Letos si připomeneme 60. výročí vyhlášení Čínské lidové repuliky. Z chudé a zaostalé země se Čína změnila v silný prosperující stát. V dnešním pořadu spolu zrekapitulujeme čínskou cestu hospodářského rozvoje a obrovské změny, které Číňané zaznamenali v uplynulých šedesáti letech. Máme pro vás dvě otázky: Na kolikátém místě v pořadí národů je Čína pokud jde o celkový objem hospodářství? Ve kterém městě se bude konat Expo 2010? /Záznam 1/

8. srpna 2008 byly slavnostě zahájeny 29. olympijské hry. V Pekingu se sešli sportovci z 204 zemí a oblastí světa. Sportovní radost si užívaly miliardy lidí.

Olympijský oheň zhasnul po 16ti dnech. Pekingské olympijské hry perfektně skončily. Na závěrečném ceremoniálu předseda Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge uvedl, /Záznam 2/

„Prostřednictvím Pekingské olympiády se svět lépe seznámil s Čínou a Čína se světem. To byl opravdu výjimečný ročník olympijských her."

Pekingská olympiáda bude uchována v živé a věčné paměti 1 miliardy 300 milionů Číňanů. Podporovatel čínského olympijského hnutí a předseda komise MOV pro kulturu a olympijskou výchovu He Zhenliang/Che Čen-liang/ řekl, že 16 olympijských dní znamená splnění snů./Záznam 3/

„O pořádání olympijských her snili Číňané mnoho let. Takový sen se ale předtím nemohl splnit, protože jsme neměli k dispozici dostatek lidských a finančních sil. Před vyhlášením lidové republiky jsme nebyli schopni zorganizovat hry a tehdy by to byla jen prázdná představa."

Pro pořádání olympijských her musí hostitelská země, jak řekl pan Che, vyhovět přísným podmínkám. V rámci Pekingských olympijských her Čína vyčlenila 310 miliard jüanů pouze na stavbu stadionů a rekonstrukci infrastruktury. V minulosti vůbec nebylo možné, aby Čína vyčlenila tak obrovskou sumu peněz.

Čínské hospodářství se při vyhlášení lidové republiky v r. 1949 nacházelo na okraji úpadku, k čemuž došlo následkem dlouholetých válečných nepokojů. Průměr hrubého domácího produktu na jednoho obyvatele činil pouze 50 amerických dolarů. Občané museli čelit životním nesnázím. 77letá babička Liou Kuej-sien popsala tehdejší situaci jedním slovem: bída. /Záznam 4/

„Tehdy panovala velká bída. Mám hodně dětí, ale vydělávala jsem málo. Musela jsem si lámat hlavu s tím, jak zajistit dostatek jídla pro rodinu. V zimním období byl velký mráz, ale moje sedmičlenná rodina měla k dispozici jen dvě přikrývky."

Číňané měli v počátečním období lidové republiky ideál industrializované země. Soustředili se na stavbu více než 100 velkých infrastrukturních investičních projektů, čímž položili dobrý základ pro rozvoj nové komplexní síly státu. Většina těchto projektů ale patří do kategorie těžkého průmyslu, takže v poměrně dlouhém období došlo k velkému nedostatku předmětů každodenní životní potřeby.

Bývalý pákistánský velvyslanec v Číně Mustafa Safarini byl v Číně poprvé v r. 1968. Na zimu v roce svého příletu vzpomíná nerad. /Záznam 5/

„Tehdejší zima se mi nelíbila. Dnes máme pro zimní období různé druhy teplých punčoch takže vůbec zimu necítíme. Zatímco v tehdejších letech bylo možné teplé oblečení sehnat jen na přídělové lístky."

Čína se tehdy nacházela v období plánovaného hospodářství. Ve městech se zaváděl centrální přídělový systém na základní spotřební výrobky. To znamenalo, že občané potřebovali k nákupu potravin či různého spotřebního zboží nejen peníze, ale i přídělové lístky.

