Inflace ohrožuje americkou a světovou ekonomiku

Autor: Liu Chunsheng (Liou Čchun-šeng) je docent na Ústřední univerzitě financí a ekonomie. Článek odráží názor autora, a ne nutně názory CGTN.

Údaje zveřejněné ministerstvem práce USA ukazují, že americký index spotřebitelských cen (CPI) v červnu vzrostl o 1,3 procenta oproti minulému měsíci a o 9,1 procenta oproti minulému roku, což je vyšší než předchozí odhady Dow Jones 1,1 procenta a 8,8 procenta. Meziroční nárůst byl největší od listopadu roku 1981. Celkový nárůst CPI se v červnu zrychlil v důsledku rostoucích cen benzinu a cen potravin. Ceny benzinu v zemi v polovině června překonaly rekordních 5 dolarů za galon, což zvýší měsíční nárůst celkového CPI nejméně o 0,5 procentního bodu.

Letošní údaje o inflaci v USA jsou zásadní, protože určují budoucí cestu úrokových sazeb Federálního rezervního systému (Fed). Vyhlídka na zvýšení úrokových sazeb na následných setkáních Fed je stále nejistá. Úředníci Fed uvedli, že chtějí vidět přesvědčivé důkazy, že inflace zpomaluje, než přistoupí k tradičnějšímu zvýšení o 25 procentních bodů.

Neustálá inflace ovlivnila politickou strukturu a sociální stabilitu národa. Průzkum Reuters z června ukazuje, že míra podpory prezidenta USA Josepha Bidena klesla už ve třetím týdenním hodnocení na 39 procent.

Národní CPI dosáhl nového maxima, což bude mít víceúrovňový dopad na domácí i globální ekonomiku.

Za prvé, rostoucí CPI narušil důvěru spotřebitelů. Spotřebitelé jsou stále opatrnější. Spotřeba luxusního zboží, jako jsou šperky, začala klesat. Mnoho spotřebitelů už nekupuje počítače a mobilní telefony. „Index pocitu ke spotřebě“, který vydává Univerzita Michiganu, dosáhl v červnu rekordního minima. „Index utrpení“, který kombinuje nezaměstnanost a inflaci k měření rodinného štěstí, se vrátil na úroveň v 70. letech, v době „velké stagflace“.

Za druhé, rostoucí CPI rozšířil propast mezi bohatými a chudými v americké společnosti. Rostoucí ceny mají větší dopad na lidi s nižšími příjmy, zejména během ekonomické recese - nejen proto, že tak disponují menšími prostředky, ale také proto, že cena zboží, které kupují, se výrazně zvyšuje a je nepravděpodobné, že najdou levnější alternativy.

Za třetí, kontinuální inflace přinutila Fed, aby zvýšil tempo zvyšování úrokových sazeb. Trh očekává, že zvýšení úrokových sazeb v červenci nebude nižší než 75 bazických bodů, což vážně poškodí důvěru a investice na trhu. Jakmile prasknou bubliny amerických akcií a trhů s nemovitostmi, může dojít ke globální finanční krizi.

Nakonec zvýšení inflace a úrokových sazeb urychlí zhodnocení amerického dolaru. Od začátku roku 2022 si americký dolar v zásadě udržoval vzestupný trend proti hlavním měnám. 13. června se index amerického dolaru prudce zvýšil nad 104,70. Zhodnocení amerického dolaru má negativní dopad na vývoz amerických produktů a služeb.

Aby se Fed vyrovnal s nejzávažnější inflací za 40 let, mnohokrát zvýšil úrokové sazby. Celkově to ještě neprokázalo významný účinek. Je to proto, že příčiny inflace v USA jsou extrémně složité, včetně faktorů poptávky a nabídky.

Z pohledu poptávky, od vypuknutí epidemie COVID-19 vedla politika neomezeného kvantitativního uvolňování implementovaná Fed k šíření dolarů s cílem stimulovat ekonomiku.

Z pohledu nabídky vedlo ke zvýšení inflace narušení dodavatelských řetězců a chaos průmyslových řetězců způsobené obchodní válkou proti Číně, kterou iniciovala vláda USA, a vypuknutí pandemie COVID-19, jakož i nárůst cen energie a potravin způsobený válkou mezi Ruskem a Ukrajinou.

Kromě toho, že USA nadále zvyšují úrokové sazby, měly by také najít řešení ze strany nabídky. Co nejrychlejší zrušení tarifů na Čínu není jen prospěšnou volbou pro obě strany, ale také to přispěje k zotavení světové ekonomiky.

Jia