„Vystoupil jsem právě z kosmické lodi Shen Zhou 7, cítím se dobře, zdravím všechny lidi doma a také obyvatele celého světa."
27. září r. 2008 udělal na nebi vzdáleném více než 300 kilometrů od Země čínský kosmonaut Zhai Zhigang první krok Číňanů ve vesmíru. Právě jste slyšeli jeho pozdrav obyvatelům Číny i celého světa. Tento historický průběh znamená, že se stal prvním Číňanem, který vystoupil do vesmíru, Čína se také stala třetí zemí na světě po Rusku a USA, která ovládá techniku pohybu ve vesmíru.
Kosmonautický let se týká mnoha vědeckých oborů, tj. 7 systémů, např. rakety, kosmické lodi, kontroly a telekomunikace a dalších, je nejkomplikovanějším, největším projektem s největším rizikem na současném světě. Zástupce generálního velitele tohoto projektu Zhang Jianqi řekl, že bez vysoce rozvinuté vědy, techniky a vědeckovýzkumné schopnosti by nebylo možné dokončit pohyb ve vesmíru.
„musíme vyrobit komoru na úpravu tlaku vzduchu, vyvíjet kosmonautický skafandr, ještě musíme překonat další technické bariéry."
Ale to všechno bylo v době před 60ti lety pro Číňany vzdáleným snem. Tehdy Čína neměla nejen kosmickou raketu uzpůsobenou pro lidskou posádku, neměla také vědeckotechnické talenty s mezinárodní konkurenceschopností, v celé Číně bylo jenom necelých 500 vědeckotechnických výzkumníků.
V počáteční době po zrodu nové Číny přikládá stát rozvoji vědy a techniky důležité postavení, vypracoval plán na vědeckotechnický dalekosáhlý rozvoj. V r.1964 první čínská atomová zkouška v poušti v severozápadní Číně šokovala svět, po třech letech se první čínská vodíková bomba úspěšně odpálila. V r.1970 Čína úspěšně převezla svou první družici Dong Fanghong č. 1 do vesmíru. To všechno nejenom posílelo čínskou vědeckotechnickou schopnost a obrannou schopnost, ale i upevnilo čínské postavení na mezinárodním jevišti, také se současně vytvořily podmínky kosmonautickému vývoji v technice a talentech. Odpovědný činitel čínského vědecko-technického ministerstva pan Mei Yonghong řekl:
„vědeckotechnický rozvoj naší země už zaznamenal poměrně bohaté výsledky, máme dokonalý systém oborů. Kromě toho jsme už soustředili bohaté zdroje vědeckotechnických talentů, včetně talentů do výzkumu."
V r.1978 Čína provedla politiku reformy a otevírání se světu. Od té doby si Čína určila strategickou myšlenku „Věda a technika jsou první výrobní síly, začala aktivně organizovat sérii projektů vědecko-technických výzkumů. Proto během několika desítek let se čínská věda a technika velice rozvíjely, vědecko-technické síly se rychle zvýšily. Číňané plně požívají vědeckotechnické výsledky a zároveň pocítili hrdost z vědeckotechnického pokroku.
Paní Wang: „jsem velmi hrdá, myslím, že to symbolizuje velký rozvoj ve vědě a technice naší země a posílení státní síly, má to dalekosáhlý význam. Chci říct naším kosmonautům, že jsou hrdiny naší země."
Pan Liu: „úspěšné vypuštění kosmické lodi Shen Qi je další pokrok v historii kosmonautiky naší země, vyvolalo to velkou odezvu ve světě, jsme velmi hrdí."
Čínský projekt kosmonautiky s lidskou posádkou oficiálně odstartoval na začátku 90. let minulého století. Po mnohaletém výzkumu měl tento projekt od svého začátku bohatou technickou rezervu. Před prvním kosmickým letem s lidskou posádkou vyvinula a vyrobila Čína svými sílami 15 druhů více než 50 družic; kromě toho Čína ještě nezávisle vyvinula a vyrobila více než deset druhů nosných raket, přenesla více než 70 čínských a zahraničních družic do vesmíru.
Proto se čínská kosmonautika rychle rozvíjela: V říjnu r. 2003 poprvé realizovala kosmický let s lidskou posádkou, kosmonaut Yang Liwei úspěšně setrval více než 21 hodin ve vesmíru. V r.2005 Čína opět uskutečnila let do vesmíru s lidskou posádkou, dva kosmonauti se po pětidenním pobytu ve vesmíru úspěšně vrátili na Zemi. V září r. 2008 tři kosmonauti v kosmické lodi Shen Zhou 7 pobývali ve vesmíru asi tři dny. Během tohoto letu kosmonaut Zhai Zhigang udělal první pohyb Číňana ve vesmíru.
Přitom se pohled Číňanů zacílil na Měsíc. V říjnu r.2007 byla vypuštěna první čínská měsíční průzkumná družice Chang E č.1. V druhém roce tato družice plynule ukončila všechny průzkumné úkoly. Generální návrhář čínského projektu o průzkumu Měsíce pan Sun Jiadong při interview pro náš rozhlas řekl:
„Předtím se všechny naše aktivity ve vesmíru v podstatě odehrávaly kolem terestrického prostoru, to znamená ve vzdálenosti od několika tisíc kilometrů od Země po několik desítek tisíc kilometrů. Poté, co jsme ovládli určité kosmonautické techniky, budeme rozvíjet aktivity ve dalekém vesmíru, první krok bude Měsíc."
Nejenom tak čínská vláda v r. 2007 schválila projekt na vývoj velkých letadel. Vysoký inženýr čínské firmy na kosmonautické techniky a průmysl pan Gan Liwei řekl, že Čína bude mít možná svoje velké letadlo v r. 2020.
„k tomu, zda do r. 2020 můžeme vytvořit svoje velké letadlo, se dá říct, že státní síly naší země značně posílily, budeme disponovat obrovskou dynamikou k vystupňování dalších odvětví průmyslu naší země."
Lidé mohou jednoduše objevit, že v posledních letech čínský vliv na světě v oblasti kosmonautiky je stále větší. Čínská letadla na pobočné dráze se už prodala do Evropy; družice pro zdroje na Zemi, kterou společně vyvinuly Čína a Brazílie, poskytla mnoho služeb příslušným zemím v oblasti průzkumu, vývoje, využití a správy půdních zdrojů atd.
