Vážení posluchači, ode dneška budeme vždy v úterý a středu vysílat články s tématem „60 let nové Číny". Příjemný poslech Vám přeje Petr.

V uplynulých šedesáti letech po vyhlášení Čínské lidové republiky docházelo k neustálému zdokonalování politických procesů, které se vždy řídily principem „Zájmy lidu nade vše". Zájmy a vůle lidu byly povýšeny na prioritní místo, buď při zakotvení politického zřízení v počátečním období lidové republiky, nebo v novodobé praxi demokracie u základních společenských jednotek. /Záznam 1/

Vznik Čínské lidové republiky slavnostně vyhlásil předseda Mao Ce-tung 1. října 1949 na věžové stavbě Tchien-an-men ve středu města Peking. Od této chvíle se čínskou vládnoucí stranou stala Komunistická strana Číny, která si získala oblibu a podporu naprosté většiny obyvatel.

Komunisté začali jménem lidu vykonávat státní moc. A jak zajistit to, aby nová moc vždy reprezentovala zájmy lidu? Předseda Mao Ce-tung o tom začal přemýšlet již před vyhlášením lidové republiky. Zástupce šéfa Čínské akademie společenských věd Li Shenming informoval, že ještě v červenci 1945 vedl předseda Mao rozhovor o dané otázce se známým demokratem Huang Yanpei./Záznam 2/

„Huang Yanpei řekl, že dosud žádná historie neporušila periodicitu nové nadvlády, která rychle vzkvétala, ale zároveň rychle zanikala. Předseda Mao odpověděl: My jsme už našli novou cestu ke změně periodicity, tedy zavedení dozoru lidu nad činností vlády, aby si netroufala zlenivět."

Nová cesta, o níž se předseda Mao zmínil, byla realizována brzo po vyhlášení lidové republiky. V září 1954 se konalo první plenární zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ). Na zasedání vznikla první čínská ústava, která jasně stanovila, že veškerá moc ve státě patří lidu.

Systém shromáždění lidových zástupců představuje základní formu čínského politického zřízení. VSLZ vykonává státní moc, včetně přípravy zákonů, schválení plánu národního sociálně hospodářského rozvoje, posouzení činnosti vlády, soudu a prokuratury, schválení státního rozpočtu a závěrečného účtu, zvolení státních představitelů, rozhodování o významných sociálních věcech státu atd. Současně lidoví zástupci jsou voleni prostřednictvím demokratických voleb, což zaručuje, že shromáždění lidových zástupců musí demonstrovat vůli lidu.

Po dlouhou dobu od založení lidové republiky byly úroveň sociálně hospodářského rozvoje a život lidu všeobecně nízké. Čínská legislativa za takové situace kladla proto důraz na řešení problémů v rozvoji národního hospodářství. V posledních třiceti letech zaznamenala čínská ekonomika obrovský pokrok. V podstatě byl zakotven systém tržního hospodářství a došlo k relativnímu zdokonalování soustavy hospodářských zákonů a předpisů. Od té chvíle se začala vyskytovat otázka živobytí občanů, kterou se nedá řešit jen použitím prostředků tržního hospodářství. Veškeré politické aktivity včetně legislativy se tak musí na tuto otázku orientovat.

Důležitost této otázky zdůraznil například začátkem letošního roku předseda VSLZ Wu Bangguo./Záznam 3/

„Těžištěm činnosti stálého výboru VSLZ musí být orientace na potřeby občanů a řešení jejich živobytí. Měli bychom spojit svou legislativní a dozorčí kompetenci. Je třeba dávat pozornost přípravě příslušných zákonů a zároveň upevňovat kontrolu nad jejich plněním."

Uveďme jako příklad činnost VSLZ a jeho stálého výboru v r. 2008. Schválily 9 zákonů, které se většinou týkají zajištěním živobytí občanů a ke kterým patří například zákon o bezpečnosti potravin a zákon o sociálním zabezpečení invalidů. V letošním roce by se měly posoudit dva zákony o sociálním pojištění a sociální pomoci a další právní předpisy, které se přímo týkají zájmů lidu. Zákon o věcných právech, který byl schválen před dvěma lety, poprvé dává soukromý majetek občanů na významné postavení stejné jako u veřejného majetku.

Čínská legislativa se navíc stává pro publikum mnohem otevřenější a demokratickou. Při schvalování návrhů důležitých zákonů se vždy sbíraly názory veřejnosti prostřednictvím internetu, tištěných médií, rozhlasu a televize. Od loňského dubna byly již nasbírány názory na návrhy 17 zákonů. Jen u návrhu zákona o sociálním pojištění došlo na adresu kanceláře stálého výboru VSLZ více než 70 tisíc kusů názorů.

Členka VSLZ a profesorka práv Wang Mingwen uvedla, že průhlednost legislativy přispívá k vyhovění praktických potřeb občanů./Záznam 4/

„Čínská legislativa udělala velký pokrok a to zveřejnění plného textu právního návrhu a sbírání názorů od surfařů. Myslím, že tento způsob je velmi dobrý, neboť se zvyšuje podíl občanů z různých společenských skupin a přispěje to k přizpůsobení legislativy vůli lidu."

Princip „Vše ve prospěch lidu" se ztělesňuje při řešení jak důležitých státních záležitostí a tak i nepatrných komunitních věcí. Kreativní formou k uplatnění tohoto principu se stala například demokratická beseda vesničanů ve východní provincii Zhejiang. Jde o přímý podíl prostých obyvatel na rozhodování a dozoru nad rozvojem veřejných věcí. Beseda poprvé proběhla začátkem 2006, kdy někteří kádrové vesnické správy chtěli rekonstruovat kancelářskou budovu a někteří se vyjádřili pro vystavění silnice. Po besedě hlasovalo 90 procent vesničanů pro stavbu silnice, která přispěje k rozvoji dopravy i hospodářství.

Taková forma demokracie u základních společenských jednotek hraje stále důležitou úlohu při podpoře rozvoje jednotlivých vesnicí a městských komunit. Zástupce šéfa Čínské akademie společenských věd Li Shenming řekl, /Záznam 6/

„taková forma opravdu představuje konkrétní formu k zajištění občanů jako pánů veřejných věcí. Zajistí to širší podíl lidových mas a uplatňování jejich dozorčího práva."

V praxi demokracie u základních společenských jednotek hrají prostí obyvatelé stále větší roli. Více než 900 milionů čínských rolníků teď má větší právo na slovní projev při volbě a dozoru nad vesnickými kádry. V uplynulých více než dvou letech po zavedení zákona o organizačním uspořádáním vesnických výborů se již přes 600 milionů rolníků zúčastnilo přímé volby vesnických kádrů.