Stalo se to 23. listopadu 2007. Na mezinárodním letišti Xinzheng v provincii Che-nan panuje hluboká noční tma. Do letounu nastoupili 135 důstojníků a vojáků, kteří tvořili předvoj první ženijní skupiny čínské mírové mise do súdánského Dárfúru. V tehdejší době již nastala na severu Číny počáteční zima. Na přistávací ploše zuřil mrazný vítr, přesto příslušníci mírové mise nemohli skrývat nadšení pro úkol.
„Čelíme těžkému úkolu, velké odpovědnosti a čestnému poslání. Budeme se snažit plnit své závazky vůči OSN, položit základ pro umístění následných čínských mírových sil a přispět k podpoře stability a rozvoji oblasti Dárfúru a k udržení světového míru."
Zmíněných 135 čínských důstojníků a vojáků představovalo první skupinu mírových sil OSN v Dárfúru. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon se ve své zprávě na 63. zasedání Valného shromáždění zvláště zmínil o tom, že mírová mise v Dárfúru bude nejkomplikovanější v historii mírových operací OSN ve světě.
Pár měsíců po umístění první skupiny mírové mise OSN v Dárfúru se dostal na její tábor i zpravodaj našeho rozhlasu. Na vlastní kůži se seznámil s těžkým životem čínských vojáků. Velitel ženijního oddílu Slang Guan Lin Hong tehdy informoval takto:
„V oblasti Dárfúr byla četnost výskytu písečných bouří. V nejhorším počasí byla viditelnost jen pár metrů a v poledne byla teplota více než 42 stupňů Celsia. Náš tábor byl vystavěný na zpustlém místě. Při stavbě táboru jsme objevili v keři a hromadě kamení šest jedovatých hadů a kromě toho i ještěrky, štíry a 13 centimetrů dlouhé jedovaté pavouky."
Čínští vojáci efektivně provedli stavbu tábora přes výše uvedené těžké podmínky. Za krátkou dobu převzali deset konkrétních úkolů, jako je stavba letiště, silnice, mostu, studny a opevnění. Dosud splnili velké stavební projekty, to jsou: základní tábor pro mírovou misi OSN, přistávací plocha a čekárna pro vrtulníky zvláštní mise Africké unie, a silnice dlouhá více než 6200 metrů. Rudolf Adada, zmocněnec OSN pro společné síly OSN a Africké unie v Dárfúru, kdysi pochválil čínské příslušníky mise za vytvoření velkého zázraku.
Čínská mise do Dárfúru byla jen miniatura v historii čínské účasti na mírových operacích OSN. Ještě v dubnu 1990 Čína poprvé vyslala pět vojenských pozorovatelů do Organizace OSN pro dohled nad příměřím. V r. 2002 se Čína připojila do Systému pohotovostních ujednání OSN(UNSAS). Podle pravidel tohoto systému je Čína schopna vyčlenit síly a prostředky s pohotovostním nasazením do 90 dní a zároveň je kdykoliv připravena poskytnout mírové operaci OSN logistický a zabezpečovací oddíl v oblasti ženijní, zdravotní nebo dopravní.
Na 61leté historii mírových operacích OSN se Čína podílí jen necelých 20 let. Během těchto dvaceti let se mírové operace OSN rozvíjely tak, aby splňovaly požadavky rozličných konfliktů i měnící se politické mapy světa. Čína, která neustále zvětšovala komplexní sílu státu, se spolu s OSN snažila řešit komplikované výzvy na mírové operace.
Čína dosud vyslala přes deset tisíc lidí do mírových misí OSN a tímto počtem se stala největší zemi v rámci pěti stálých členů rady bezpečnosti OSN. Čínské mírové síly bylo a je vidět v Súdánu, Konžské republice, Libérii, Libanonu, na Východním Timoru, Haiti, atd. Stopy čínských vojáků lze tedy najít na africkém kontinentě, na Blízkém východě, v jižní Asii a v Latinské Americe.
Čínské mírové síly s modrými přilbami a odznaky OSN se stále více vyskytují na místech, které trpí bolestí z ozbrojených konfliktů. Spolu s místními obyvateli mají přivítat světlo míru a také doprovázet je při obnově domova a šířit přátelství.
Chen Haihua je obyčejná zdravotní pracovnice. V r. 2006 se rozloučila se svým osmiletým synem a odjela na africký kontinent jako členka čtvrté čínské skupiny mírové mise do Libérie. Během osmiměsíčního mandátu přijala spolu se svými kolegy návštěvy více než 5000 pacientů, z nichž bylo přes 250 těžce nemocných. Dosud pamatuje první pomoc, kterou provedla.
„Stalo se to 25. července 2006. Do naší kliniky byla dopravena těhotná žena v bezvědomí. Situace byla vážná a mohlo by dojít k ohrožení života matky s dítětem."
Po více než osmihodinové operaci se matce podařilo porodit syna. Paní Chen Haihua informovala, že když čínští doktoři a sestry doprovázeli matku se synem do místní nemocnice, byli místními zdravotníky v obou řadách odměňována vřelým potleskem. Matčina rodina poděkovala čínským zdravotníkům za záchranu obou životů a požádala o čínské jméno pro nově narozeného syna. Ten se tudíž jmenuje Li Hua, smíšená zkratka Libérie a Číny.
Máme k dispozici následující statistiky: Čínské mírové síly prozkoumaly nebo vystavěly více než 7000 kilometrů dlouhé silnice a přes 200 mostů, přijaly návštěvy více než 40 tisíc pacientů, dopravily osoby či materiál na délku přes 4 milionů 700 tisíc kilometrů a odstranily více než 7000 min a jiných výbušných předmětů. Od čínské účasti na mírových misích OSN zemřelo osm. V současné době působí asi 2000 čínských důstojníků a vojáků v devíti oblastech.
Mezinárodní ústav mírových studií ve Stockholmu poznamenal, že Čína hraje stále větší roli při mírových operacích ve světě a aktivně reaguje na očekávání světa svým praktickým přínosem pro globální mír a bezpečnost. Mnozí čínští a zahraniční učenci uvádějí, že odhodláním hájit světový mír a důležitou úlohou v mezinárodních mírových operacích se osvědčila Čína jako velká zodpovědná země.
