Tady je Čínský rozhlas pro zahraničí, milí posluchači, letos je 60. výročí zrodu ČLR. V uplynulých 60ti letech se čínská vědecko-technická úroveň rychle zvýšila, vědecko-technické faktory pronikají do každého detailu lidského oblečení, potravin, ubytování a dopravy. V dnešním pořadu vám představím důležité čínské praktické vědecko-technické výsledky v těchto 60ti letech.

Potraviny byly v Číně v minulosti velký problém. Ve 40. a 50. letech minulého století trpěli lidé nedostatkem potravin kvůli zaostalé zemědělské výrobní formě a vlivu přírodních katastrof, včetně sucha a záplav. V Číně proto chyběly hlavní zemědělské výrobky a mnoho lidí nemělo dostatek potravin. V r.1949 konzumoval každý Číňan průměrně jenom kolem 200 kilogramů potravin ročně.

Asi osmdesátiletý čínský odborník na rýži pan Yuan Longping zažil dny velkého hladu a tehdy se rozhodl, že vyvine rýži s vysokou plodností. Proto pan Yuan věnoval pozornost výzkumu hybridní rýže, který byl tehdy velmi těžký.

„Proč jsem měl takovou důvěru ve výzkum hybridní rýže? Protože jsem opravdu viděl význam hybridní rýže. Díky vědecko-technickému pokroku je možné zvýšit výnos plodiny na jednotce plochy. Tento průběh ale nepostupoval plynule. Výzkum jsem začal v roce 1964 a pracoval jsem na něm celkem 9 let."

V těchto devíti letech provedl Yuan Longping více než tisíc zkoušek. Ze zkoušek vyplynulo, že hybridní rýže může mít výnos vyšší o 20% než obyčejné rýže. S uvedením hybridní rýže do výroby se výnos čínské rýže zvýšil na novou úroveň. Yuan Longping se proto stal prvním vědcem na světě, který úspěšně využil výhodu hybridní rýže.

Potom Yuan Longping usiloval o výzkum výborné hybridní rýže s vyšší plodností. S technickým pokrokem se plodnost výborné hybridní rýže postupně zvyšovala a v současnosti dosáhl výnos plodiny z jedny pětiny hektaru 800 kilogramů, což je dvounásobně více než u obyčejné rýže.

„Tehdy jsem se domníval, že bude štěstí, pokud bude výzkum výborné hybridní rýže úspěšný, nevěděl jsem, jestli bude výsledek tohoto výzkumu velmi efektivní. Nakonec je vliv výzkumu větší než jsem si myslel."

Díky výsledkům výzkumu hybridní rýže sklidila Čína celkem kolem 600 milionů tun rýže. S vědecko-technickým pokrokem Čína vytvořila světový zázrak ve výrobě potravin, tj. se 7% orné půdy na světě uživí 20% populace. Kromě toho se čínská výrobní technika hybridní rýže rozšířila do více než 20 zemí a oblastí, včetně Indie, Vietnamu a dalších.

Ve skutečnosti má v Číně mnoho vědců podobné zážitky jako pan Yuan Longping. Jejich vědecko-technické výsledky byly rychle uvedeny do praxe a slouží rozvoji státní ekonomiky a společnosti. To všechno bylo možné hlavně proto, že v uplynulých 60ti letech věnovala Čína stále víc pozornosti úloze vědy a techniky.

Při zrodu nové Číny položil stát rozvoj vědy a techniky na přední místa zájmu a vypracoval dlouhodobý plán rozvoje vědy a techniky.

V r.1978 uplatnila Čína politiku reformy a otevírání se světu, a tak se změnila kvalita čínského vědeckotechnického rozvoje. Od té doby určila Čína strategickou myšlenku, že věda a technika jsou první pracovní síly. Začala aktivně organizaovat projekty vědecko-technického výzkumu, usilovat o založení systému, který bude přispívat k vědecko-technickému rozvoji a výchově talentů. Šéf výzkumní kanceláře při čínském vědecko-technickém ministerstvu Xu Heping řekl, že v posledních letech hraje věda a technika stále důležitější úlohu.

„Celkový rozdíl mezi vědecko-technickou úrovní naší země a mezinárodní špičkovou úrovní se neustále zmenšuje a v některých oblastech se čínská věda a technika dostává na přední světová místa. Vliv čínské vědy a techniky na světový vědecko-technický rozvoj se prudce zvýšil. Věda a technika poskytly silnou podporu pro rozvoj ekonomiky a společnosti i zajištění státní bezpečnosti."

V současnosti Čína přivítala období velkého plodu v oblasti vědy a techniky a každý rok se objeví kolem dvaceti tisíc vědecko-technických výsledků, které se týkají mnoha oblastí, např. energetiky, zemědělství, ochrany životního prostředí a dalších.

Rozvoj vědy a techniky neustále zlepšuje lidský život, což hluboce pocítila Ma Qin v obci Qing Lanshan v čínské provincii Gan Su. Ma Qin novináři řekla, že pokročilé metody pěstování a chování postupně zlepšily život obyvatel v této obci. Více než sto rodin v tomto místě tak založilo ekologický vepřín a každá rodina využívá bioplyn, který se vytváří v tomto ekologickém vepříně. Řekla, že tento ekologický vepřín pracuje tak, že převádí stolici lidí a dobytka do rezervoáru pod vepřínem, kde probíhá fermentace a vzniká bioplyn, který se využívá jako palivo. Tekutina v tomto rezervoáru je pak využita jako hnojivo.

„Tak nemusíme celý rok při vaření pálit dřevo, každý rok ušetříme 2000 až 3000 jüanů za palivo. Stébla obilí jsou ošetřena amoniakem, a potom se využívají jako krmivo. V minulosti jsme využívali stébla obilí jako palivo, teď slouží jako krmivo. Jsou teď ošetřována a využita jinak."

S neustálým rozvojem technické úrovně se změnila i tvář čínských měst. Zařízení veřejné dopravy se důkladně zdokonalilo. Před třiceti lety byla průměrná rychlost čínských vlaků jenom více než 50 kilometrů a cesta z Pekingu do Šanghaje trvala kolem 20 hodin. Dnes jsou železniční, dálniční a letecká doprava velmi vyvinuté a cesta z Pekingu do Šanghaje trvá už jen jednu desetinu.

U příležitosti 60. výročí zrodu nové Číny věříme, že nám věda a technika přinesou další překvapení, protože mnoho čínských vědců jako pan Yuan Longping postupuje k vyšší technické úrovni.