlakem USA, které se ji snaží donutit, aby své nejpokročilejší výrobní systémy do Číny neprodávala, ta ale na čínský trh čím dál více investuje a snaží se na tamním trhu expandovat, jak jen může. Na tento trh investuje i řada výrobců čipů, protože vyrábět zde je velice výhodné a Čína je navíc ohromným trhem pro čipy.

Ovšem, jako je to se všemi sankcemi a dalšími omezeními tržní svobody diktovanými jakousi neofeudální vrchností nad světovým trhem z Washingtonu, podřídit se tomu, přináší poslušným aktérům značné ztráty a hrubé snížení výnosnosti jejich investic. A škody způsobené ztrátou obchodních a investičních příležitostí jsou ohromné, takže za ně stojí riskovat vznik jiných ztrát způsobených americkým vydíráním. A tak špičkovou společnost ve svém oboru, jako je ASML, je velice těžké vydírat.

Letos za první kvartál ASML na čínském trhu uplatnila 34 procent svých prodejních výnosů, když prodeje mají vzestupnou tendenci. Něčeho takového se je velice těžké se vzdát kvůli hegemonickým hrátkám zámořských jestřábů.

Americe se již podařilo světovým trhům a společnostem, které se jim podřídily, včetně vlastních amerických, uštědřit značné škody, aby tak přidusili rozvoj čínského čipového průmyslu a vlastně technologického rozvoje planety za účelem výlučného mocenského postavení určité složky amerických elit. Tato strategie, se kterou začal prezident Trump, a za kterou ho současný prezident Biden během své prezidentské kampaně kritizoval, se ale ukazuje být hrou něčeho asi významnějšího, než je prezident. Všechny ty Trumpovy sankce na čínské technické giganty jako Huawei a výrobce čipů Semiconductor Manufacturing International Corp. (SMIC) za Bidena dále pokračují a nátlak proti čínské výrobě čipů se jen rozšiřuje i přes značné škody spáchané na světových trzích včetně amerického trhu samotného.

V listopadu Bidenova administrativa svým vydíráním zabránila jihokorejské SK Hynix, která do té doby značně investovala do svých čínských továren, aby instalovala pokročilé výrobní kapacity do své továrny na čipy ve východočínské provincii Jiangsu. To má pro tuto společnost dost ničivé důsledky a v Jižní Koreji to vyvolalo značně negativní ohlas v médiích a mezi veřejností, neboť dopady na ekonomiku země a na její budoucí výhledy díky tomu vypadají dost chmurně. Vypadá to, že být spojencem Ameriky neznamená moc výhod, spíše to vypadá, že spojenec se musí ke své škodě za USA sebeobětovat. A celý svět se postupně obává více než standardních katastrof a krizí rozvratu světových trhů uměle způsobovaného americkými sankcemi a tržními restrikcemi.

V zemích považovaných za americké spojence tedy chuť zapojovat se do jejich her poněkud vadne. A společnosti se strachují, že dopadnou jako ty, kterým omezili obchody či investice v Číně. Samozřejmě, že spolu s tím Čína začala investovat do vývoje technologií, které si mohla donedávna snadnou koupit a nepotřebovala je vyvíjet, a společnosti si hledají obchvaty, jak svých cílů dosáhnout i navzdory washingtonským byrokratům. To, co vyvolává krátkodobé škody jak na celém světovém trhu, tak zmanipulovaným společnostem, nakonec tedy vytvoří situaci, jaká je pro hegemonické manipulátory ještě nevýhodnější.

A stejně jako Amerika spíše prodělává, než aby vydělávala na tarifech na čínské zboží, po jejichž zrušení volá i americké ministerstvo financí, protože v nich vidí významného hybatele nezvladatelnou inflací, prodělala by, kdyby se izolovala od čínského polovodičového trhu, jak po tom řada ideologicky zaměřených politiků v USA volá. Samotné americké ministerstvo obchodu odhaduje, že kdyby se odřízli od čínského trhu polovodičů, přišli by o 80 až 100 miliard dolarů prodejních výnosů a došlo by ke ztrátě 125 000 pracovních míst.

Čínský průmysl čipů představuje gigantický podíl na globálním průmyslu a jde o klíčové rozcestí dodavatelských řetězců. Pro všechny společnosti čipového průmyslu je to nesmírně důležitý trh a nikdo, kdo je bude nutit se mu vyhýbat, si jejich přízeň nevyslouží, a Čína svůj trh otevírá a vytváří stále přívětivější prostředí pro zahraniční společnosti jako ASML. Ochota zapojit se do amerických restrikcí všude vadne a společností jako ASML bude jen přibývat.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze