Biden honí vítr na Blízkém východě

Autor: Stephen Ndegwa je odborník na komunikaci se sídlem v Nairobi a autor a publicista pro mezinárodní záležitosti. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Podobně jako ve filmu z roku 1976 „Orel přistává“, americký prezident Joe Biden přistál 13. července v Izraeli pro diplomatickou misi na Blízkém východě. A podobně jako spiknutí ve filmu, i vpád Bidena do regionu přijde nazmar, protože cíl se zásadně změnil, nebo už ho nelze dosáhnout.

Vzhledem k tomu, že geopolitická krajina se pro USA stává stále více kluzká, cesta Bidena působí jako ujištění ohledně vnímání moci jeho země v tomto jednom z nejvíce volatilních regionů na světě. Blízký východ se ve skutečnosti stává jedním obrovským zlatým dolem této supervelmoci. S výjimkou Izraele už ostatní tradiční spojenci, jako je Saúdská Arábie, nehrají podle předchozích pravidel.

Biden nemusí znovu potvrzovat vzájemnou loajalitu s Izraelem. Obě země jsou jako siamská dvojčata, jejichž osud je propojený. Fungují tak, že „já ti poškrábu záda a ty je poškrábeš mně“. Izrael je rozhodně hlídačem USA v regionu a dosud byl schopen udržet arabské země, pokud jde o regionální rovnováhu moci.

Izrael se přesto vyhnul zapletení do amerických mezinárodních eskapád. Například země není hlasitá ohledně konfliktů Ameriky s Čínou a v poslední době s Ruskem. Jedním z nejpravděpodobnějších důvodů pro tento stav je skutečnost, že Izrael také potřebuje mocné spojence, ne mocné nepřátele, při usilování o přežití v převážně nepřátelské oblasti.

Poprvé na návštěvě Blízkého východu jako americký prezident chce Biden ukázat, že jeho země má stále kontrolu, zejména tím, že ohýbá svaly proti Íránu. Ten se stal trnem v oku pro USA i Izrael se svým jaderným plánem. Přidejte skutečnost, že USA začátkem tohoto týdne tvrdily, že Írán prodává zbraně do Ruska.

Toto je výstražné znamení pro stále paranoidní USA, které ještě zhoršuje skutečnost, že se očekává, že ruský prezident Vladimir Putin navštíví příští týden Teherán, aby diskutoval o vyhlídkách na mír s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.

Saúdská Arábie je přirozenou zastávkou pro jakoukoli cestu vůdce USA na Blízký východ. Země je strategickým partnerem z hlediska ropy i bezpečnosti. Ale Saúdská Arábie má stále více své vlastní představy, což je nepředvídatelné. Jedním z obtížných bodů byla vražda novináře v exilu Jamala Khashoggiho v roce 2018 na saúdském konzulátu v Istanbulu v Turecku.

USA nebyly schopny „potrestat“ Saúdskou Arábii, jako by to udělaly jiným zemím nebo subjektům, které jsou méně v přízni. Pro USA však zneužívání lidských práv závisí na tom, zda jste přítelem nebo nepřítelem. Bidenova návštěva v Saúdské Arábii je podávána buď jako restartování nebo rozpaky. Bude to hybrid, s tím, že USA jsou nuceny postoupit hodně půdy, aby si udržely trošku srdečné vzájemné vztahy. Aby byla situace pro USA ještě komplikovanější, Saúdská Arábie a Izrael nejsou přáteli a spojuje je pouze jejich strach z Íránu.

Palestinská otázka je také jedním z problémů, které působí Bidenovi bolest hlavy. Kvůli riziku, že je to příliš troufalé, nedojde pravděpodobně k žádnému posunu směrem ke sbližování mezi Organizací pro osvobození Palestiny a Izraelem. Patová situace bude v dohledné budoucnosti pokračovat, dokud nedojde ke skutečné diskuzi a dohodě o provádění Dohod z Osla, jejichž cílem je dosáhnout mírové smlouvy založené na usnesení č. 242 a usnesení č. 338 Rady bezpečnosti OSN.

Podle této bezútěšné předpovědi se Biden vrátí do Washingtonu s prázdnýma rukama. Alespoň provede symbolickou návštěvu regionu, který tak rád nenávidí kvůli jeho nestabilitě. V důsledku toho čeká Bidena z této cesty jedna bolestivá lekce, že svět se posunul dál, zatímco USA zůstaly pozadu. Tato supervelmoc se postupně stala irelevantní, neúčinná a bezmocná na Blízkém východě.

Jia