BRICS chtějí tento týden dohodnout přestavbu globálního finančního systému

Photo: VCG

23. června začne v Pekingu – převážně virtuálně vedený - 14. Summit BRICS, tj. pětice velkých vynořujících se ekonomik (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika), kde se bude projednávat, jak tyto země spolu s ještě širším společenstvím zemí převážně globálního jihu prosadí svoji větší roli při uplatňování férovějšího a bezpečnějšího uspořádání světa zejména pokud jde o mezinárodní trhy, kdy důraz se tentokrát bude klást na inovace globálního finančního systému, v němž se dominance dolaru a některých institucí pod výrazným vlivem USA jeví jako překážka dosahování těchto cílů.

Přímo do očí bijící ukázkou nebezpečnosti zneužití příliš dominantního postavení USA v globálním finančním a tržním systému jsou současné pokusy o zneužití Ukrajinské krize k rozpoutání globálního ekonomického konfliktu svévolným sankčním režimem na Rusko bez opory v mechanismech OSN, tedy v mezinárodním právu. Toto vtahování světových trhů do lokálního, záměrně uměle neřešeného konfliktu už vyvolalo celou sérii světových tržních krizí v ohromné míře postihujících vzdálené země, které s konfliktem nechtějí mít nic společného, jejichž ekonomiky se obtížně vyhrabávají z krize způsobené pandemií, aby je postihly uměle „vývozem konfliktu“ vyvolané krize jako energetická, nedostatek hnojiv a rozvrat produkce potravin.

Tomuto vývoji předcházela řada dalších událostí, kdy mezinárodní finanční systém buď ukazoval své slabiny při účinné podpoře mezinárodní kooperace během řešení globálních problémů, nebo byl přímo hegemony z Washingtonu zneužit k vyvolání rozvratu a ke svévolnému prosazování úzkých zájmů. Země BRICS i celá řada dalších zemí, často z globálního jihu, by tedy vhodné inovace světového finančního systému a omezení hegemonie dolaru uvítaly.

Pro zasedání zemí BRICS budou zřejmě letos stanoveny vysoce ambiciózní cíle. Nedávno jsme např. referovali o tom, že země BRICS nejsou moc spokojeny s ne dost rychlým rozvojem vědecko-technických inovací a rozhodly se proto rozpoutat novou průmyslovou revoluci. BRICS také začíná fungovat jako určité krystalizační jádro, kolem něhož krytalizuje rozsáhlejší spolupráce nově se vynořujících ekonomik. Předpokládá se tedy, že v blízké době dojde k rozšíření BRICS, kdy se mluví o tom, že by se mohlo změnit na novou G8 zastiňující dosavadní sdružení zemí G7, kolem nějž bude fungovat i širší platforma jednání a spolupráce dalších zemí.

Každopádně zatím se žádná ze zemí BRICS nepřipojila k Západním sankcím na Rusko a všechny se staví proti jednostranným svévolně uvalovaným sankcím jednotlivých zemí či úzkých kruhů, jako jsou např. i sankce na Írán, Venezuelu atp. Jde jasně o počínání, kdy určité mocí posedlé hegemonické kruhy zkouší vnucovat svou vůli na úkor zbytku světového společenství, kdy tím podrývají světový hospodářský rozvoj a prosperitu a v rozvojových zemích např. kvůli současným sankcím doslova hrozí i hladomory, kdy k tomu všemu se vždy využívá hegemonie dolaru a vliv na světové finanční instituce jako SWIFT.

Dolar je už po generace nejdůležitější rezervní měnou světa pro mezinárodní obchodní vyrovnávání. Tím, že se dolar stal globální měnou, svět v podstatě platí určitý nepřímý tribut do USA, čímž tamní vládě umožňuje značnou rozhazovačnost a obohacují se z toho např. i banky. Washington však dolar využívá i jako určitou zbraň k poškozování svých protivníků a konkurentů. V podstatě svými sankčními režimy aj. zkouší „sypat písek“ i do obchodních a investičních mechanismů spolupráce BRICS.

