Tai-ji je považováno za „vnitřní" bojové umění (neijia), díky kombinaci dýchání se znalostmi vnitřního těla, používání centra „dantien" a energie qi. Historicky vychází ze starých taoistických principů yin a jang, navzájem se doplňujících protikladů. Pokud je Taijiquan cvičeno správně, jsou tyto principy vidět v podobě pohybů: otvírání a zavírání, měkkosti a tvrdosti, expanzi a smrštění rychlosti a pomalosti, plnosti a prázdnotě. Důležitým prvkem, na který se klade při cvičení veliký důraz, je aplikace kruhových pohybu (chan si jing čili „energie navíjení hedvabí"), zlepšování stability a uvolněnosti (sung), dýchání a klidnou mysl. Postupem času bylo Tai-ji předáváno následujícím generacím a vzniklo několik dalších stylů, avšak vycházející ze stejných principů. Tak vznikl po prvním stylu Chen (Čchen) dnes nejrozšířenější styl Yang, dále Sun, dva styly Wu a další. Chen Taijiquan obsahuje v sestavách i těžší pohyby jako skoky a podmety, ale jeho krása spočívá v tom, že si cvičenec může sám zvolit náročnost cvičení a přizpůsobit ho svému věku a zdravotnímu stavu.

Oblíbenost Tai-ji ve světě je způsobena převážně jeho léčebnými účinky, ale nemělo by se zapomínat na to, že se stále jedná o plnohodnotné bojové umění a při správném tréninku se dá velice dobře využít k boji. Cesta k bojovému využití je však dlouhá a vyžaduje pravidelné náročné cvičení sestav a přetlačování rukou (tuej shou) po dobu několika let.

Tai-ji obsahuje osm základních sil, které obsahují pohyby v sestavách. Těchto osm sil se v boji navzájem kombinuje a využívá se jejich rozdílných vlastností. Přetlačování rukama aplikuje tyto síly při změnách soupeřových pohybů a využívá jich.

• Peng – „odražení" nebo „odpružení", považuje se za nejdůležitější a slouží k blokování úderu

• Lu – „zatažení", pasivní obranná síla využívající útok soupeře

• Ji – „stisknutí", obranná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy

• An – „zatlačení", obranná i útočná síla

• Cai – „stržení", útočná síla sloužící k vyvedení soupeře z rovnováhy

• Lie - „rozdělení", rychlá rotační síla

• Zhou – „úder loktem", slouží při blízkém kontaktu

• Kao – „opření se ramenem", taktéž pro blízký kontakt

Tai-ji je pro svou variabilitu vhodné pro zájemce jakéhokoliv věku, pohybových schopností a fyzické kondice. Tchaj-ťi čchüan zdokonaluje člověka podle rčení: Ohebný jako dítě, silný jako dřevorubec a klidný jako mudrc. Při problémech s páteří a bolestí v týlu a oblasti ramen přispívá tchaj-ťi s úspěchem k prevenci a rehabilitaci. Tchaj-ťi příznivě působí na klouby a vazy, jeho zdravotní účinky jsou nesporné. V Číně se této zdravotní gymnastice věnují miliony lidí, staří i mladí, ženy i muži, a s cvičícími se lze setkat vždy po ránu v parcích, podnicích, na ulicích, náměstích i nádražích. Tchaj-ťi čchüan se lze naučit v každém věku, přičemž žádný jiný sport nepěstuje tolik starších lidí jako právě tento.