Síla je přímá cesta do záhuby

Autor: John Wight je spisovatel a politický komentátor. Je autorem Edinburghské trilogie. Napsal také paměti „Sny, které zemřou“ (Dreams That Die), ve kterých vypráví o svých zkušenostech z Hollywoodu a o účasti v americkém protiválečném hnutí v době před válkou v Iráku.

Bezpodmínečná podpora Ukrajiny na Západě v jejím konfliktu s Ruskem je poháněna západním imperialismem, nikoli demokracií, jak se tvrdí. Je poháněna zoufalým úsilím udržet hegemonii, která stojí na základě toho, že „síla je správná“.

Výsledkem je, že Ukrajina je závislá na USA-NATO ve všem, kromě jména, je naverbovaná jako vhodný zástupce, bez ohledu na náklady placené daňovými poplatníky obou stran v těch zemích, jejichž vlády od začátku konfliktu sypou na Ukrajinu ekonomickou a vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů, a bez ohledu na lid Ukrajiny, který vidí zničené velké části své země.

Svět, doprovázený neochvějnou a všeobjímající protiruskou hysterií, získal v posledních měsících neocenitelný vhled do pokrytectví, které je základem západní zahraniční politiky. Jednou z hlavních politických osobností, která o tom nepochybuje, je bývalý pákistánský premiér Imran Chán.

V nedávném rozhovoru pro německé státní médium DW News byl Chán opakovaně vyzván, aby odsoudil ruské činy na Ukrajině, ale opakovaně to odmítl, čímž poukázal na další význačný bod, že Západ má velmi málo, pokud vůbec něco, co říci o neutěšené situaci lidí v Jemenu nebo Palestině. Současně zavedl řeč na nelehkou situaci Afghánistánu a jeho obyvatel po dvou desetiletích okupace USA-NATO.

Venezuelský prezident Nicolás Maduro v rozhovoru pro libanonskou televizi Mayadeen 20. června zašel dále než Chán, když popsal konflikt na Ukrajině jako součást „války proti Rusku“ s cílem „zničit Rusko“.

Vraťme se k výrazu „síla je správná“, který byl po staletí hybnou silou západního kolonialismu a imperialismu, díky kterému si Západ dodnes udržuje nesprávný pocit své výjimečnosti. V tomto procesu jsou vznikající mocnosti, jako je Rusko, Čína a Indie, spolu s regionálními póly odporu vůči Západu, jako je Írán a Venezuela, odsuzovány a démonizovány jako odlehlé, barbarské a „jiné“, a jejich samotná existence je přímou výzvou pro posvátnost západní civilizace.

Plošné odsuzování ruské vojenské kampaně na Ukrajině má méně společného s morálkou, ale spíše s rozhořčením, že by Moskva mohla vzít na sebe a prosadit právo činit rozhodnutí s ohledem na svou bezpečnost.

Že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová považuje za vhodné označit Rusko za „dnes nejpřímější hrozbu pro světový řád barbarskou válkou proti Ukrajině a jejím znepokojivým paktem s Čínou“, to jen potvrzuje alarmující rozsah, ve kterém je v Bruselu a dalších západních hlavních městech zavedeno západní koloniální myšlení.

Prodlužující se konflikt na Ukrajině a vyobrazování vůdce země Zelenského jako superhrdiny z komiksů Marvel budou právem odsouzeny soudem dějin jako plody magického myšlení. Navíc investování miliard vojenské pomoci do situace, která zjevně vede k prohře, upřednostňování vyhrocení situace nad diplomacií a zatvrzelé odmítání vidět věci z úhlu pohledu Ruska, nebo dokonce představa, že Rusko nemá právo na to mít svůj vlastní pohled, hovoří o krizi vedení na Západě. (Kl)