Americký prezident Barack Obama 17. září přednesl projev, ve kterém prohlásil, že USA se vzdaly plánu na založení protiraketových základen ve východní Evropě, naopak podniknou novou obratnější a účinnější techniku, posílí americkou protiraketovou obrannou schopnost. Tento projev prokázal, že Obamova vláda v otázce založení protiraketových základen ve Východní Evropě má úplně odlišné stanovisko ve srovnání s bývalo Bushovou vládou, zároveň bude mít velký vliv na vztahy mezi USA a příslušnými zeměmi a oblasti i vztahy mezi USA a Ruskem.
Obama v projevu konstatoval, že se rozhodl vzdát plánu na založení protiraketových základen v Česku a Polsku. Řekl, že nejúčinnější metoda pro ochranu bezpečnosti je založit protiraketový systém, který může čelit raketové hrozbě a je také na vysoké technické úrovni, současně musí být ekonomický a účinný. Zdůraznil, že ačkoliv íránský raketový plán je stále hrozba, americká strana mu může čelit jiným způsobem, tím účinně zajistí bezpečnost USA i jejich aliančních partnerů. Americký ministr obrany Robert Gates také v projevu konstatoval, že USA se chystají regulovat svůj protiraketový plán, přesunuly důraz protiraketového plánu v Evropě z Východní Evropy na jiná místa.
Obamova vláda konstatovala, že se nakonec vzdala tohoto plánu, neboť znovu přehodnotila íránskou hrozbu. USA se domnívají, že rozvojový důraz na íránský raketový plán se už přesunul od raket dalekého doletu na rakety středního a krátkého doletu. Doba íránského vývoje raket dalekého doletu bude možná delší, než se předpokládalo, americká strana proto také rozhodla, že vhodně reguluje svůj obranný plán. Kromě toho by založení protiraketové základny ve Východní Evropě představovalo investice obrovského objemu financí. Podle zprávy amerických médií by stavba celého protiraketového systému pohltila nejméně 60 miliard amerických dolarů, což ještě nezahrnuje investice v následujících etapách. Podle potřeby personálu by provoz protiraketového systému potřeboval nejméně 1455 osob. To by znamenalo pro současné USA bez pochyby velké výdaje.
Analytici konstatovali, že americké rozhodnutí vzdát se protiraketového plánu ve Východní Evropě přichází po úvaze zlepšit vztahy s Ruskem. Obamova vláda si už všimla, že při řešení vztahů s Ruskem jsou styky výhodnější než konfrontace. V otázce zajištění úspěchu aktů v Afghánistánu potřebuje řešení íránské nukleární otázky, snížení strategických nukleárních zbraních a dalších podporu ruské strany. S touto myšlenkou Obamova vláda neustále regulovala politiky vůči Rusku, vztahy mezi oběma zeměmi se stále zlepšují. V letošním červenci Obama navrhl opět odstartovat americko-ruské vztahy. Založení protiraketového systému ve Východní Evropě je bariéra pro opětovné odstartování těchto vztahů. Po úvaze USA nakonec rozhodly, že se vzdají protiraketového plánu ve Východní Evropě.
Veřejné mínění se domnívá, že americké rozhodnutí v krátké době přispěje ke zlepšování americko-ruských vztahů, vyhne se konfrontaci mezi oběma zeměmi. Příslušný odborník předpokládá, že se Rusko v reakci na americké rozhodnutí vzdá plánu Iskander na umístění raket, tím upevní základy pro důkladné zmírnění americko-ruských vztahů. Na druhé straně zrušení založení protiraketové základny ve Východní Evropě odstranilo hlavní bariéru na dosažení nové dohody o odzbrojení strategických zbraní mezi USA a Ruskem. Kromě toho po tomto rozhodnutí Rusko možná přistoupí k těsnější spolupráci s USA v íránské nukleární otázce.
Ale analytici také konstatovali, že americké rozhodnutí poškodí vztahy mezi USA a východoevropskými zeměmi. Během návštěvy v Česku v dubnu letošního roku Obama několikrát zdůraznil alianční vztahy mezi USA a východoevropskými zeměmi, včetně Česka. Obamovo rozhodnutí zklame Česko, Polsko a další země. Ačkoliv Obama v projevu konstatoval, že USA nadále chrání bezpečnost svých partnerů, včetně Česka a Polska, podle předpokladu se v budoucnosti vztahy mezi USA a partnerskými zeměmi ve Východní Evropě ochladí.