V r. 1978 začala Čína prosazovat politiku reforem a otevírání se světu a těžiště státního rozvoje se přesunulo na hospodářství. Poté se den co den urychlovaly kroky k modernizaci země./Záznam 6/

30. září 1980 byla slavnostně otevřena malá restaurace výše uvedené babičky Liou Kuej-sien. Jakmile zazněly na oslavu otevření restaurace rakety a ohňostroje, před vchodem už byla vidět dlouhá fronta zákazníků, protože šlo o první soukromou restauraci od založení lidové republiky./Záznam 7/

„V den otevření mé restaurace stálo ve frontě více než 100 lidí. Každý měl v ruce deštník, protože pršelo. Vůbec jsem netušila, že na otevření soukromé restaurace se přijde podívat tolik zájemců."

Tato restaurace umožnila Liou Kuej-sienové vést šťastný život, o kterém dlouho snila. V současné době už vlastní tradiční dům čtvercového typu na předměstí Pekingu a spolu s manželem si užívá stáří.

Po zavedení reforem a otevírání se světu zaznamenala Čína obrovské změny. Postupně se změnila ze země s plánovaným hospodářstvím na tržní ekonomiku, což vedlo k prudkému rozvoji národního hospodářství a ke zvýšení nabídky zboží. Bývalý pákistánský velvyslanec v Číně Mustafa al-Safarini tu po odstoupení z funkce zůstal. Čína je podle něho skutečně volný trh./Záznam 8/

„V Číně je velký výběr zboží. Obchodníci jsou zaneprázdněni při prezentaci své nabídky zájemcům a mluví s nimi plynulou angličtinou, ruštinou nebo jinými jazyky. Možné je také smlouvat o ceně."

Čína se definitivně rozloučila s nedostatkem zboží. Většina rodin má televizi, ledničku, pračku, mikropočítač a další elektrospotřebiče, které byly původně označovány za luxusní předměty. Realitou se stalo i vlastnit auto, což si lidé neuměli představit ani ve snu. 27letý zaměstnanec firmy Ma Jün-liang si právě koupil auto./Záznam 9/

„Nákup auta je obecný jev. Myslím, že na to stačí jedno nebo dvouleté úspory. Když máme auto, nemusíme se dál tlačit v autobuse."

Statistické údaje ukazují, že hrubý domácí produkt Číny v r. 2008 se zvýšil více než 400násobně oproti r. 1952. Pokud jde o celkovou kvantitu HDP, Čína postoupila na čtvrté místo na světě. Průměrné HDP na jednoho obyvatele činí více než 3000 amerických dolarů.

Díky zlepšení životní úrovně si Číňané oblíbili i turistické zájezdy. S rozšiřováním otevřenosti země vůči světu se stopy čínských turistů obejevují ve všech koutech světa. Zájezdy do zahraničí se líbí například panu Chao Sin./Záznam 10/

„Do zahraničí jsem cestoval jednou za jeden nebo dva roky. Byl jsem ve Velké Británii, Singapuru a Malajsii. Před desítkami let se mi o tom ale ani nesnilo. Tehdy by nás překvapily jen zájezdy do jiných čínských provincií."

V příštím roce však pan Chao Sin nehodlá vycestovat do zahraničí, ale vyrazí za exotikou do Šanghaje, kde bude v květnu zahájena světová výstava EXPO 2010.

Tajemník městského výboru KS Číny v Šanghaji a předseda Výkonné rady Expa Šanghaj pan Jü Čeng-šeng informoval, že Šanghaj již vyčlenila 20 miliard jüanů na výstavbu infrastruktury spojené s výstavou./Záznam 11/

„V březnu příštího roku budou v provozu 400 kilometrů dlouhé trasy metra. Tak velkou vlakovou dopravu jsme si v minulosti nedokázali představit. Ještě v loňském roce jsme měli k dispozici trasy metra jen v délce 200 kilometrů. Stavba metra zřejmě přispěje ke zlepšení dopravy, ke zvýšení životní úrovně obyvatel a k podpoře městského hospodářství."

Vážení polsuchači, slyšeli jste první článek v rámci znalostní soutěže na téma „60 let nové Číny." Na závěr bych rád zopakoal dvě soutěžní otázky. A. Na kolikátém místě v pořadí národů je Čína pokud jde o celkový objem hospodářství? B. Ve kterém městě se uskuteční Expo 2010?