Letos si připomeneme 60. výročí vyhlášení Čínské lidové repuliky. Z chudé a zaostalé země se Čína změnila v silný prosperující stát. V dnešním pořadu spolu zrekapitulujeme čínskou cestu legislativního vývoje a obrovské změny, které Číňané zaznamenali v uplynulých šedesáti letech. Máme pro vás dvě otázky: Kolik názorů se sbíralo pro první ústavu Číny? Kolik zákonů zatím platí v Číně?

1. října roku 1949 na náměstí Tian-an-men vyhlásil vznik ČLR Mao Ce-tong, od tohoto okamžiku vstupovala Čína do nové epochy.

Nová moc se liší od společenského zařízení v minulosti: všechna práv patří k lidu, touží se po cíle, že v státě neexistuje rozdíl a splní společné prosperity. V pátém roce po vzniku ČLR, byla uveřejněna Ústava Čínské lidové republiky. Před vydání návrh ústavy diskutovali obyvatelé v rámci celém státě tří měsíce, během tohoto období celkem sebírali 138 položek návrhů, na základě těch hlasů činil na návrh ústavy podobné úpravy i opravy. Tento průběh přinesl pozitivní vliv na čínský legislativní proces, až dodnes to oceňují legislativní kruhy Číny. Známý pravník pan Li Buyun nám řekl, zvuk2

Vypracovali jsme Ústavu v roce 1954. Dodnes vliv této výstavy je vidět, protože v ní jsme určili dva principy: nezávislost justice a demokratické zákonodárství.

Spolu se s první ústavou uveřejnily i Zákon o aparátu Všečínského shromáždění lidových zástupců a Zákon aparátu Lidového soudu, tím byly zajištěny režim, právní orgán a justiční orgán. V Číně se dočkalo první zlaté období při legislativním procesu.

Tehdy sice právě odstartovala v zemi studie o justici, 20-letý Li Buyun byl přijat na Pekingské univerzitě, na obor legislativy, od tohoto období byl jeho osud spjat se studií legislativy.

Ale, nikdo netušilo, přicházelo kulturní revoluce, která trvala deset let, což vážně překáželo čínský legislativní průběh. K tomu řekl pan Li Buyun, zvuk3

Zažili kulturní revoluci, prostřednictvím čeho jsme do hloubky rozuměli, že stát nelze provozovat bez zákona. Řídit stát podle legislativy, to se jedná o historický proud a pravidla, vyhoví požadavkům pokroku lidské společnosti, odpovídá přání obyvatelů.

Je rok 1978 nezapomenutelný rok v historii nové Číny. V tomto roce se začala platit v zemi politika reformy a otevírání se světu, díky které Čína nastoupila do koleje rychlého rozvoje. Čína jasně předložila ideál: rozvíjet socialistickou demokracii, stavit socialistickou legislativu. S uveřejnění sérií zákonů včetně Trestního zákona, před stavbou čínské legislativy se otevírala perspektivní období.

Zatím již bylo v zemi založeno socialistický legislativní systém s čínskými rysy, který považuje ústavu za jádro. Série principů, jsou jako například: před zákonem je každý rovnoprávný, řídit stát v souladu s zákonem, stát respektuje a ochraňuje lidská práva, majetky občanů nesmí porušit, byly vepsány do ústavy. Obzvlášť se princip Řídit stát podle zákona již v roce 1999 stal základními směrnicí Číny. Pravník Li Buyun hrdě shrnul svůj profesionální zážitky:

Stále se ve své studii toužím po dvou věcích: podporuje řídit stát podle zákona, navíc jsem pro ochranu lidských práv. již ty dvě tématy byly vepsány do ústavy.

Zatím na základě Ústavy ČLR a Předpisů o zákonodárství byl v zemi založeno dokonalejší zákonodárský systém. Zákon slouží státní politice, ekonomice, kultuře a různým stranám společenského života, proces čínské legislativy se nadále zrychlil. Zatím v Číně platí celkem 229 zákonů.

Li Buyun nám řekl, co ho spokojí nejvíc je to,

Že dva pojmy, tedy legislativa a lidská práva dobře zná a používá občané, staly se jejich ideálními zbraněmi, to mě spokojí nejvíc.

Li Buyun si myslí, že v uplynulých šedesáti letech po vzniku Čínské lidové republiky, lidská práva Číňanů má silnou záruku v legislativě, Čína respektuje a zajistí lidská práva, stimulace všestranného rozvoje lidských práv se stala populárním ideálem celého společenství. I Stát respektuje a hájí lidská práva, což se stal položkou ústavy. Z hlediska počtu zákonů, počet zákonů či předpisů týkajících se lidských práv, znamená více než 250 položek, práva a zájmy speciálních skupin včetně žen, nedospělých, invalidů, národností menšin a dalších se jasně stanoví v zákonech.

Slouží společnosti svými znalostmi, je to však štěstí pravníka- pana Li Buyun. On se stal účastníkem a svědkem čínského legislativního procesu. Sice není ten proces tolik plynulý, ale z čehož jasně si všimneme vývoj čínské legislativy: v uplynulých šedesáti letech, došla v Číně ohromná změna: ze stabilizování a posílení moce do respekt ochrany plynulého provozu státních práv, z vytvoření příznivého prostředí pro reformu a otevírání se světě, pro tržní ekonomiku, na věnování pozornost jak ochraně státních práv, státních zájmů, tak hájení společenských zájmů a občanských zájmů.