Mezi příznivci bojových umění jsou běžné diskuse o úrovni jejich dovedností. Stejné je to i s těmi co cvičí tchaj-ťi-čchuan. Když starší porazí mladšího říkáme, že kung-fu mladšího není tak dobré jako toho staršího. Možná že vás zajímá, jak se dají v tchaj-ťi-čchuan měřit dovednosti kung-fu.

Tchaj-ťi-čchuan kung-fu se dělí do deseti úrovní. První tři jsou nízké úrovně nebo jak někteří uvádějí jde o úrovně „otvírání dveří". Zde tedy začíná cesta při tréninku tchaj-ťi-čchuan. Když student dosáhne třetí úrovně, považuje se to za otevření tréninkových dveří. Čtvrtá až šestá úroveň se nazývá střední nebo také „otevři dveře a vejdi do místnosti". Říká se tomu tak, protože cvičenec už není začátečník a instrukce jsou mu předávány odděleně. V sedmé úrovni se ze studenta stává mistr. Osmá až desátá úroveň jsou nejvyšší a říká se jim „dosažení špičky a vrcholu". Během celé historie tchaj-ťi-čchuan bylo těch co dosáhli osmé úrovně velice málo. Ti co tuto úroveň dosáhli museli strávit desítky let vytrvalým cvičením. V dnešní době každý, kdo dosáhne osmé úrovně a bude ochoten své znalosti předvést na veřejnosti, tak bude známý nejen v Číně, ale i na celém světě.

Dále o těchto deseti úrovních v tchaj-ťi-čchuan kung-fu více podrobně. Je všeobecně známé, že tchaj-ťi-čchuan je vnitřní bojové umění založené na filosofii YIN-YANG (což je měkkost doprovázená tvrdostí). Trénink tchaj-ťi-čchuan má změnit tělo strnulé a tuhé na měkké a uvolněné a toto měkké a uvolněné tělo na pevné a tvrdé jako ocel. Podle klasických textů člověk musí nejprve přijít na jednoduché věci a pak se pokoušet porozumět významu JING (vnitřní síle). Jak začne cvičenec rozumět významu JING začne se rozvíjet i jeho duševní osvěta. Jednoduchými věcmi klasické texty míní systém přeměny tuhého a strnulého těla na měkké a uvolněné pomocí push hands (tui-shou) a znalosti tohoto systému se také říká „otvírání dveří" kung-fu. Učí se ústním podáním. Je zřejmé, že pokud někdo cvičí tchaj-ťi-čchuan jen pro zdraví tak tui-shou nepotřebuje. Avšak jestliže cvičí tchaj-ťi jako bojové umění tak musí tui-shou cvičit. Jinak ať neuvažuje o tom, že by dveře otevřel. Pomocí tui-shou cvičenec pokračuje pomalu v pochopení významu JING. Existují první tři úrovně kung-fu v tchaj-ťi-čchuan. Z hlediska cvičení tui-shou spočívají tyto úrovně kung-fu na přijetí a využití nebo neutralizaci energie protivníka. Podle klasických textů je kruh při ústupu lehčí než kruh při postupu. Prvním třem úrovním se také říká kruh ústupu. Na první úrovni se většina pohybu děje na základě strnulé a tuhé energie a velice málo na uvolněné energii. Ve druhé úrovni se ve všech pohybech zvyšuje podíl uvolněné energie a snižuje podíl tuhé energie. To je výsledek postupného chápání systému cvičení tui-shou a seznamování se s protivníkovou energií a jeho pohyby. Ve třetí úrovni jsou téměř všechny pohyby řízeny uvolněnou energií a cvičenec začíná chápat význam JING. Nyní tomu ještě nerozumí a neví, co je to JING, ale je schopný kruhovými pohyby neutralizovat přicházející energii.

Během těchto prvních tří úrovní se ze začátečníka stává znalec systému kruhu a tyto kruhové principy využívá při zachycení a následování přicházející energie. Jakmile cvičenec porozumí jak využít tento kruhový princip pro ústup začíná chápat co je to JING.

Čtvrtá až šestá úroveň kung-fu se zabývá kruhem při pohybu vpřed. Proto se tento trénink také nazývá trénink dopředního kruhu. Když mluvíme o dopředním kruhu, tak to není jen jednoduchá odpověď po ústupu. Je to proces ústupu kdy naše uvolněná energie splyne zcela s protivníkovou energií a díky tomu jsme nuceni postoupit. V této situaci tvůj postup zastraší protivníka a může způsobit, že ztratí rovnováhu a bude poražen. Tvůj útočný postup může být úder a právě tak fa-jing (uvolnění energie) pošle protivníka do vzduchu. V této chvíli student začíná rozvíjet techniky fa-jing nebo krátký fa-jing. Takže pokud cvičenec tyto techniky fa-jing neovládá nemůže uvažovat o tom, že dosáhl čtvrté úrovně a tedy do dveří ještě nevstoupil.