Milí posluchači, Vítám Vás při poslechu „znalostní soutěže o 60. výročí vzniku nové Číny". V dnešním pořadu bude s Vámi vzpomínat na úspěchy diplomatických činnosti Čínské lidové republiky v uplynulých 60 letech. Otázky dnešního programu jsou: 1. v kterém roce obnovila Čínská lidová republika legální místo v OSN? 2. s kolik zeměmi navázala Čína diplomatické styky?
„My, komunisté nikdy nelžou. Je nám přesvědčen, že komunismus a socialistické režim jsou dobré. Ale na této konferenci není třeba propagovat osobní myšlenky nebo politické režim některé země. Cílem čínské delegace je hledání společného bodu, spíše než tvoření rozporu".
Zmíněná slova vydal tehdejší čínský premiér, první ministr zahraničí Čínské lidové republiky Čou En-laj v roce 1955 na mezinárodní konferenci v indonéském Bandungu. Tato konference byla první multilaterální jednání, na kterém se Čínská lidové republiky podílela po svém vzniku. Pětibodovou zásadu mírového soužití, konkrétně vzájemné respektování suverenity a územní celistvosti, nevměšování se do vnitřních záležitosti, rovnoprávnost a vzájemné východy, začaly poznat různé země světa. Tato zásada je nyní základním principem mezinárodních styků, který uznává mezinárodní společenství.
Čína důsledně prosazovala pětibodovou zásadu mírového soužití v uplynulých letech, i přes obrovské změny mezinárodní situace. To je také důležitým základem, na kterém měla Číny stále víc přátel, zejména rozvojovým zemím. Západní velmoci však odmítly Čínské lidové republiky po její vzniku. Tehdy bylo jenom přes deset zemí, které navázaly diplomatické styky s Čínou. Ale tato číslice činí v současnosti 171.
Sovětský svaz byl první zemí, která navázala diplomatické styky s novou Čínou, ve dne 2. října roku 1949, tedy druhý den vzniku Čínské lidové republiky. Ruská federace po roce 1991 pokračovala diplomatické styky s Čínou. Čínský předseda Chu Ťin-tchao nedávno v Londýně uskutečnil jednání se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem. Oba státnici dosáhli široké shody v rozvoji čínsko-ruského strategického partnerství, čelení globální finanční krizi a posílení koordinace na mezinárodní scéně.
Přes-devadesátiletý pán Tikhvinsky byl generálním konzulem bývalého Sovětského svazu v Pekingu. Osobně svědčil rozvoj styků mezi oběma zeměmi. Čínský premiér Wen Ťia-pao se vloni během návštěvy v Moskvě setkal s tímto pánem. Tikhvinsky řekl:
/ zvuk 2 /
„Konání akce „rok čínštiny v Rusku" a „rok ruštiny a Číně" tvoří nebývale dobrou podmínku pro lidské a kulturní výměny mezi oběma zeměmi. Stále víc mladých lidí se radí podlet na těchto akcích".
Wen Ťia-pao uvedl: „Před 60 lety jste byl generálním konzulem bývalého Sovětského svazu v Číně. Byl jste přítomní i na ceremoniál vzniku Čínské lidové republiky. Přátelství mezi oběma zeměmi je dlouhodobé a neustálé. Já Vás pozvu do Číny u akce „rok ruštiny a Číně", pokud se Vám podaří cestovat".
V 60. a 70. letech minulého století se zlepšili vztahy mezi Čínou a západními zeměmi. Čína a USA tehdy navázaly diplomatické styky.
Koncem 60. let minulého století, Spojené státy a další západní země postupně adjustovaly své politiky vůči Číně. Známá „diplomacie stolního tenisu" otevírala bránu výměny mezi Pekingem a Washingtonem. Obě země navázaly v roce 1979 diplomatické styky.
V době navázání diplomatických styků mezi Čínou a USA, objem bilaterálních obchodů činil jenom 2.5 miliard dolarů. Tato číslice přesáhla nyní 300 miliard. Čínský předseda Chu Ťin-tchao se letos v dubnu setkal s americkým prezidentem Barrack Obamou v Londýně. Obě strany shodly o spolupráci a rozvoji styků obou zemí v 21. století.
Rozvoj styků mezi Čínou a Ruskem, Čínou a USA odrážel princip čínské diplomacie v uplynulých 60 letech. Čína nikdy tvořila aliance s velmoci, a nepozvali přátele čí nepřátele podle politického režimu. A důsledně prosazovala pětibodovou zásadu mírového soužití. Otevřená Čína, jejíž státní konkurenční schopnost se neustále zvyšuje, má stále víc právo projevu na mezinárodní scéně.
Zlatá hala v sídle OSN je místo konání mezinárodní konference. Tamní křeslo představuje státní suverenitu a národní dignitu členů OSN. Na 26. valném shromáždění OSN byla vysoký počtem hlasů ratifikovaná rezoluce OSN č. 2758. Čína tím obnovila své legální místo v OSN v roce 1971.
Obnova legální místa v OSN tvořila novou stranu spolupráce mezi Čínou a mezinárodním společenstvím. Čína zahájila rozvíjet multilaterální diplomacií. Před rokem 1978, čínští představitelé uskutečnili jenom 6 multilaterální diplomatické činnosti v uplynulých 30 letech. Nyní se Čína podílela na více než 100 vládních mezinárodních organizací. Podepsala více než 300 mezinárodní paktů. Zúčastnila se na 22 mírových akcích OSN.
Milí posluchači. Vysílali jsme pořád „znalostní soutěž o 60. výročí vzniku nové Číny, Úspěch diplomatických činnosti Čínské lidové republiky v uplynulých 60 letech". Naše otázky jsou následující: 1. 1. v kterém roce obnovila Čínská lidová republika legální místo v OSN? 2. s kolik zeměmi navázala Čína diplomatické styky?
