Summit BRICS zahájí vznik nového globálního finančního systému

Letecká fotografie ze 17. června 2022 ukazuje budovu ústředí Nové rozvojové banky (NDB) zvané také BRICS banka v Šanghaji. (Photo: Xinhua)

Jedním z témat, jaká by se na právě probíhajícím zasedání BRICS měla probírat, je úsilí o postupnou transformaci globálního finančního systému, zvláště ve vzájemných partnerstvích mezi členskými zeměmi BRICS a v širších zejména regionálních partnerstvích, do kterých jsou tyto země zapojeny. Že to nejsou jen odhady některých analytiků, nýbrž že tomu tak opravdu bude, naznačuje i úvodní proslov hlavy hostitelské země tohoto summitu čínského prezidenta Xi Jinpinga, který business komunitu zemí BRICS vyzýval k rozšiřování přeshraniční spolupráce v e-komerci, logistice a ve využívání místních měn.

A prezident v tom není sám. Business fórum BRICS náležející k 14. summitu zemí této skupiny (Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky) po tom volá velice hlasitě nějakou dobu, a zvláště pak ruští bankéři, kteří se zrovna potýkají se sankcemi Západu kvůli Ukrajinské krizi, kdy řada ruských bank byla vyloučena z mezinárodního síťového systému vyrovnávání plateb SWIFT. A s podobným problémem se potýká i mnoho dalších zemí a společností, vůči nimž USA svou dolarovou hegemonii využívají jako zbraň k protlačení svých imperiálních cílů.

Ruský prezident Vladimir Putin dokonce ve středečním projevu k BRICS business fóru říkal, že už probíhají studie vytváření mezinárodní rezervní měny založené na koši měn a na komoditách. Je tedy jisté, že už se na tom pracuje a můžeme čekat postupné série kroků při budování takového systému, jako když se postupně roky ale velice účinně rozvíjí Iniciativa pásu a cesty (BRI).

O nadějích, které vkládá do úsilí BRICS postupovat v tomto směru počínaje tímto summitem, promluvil s čínským tiskem např. i vůdčí bankéř ruského bankovního domu VEB.RF Sergej Storčak, který tvrdil: „BRICS a další zainteresované země potřebují diskutovat o zřízení vlastního nezávislého globálního finančního systému, ať už bude založen na čínské měně nebo se dohodne něco jiného. Je třeba to probíhat,“ argumentoval.

Říkal, jak doufá, že za letošního čínského prezidentství BRICS se na summitu členských zemí rozběhnou diskuse o tom, co bude třeba opravdu udělat. Není divu, že to považuje zrovna on za důležité, jeho banka VEB.RF patří mezi ty, na které jsou sankce a je vyloučena ze systému SWIFT.

Nejde o nějakou novinku, jen o přechod do vyšší fáze. O tom, jak rozhýbávat platby v národních měnách tyto země diskutují už roky a nejen diskutují, pozvolna se to uvádí do praxe, ale tempo není ještě postačující, jak to vidí zvláště Rusko, kdy tento jeho přístup se během sankcí vystupňoval.

Ovšem současný mezinárodní finanční systém nebere příliš v úvahu potřeby mnoha zemí, zejména nově se vynořujících ekonomik, a je až příliš šitý na míru úzkým washingtonským zájmům a třeba využívání místních měn místo dolaru v něm není tak moc vítáno. To má silné důvody. USA, které díky privilegovanému postavení dolaru vybírají nepřímý tribut z celého světa, a umožňuje jim to neskutečné státní zadlužení, podobné snahy vnímají snad jako nebezpečnější než jaderné zbrojení. Když Irák de-dolarizoval svůj obchod s ropou nebo když Libye začala vytvářet nový africký finanční systém se speciální měnou pro mezinárodní vyrovnávání, skončilo to vždy americkou intervencí proti „diktátorům“, ale bylo to spíše proti hrozbě vůči jejich dolarovému finančnímu systému.

Současné nově se vynořující ekonomiky by však něco takového, po čem toužil někdejší Libyjský vůdce Kaddáfí, velice rády, a ač Kaddáfí mrtev je, jeho duch však zejména v zemích BRICS kráčí dál.

Třeba brazilský výzkumník Tri-kontinentálního institutu pro sociální výzkum Marco Fernandes na právě proběhnuvší konferenci Chongyangského institutu finančních studií při Renmi University také na BRICS naléhal, aby tyto země vytvořily alternativu k hegemonii amerického dolaru v globálních transakcích.

Ve své argumentaci poukazoval i na využívání současného systému k loupežím privilegovaných hráčů: „Po konfiskaci desítek miliard dolarů rezerv z majetku zemí jako Írán, Venezuela a Afghánistán teď sebraly přes 300 miliard dolarů ruských rezerv, což vyvolalo globální paniku a znovu potvrdilo naléhavost alternativ k dominanci dolaru,“ hlásal Fernandes.

I mimo výhod vyrovnávání v měnách, v nichž neplatí tribut do USA, svět v poslední době vystrašily sankce, podmíněné úvěry aj. víc než série „humanitárních bombardování“, jimiž Washington proslul, a tak atraktivita diverzifikovanějšího měnového a finančního systému neustále roste.

Už třeba i Indie, která dosud se současným globálním finančním systémem neměla žádné problémy, teď studuje, jak s Ruskem vyrovnávat platby ve vlastních měnách ovšem vzájemně přepočítávaných podle kurzů k yuanu. Ještě rozsáhlejší snaha prosazovaná ekonomickým poradcem Kremlu Sergejem Glazjevem probíhá při vytváření společného finančního systému Eurasijské ekonomické unie a Číny založeném na koši několika měn a podkladových komodit.

V současnosti se v čím dál větším měřítku v Eurasii i v Africe při užívání jiných měn než dolar prosazuje používání čínského platebního systému CIPS místo standardního světového SWIFT.

Používání CIPS místo SWIFT s yuanem místo dolaru explozivně narůstá. Loni přes něj proběhly transakce za asi 80 bilionů yuanů (11,91 bilionů dolarů), což je meziročně 75 procentní nárůst. Z yuanu se stala pátá hlavní měna při mezinárodním vyrovnávání.

Vytváření takového finančního sytému bude nepochybně urychlovat další vývoj. Členové BRICS chtějí úzce spolupracovat v budování systémů digitálních inovací v obchodu, investicích, v e-komerci atp. Na tento nadnárodní vývoj se nepochybně bude nabalovat budování na tom postaveného nového finančního systému, který bude postupně přetvářet současný globální trh a oprošťovat ho od možnosti hegemonických manipulací.

Zvláště když kolem zemí BRICS a těch, které s nimi rozsáhleji spolupracují, se teď asi soustřeďuje ekonomický růst. I přestože loni se svět sotva vzpamatovával z nejhorší deprese vyvolané pandemií COVID-19, tak objemy obchodů zbožím mezi zeměmi BRICS dosáhly skoro 8,55 bilionů dolarů, tj. meziročně narostl o 33,4 procenta, přičemž momentálně na tyto země připadá 18 procent veškerého mezinárodního obchodu se zbožím a 25 procent všech zahraničních investic.

Co dalšího se může s takovým růstem srovnávat?

Všechny ty prudce se vyvíjející systémy mobilního internetu, digitálních plateb, táhnoucí za sebou nový objem a nový charakter přeshraničních transakcí v zemích BRICS a v těch s nimi úzce spolupracujících za sebou potáhne nárůst vytváření nového finančního systému. Přitom bude-li Washington pokračovat v současných snahách o sankce a finanční manipulace, bude k urychlení takového vývoje silně motivovat.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze