Původní koncepce tchaj-ťi čchüan zahrnuje celistvý systém výcviku, jenž se nezabývá pouze bojem, ale jde mnohem dál. Tchaj-ťi čchüan má vést studenty od násilného protivenství v boji muže proti muži až k radikální přeměně jejich vlastního bytí. Umění tchaj-ťi čchüan vytváří jedinečnou trojici stvořenou z techniky, taktiky a psychologie a každou z nich musí vyznavači tchaj-ťi povinně zvládnout.

Podstata tchaj-ťi čchüan nespočívá pouze ve vítězství nad protivníkem, ale ve vyrovnání se se sebou samým a v harmonii s vesmírem. Jinými slovy: z pudového živočišného boje se stává přesná věda, inspirovaná náboženskými doktrínami, které byly po celá tisíciletí součástí učení velkých mudrců a filozofů. Ti dospěli k závěru, že usměrníte-li svoji energii prostřednictvím cvičení tchaj-ťi čchüan, mysl, tělo a duch se sjednotí a člověk může splynout s přírodou a vesmírem.

V rámci psychologických věd bylo již dávno odhaleno, jak ohromný potenciál má lidská mysl. Přesto se k ní většina z nás stále ještě chová, jako k něčemu bezvýznamnému nebo skoro podřadnému a vědomě ji příliš neovládá, což se ve skutečnosti rovná krajně nebezpečné situaci. Problémy ve vnějším, objektivním, hmotném světě mají tedy původ ve vnitřním, subjektivním světě, v naší psychice. Abychom získali větší kontrolu nad svými životy, musíme více ovládat vlastní mysl. K tomu, abychom ovládli svou mysl, existuje několik cest. Tradiční učení, moderní školy psychoterapie, psychorientologie, různá odvětví jógy, meditace… Všechny ale musí, pokud mají být účinné, vést přirozeně k vlastní kontrole mysli. Protože není-li poznání opřeno o vlastní prožívání, pozbývá skutečné hodnoty.

Mistři tchaj-ťi čchüan se snaží dosáhnout stejného cíle jako indičtí jogíni, ale postupují jiným způsobem. Svoji mentální a duchovní energii neusměrňují pouze do meditace. Vybrali si cestu vydlážděnou velkými útrapami, cestu, která vyžaduje fyzické nasazení. Avšak z člověka, jenž se plně odevzdá vytčenému cíli, se časem stane úplně jiná osobnost – osobnost zbavená slabostí a pochybností o sobě samém. Pesimistické nezdary se mění v optimistické úspěchy. Kromě toho tchaj-ťi čchüan umožňuje žákovi nebo adeptovi dosáhnout pasivního stavu mysli a přitom si zachovat schopnost okamžitě se pustit do boje a uplatnit v něm celou škálu bojových prvků, jenž mu umožní zvládnout kteroukoliv situaci.

Na této „velké cestě" učení se vyznavač bojového umění tchaj-ťi při hledání smyslu života dostává za hranice fyzického boje a vstupuje do oblasti filozofie. Žák se snaží pochopit to, co Číňané pojmenovali jako „tři největší hodnoty" – nebe, zemi a člověka, a zároveň odhalit, jak spolu tyto tři hodnoty vzájemně souvisí v rámci uspořádání vesmíru.

Hledání vnitřního míru se může zdát jako nepravděpodobný cíl u adeptů, kteří vstoupili do klubu kung-fu, aby se zdokonalili v sebeobraně. Ovšem právě hledání vnitřního míru je podstatou cvičení tchaj-ťi čchüan. Toto umění je jako most, který pomůže adeptu překročit vlastní slabosti a přílišnou pýchu a vede ho k moudřejší, šlechetnější osobnosti, a to přináší prospěch jemu samotnému i společnosti.

Umění tchaj-ťi čchüan může mít pro každého člověka jiný význam. Pro někoho je dokonalým prostředkem k dosažení fyzické pohody a zdraví, jiní ho mohou považovat za ideální způsob sebeobrany ve století plném násilí. Tchaj-ťi čchüan však může znamenat i mnohem více – může vám ukázat cestu k poznání a obnově sebe samého. Záleží jen na vás, jak daleko budete putovat a čeho dosáhnete.