Je to tedy v přímém rozporu nejen s běžnými zájmy zemí BRICS, nýbrž i s jejich širšími záměry. Tyto země nikdy neměly v úmyslu založit nějak mocenskou kliku k vynucování svých úzkých zájmů, nýbrž vždy chtěly dosáhnout širšího vylepšení mezinárodního ekonomického, finančního a obchodního systému a jeho oproštění od neférovosti a zneužívání postavení privilegovaných hráčů a skupin. Také proto se v poslední době kolem BRICS začíná formovat určitý formát širší mezinárodní spolupráce dalších vynořujících se ekonomik, které tento zájem sdílí.

BRICS tedy už zkouší i nové mezinárodní finanční instituce jako Novou rozvojovou banku (NDB), jíž se ale spíše přezdívá BRICS Banka, která má pomáhat zejména rozvojové spolupráci těchto zemí a zlepšit férovost a mezinárodní finanční správu. Ovšem v poslední době se v jejím fungování ukazuje být dolarová hegemonie nepříjemným oříškem.

USA tedy svým zneužíváním této hegemonie země BRICS doslova nutí, aby se v jisté míře zapojily do úsilí o de-dolarizaci mezinárodního obchodního a finančního systému. Nemá jít o nějaké rozvratné rozbití dolarového systému. Tyto země stojí o dobré a lepší fungování světového finančního řádu, ne o nějaký konflikty způsobený rozvrat k jejich úzkým zájmům. A uvážíme-li, že např. Čína má značnou část svých státní a bankovních rezerv uloženu do dolarových dluhopisů a financuje všude po světě spoustu projektů, za což má v dolarech denominované pohledávky, tak o žádný zničující úder proti dolaru jako takovému určitě nestojí. Ale všichni chtějí systém funkčnější, diverzifikovanější, spolehlivější a nikoliv zneužitelný nějakým hegemonií posedlým hráčem.

A tak v BRICS běží diskuse o větším využívání národních měn ve vzájemném vyrovnávání. O jiných platebních systémech, než je SWIFT, který USA vedle dolaru také rády zneužívají jako sankčního nástroje, o větším rozšíření jiných všeobecně uznávaných mezinárodních platebních měn, podložení spolehlivých měn drahými kovy a komoditami aj. Spíše půjde o zavedení finančního multilateralismu místo unipolárních finančního světového řádu jedné měny.

Chtějí tedy postupně vytvářet a do globálního finančního systému včleňovat nové mechanismy a instituce, které budou atraktivní pro ostatní zejména rozvojové země, jež se k nim budou přidávat. A není to jen vytváření hezkých idejí. V podstatě vše je už v jisté fázi v rozběhu, odzkoušené a doladěné. Např. značná část plateb v zemích Iniciativy pásu a cesty (BRI) dnes už probíhá nikoliv přes SWIFT, nýbrž přes čínský clearingový systém CPSS. Řada zemí zejména v Africe běžně používá yuan místo dolaru, roste podíl yuanů v rezervách centrálních bank, takže jako rezervní měnu ho zavedl i americký spojenec Izrael. Loni proběhlo 24 procent vzájemných přeshraničních vyrovnání mezi čínskými a ruskými podniky v yuanech a ne v dolarech, kdy letos čísla sice ještě nejsou známa, ale ten podíl značně roste, k čemuž dost přispívají Západní sankce. Účastníci těchto transakcí si přitom libují, jak jsou vyrovnání v yuanech přes CPSS rychlejší a komfortnější než v dolarech přes SWIFT.

Je tedy dost možné, že tento týden BRICS dohodne přestavbu globálního finančního systému, kterému se často říká Brettonwoodský systém, na cosi, o čem někteří mluví jako o systému Brettonwood III, který bude měnově multilaterální, poctivější, postavený na partnerství a ne na žádné taktovce dirigenta z Washingtonu.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze