Veřejné pokárání nepomůže, USA musí změnit svůj tón vůči Číně

Autor: Anthony Moretti je docent na Katedře komunikace a organizačního vedení na Univerzitě Roberta Morrise. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken slovně nenapadl čínskou delegaci během summitu G20 v Indonésii. To samo o sobě je dobrá věc pro vztahy mezi Čínou a USA. Místo toho si svou nejostřejší rétoriku šetřil pro Rusy.

Blinken se v sobotu setkal s čínským ministrem zahraničí Wang Yi (Wang I), zatímco shromáždění G20 pokračovalo. Není překvapením, že oba muži mysleli na pokračující rusko-ukrajinský konflikt a agentura Reuters uvedla, že Blinken zdůrazňoval nelibost své země s jakoukoli rolí, kterou by Čína mohla hrát při pomoci Rusku.

Možná Blinken záměrně zapomněl, že USA a Západ nadále posílají na Ukrajinu miliardy dolarů ve zbraních a očekávají, že žádný národ nebude kritizovat toto rozhodnutí, které slouží k prodloužení konfliktu, zvýšení počtu obětí, zhoršení humanitární krize a ke způsobení ještě větší zkázy po celé Ukrajině.

Navíc USA a Západ tvrdí, že represivní sankce proti Rusku jsou nezbytné. Pravděpodobně ale nebudou chtít slyšet, že ruští občané zůstávají neoblomní v tom, že jejich země by kvůli těmto sankcím neměla omezovat vojenské úsilí. Stručně řečeno, Západ musí zvážit, jak jeho rozhodnutí ovlivňují dva hlavní bojovníky v konfliktu, který se vleče.

Jedním z Blinkenových úkolů při setkání s Wang Yi bylo prozkoumat potenciál pro setkání amerického prezidenta Josepha Bidena a čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) v nadcházejících měsících. Agentura Reuters citovala Wanga: „Čína a Spojené státy jsou dvě velké země, takže je nutné, aby obě země udržovaly normální výměny.“ Zdá se, že v tuto chvíli panuje shoda v tom, že telefonický rozhovor nebo videohovor v brzké době by mohl otevřít dveře k osobnímu setkáním později v kalendářním roce.

Naštěstí Blinken nezopakoval trapnou tirádu, kterou pronesl, když se před 16 měsíci setkali američtí a čínští představitelé na Aljašce. Tato schůzka mezi členy Bidenovy administrativy a jejich čínskými protějšky selhala, protože Blinken se rozhodl Číňany veřejně pokárat. A co bylo podle amerického ministra zahraničí „hříchem“ Číny? To, že odmítá přijmout světový řád, který staví USA do hegemonní pozice?

Od té doby se samozřejmě změnilo jen málo; ať už projev přednáší prezident Biden nebo člen jeho kabinetu, vzkaz zůstává stejný: Číně nelze na globální scéně věřit.

Nesmíme ignorovat realitu, která se skrývá za těmito těžkými okamžiky „podívejte se na nás, když mluvíme: Čína získává na mezinárodní úrovni větší prestiž a USA to neschvalují. Čína rozvíjí globální obchod především prostřednictvím iniciativy Pásmo a stezka. Čína staví stavby, jako jsou budovy parlamentu, jako nedávno v Zimbabwe. Ve skutečnosti v celé Africe získává Čína příznivce.

Podle průzkumu mezi 4.507 mladými Afričany z 15 zemí, který provedla Nadace rodiny Itchkowitzovy se sídlem v Jižní Africe, 76 procent respondentů vnímá Čínu jako cizí zemi, která má pozitivní dopad na jejich životy, zatímco u USA to bylo 72 procent. Když se čtenáři ponoří hlouběji, zjistí, že „vliv Spojených států na země na celém kontinentu klesá, přičemž podíl afrických mladých lidí, kteří tvrdí, že Spojené státy mají velký nebo nějaký vliv na jejich zemi, klesl ze 78 procent u africké mládeže v roce 2020 na 69 procent v africkém průzkumu mládeže v roce 2022.“

Musíme si zapamatovat základní bod tohoto průzkumu: Zaměřuje se na africkou mládež, budoucí inženýry, majitele firem, počítačové programátory, učitele a další. Jejich oddanost je k Číně a Čína dělá, co je potřeba, aby i nadále ukazovala, že je dobrým a spolehlivým partnerem. Vedení USA je naopak vnímáno jako klesající.

Na jedné straně musíme akceptovat, že prezident Biden, Blinken a další přední američtí představitelé hrají pro domácí politické a mediální publikum, když veřejně kritizují Čínu. Na druhou stranu musíme uznat, že taková kritika – zvláště když je vnímána jako příliš tvrdá – dále posiluje dojem, že USA se bojí ztráty globální hegemonie. Za takových okolností nejsou takové útoky považovány za přínosné, ale spíše destruktivní.

Když se na chvíli vrátíme k Blinkenovi a Rusku, USA se pokusily vštípit myšlenku, že Rusko je od začátku rusko-ukrajinského konfliktu nebezpečným mezinárodním aktérem. The Washington Post uvedl, že nejmenovaný diplomat byl na schůzce G20, když Blinken verbálně zaútočil na Rusy. Podle diplomata Blinken řekl: „Našim ruským kolegům: Ukrajina není vaše země. Její obilí není vaše obilí. Proč blokujete přístavy? Měli byste pustit obilí.“ Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov údajně nebyl v místnosti, když Blinken mluvil, a neočekává se, že by spolu oba muži během pobytu v Indonésii promluvili.

To nemusí být špatná věc; Blinken by se alespoň mohl vyhnout dalšímu mezinárodnímu incidentu, jako byl ten na Aljašce.

Jia