Milí posluchači, dobrý večer! Ve dne 24. září roku 2008 zorganizoval čínský premiér Wen Ťia-pao, který se zúčastnil zasedání OSN v New Yorku, zvláštní zasedání se známými osobnostmi amerického ekonomického a finančního života. Za situace světové finanční krize premiér dodával Wen účastníkům zasedání odvahu, řekl, že víra je důležitější než zlato a měna. Světové sdělovací prostředky se domnívají, že projev premiéra Wena je důležitým čínským postojem k pozitivnímu vyrovnání se s krizí. Teď už uplynul jeden rok, Čína a mezinárodní společenství společně usilovaly o globální ekonomickou obnovu. Lidé čím dál tím více používali slovo „zodpovědný stát ", aby popisovali čínskou roli na světě.
Na začátku založení ČLR byly západní státy v čele s USA naplněny nepřátelstvím a pochybnosti o nové Číně. Dlouhou dobu nepřiznaly vládu nové Číny, odstavily Čínu od členství v mezinárodních organizacích včetně OSN a zavedly přesná embarga vůči Číně. Na konci 50tých let po celá 60tá léta minulého století se vztahy mezi Čínou a Sovětským svazem zhoršily.
Čína stála tváří v tvář blokádě a hrozbě a trvala na mírové diplomatické politice nezávislosti. Na tehdejším mezinárodním pozadí Čína přinesla vklady do založení spravedlivějšího a racionálnějšího mezinárodního řádu.
Se změnami situace Čína dále upevnila spojení s mezinárodním společenstvím a hrála pozitivnější roli. V roce 1978 začala Čína provádět reformy a otvírání se světu. V uplynulých 30ti letech Čína uskutečnila nejrychlejší a nejtrvalejší rozvoj v moderní době. V důsledku posílení státní síly mohla Čína uplatňovat funkci v širším rámci. Současně mnoho států mělo pochybnosti, zda je rozvojová Čína protivníkem nebo partnerem.
V červenci roku 1997 začala ovlivňovat Asii obrovská finanční bouře. V zájmu zbavení se domácí krize podnikly některé státy opatření např. devalvovaly svoje měny, stáhly investice atd. Tyto činnosti dále prohloubily krizi. Ale Čína na sebe vzala riziko negativního vlivu na ekonomiku a slíbila, že čínská měna Žen-min-pi nebude devalvována. Tak se státy, které se setkaly s krizí, vyhnuly novému kolu devalvace měny. V této finanční krizi Čína poprvé jako zodpovědný stát uskutečnila pozitivní spolupráci s mezinárodním společenství.
Po 11ti letech se v roce 2008 finanční krize rozšířila v globálním rámci. V té době se Čína už stala třetím největším ekonomickým celkem a největším rozvojovým státem na světě. V roce 2008 dosáhly čínské vklady do světového ekonomického růstu 22%.
Jako důležitý člen světového ekonomického systému Čína ihned vypracovala různé politiky, aby zajistila růst čínské ekonomiky. Na druhé straně Čína trvala na otevřené obchodní investiční politice, pomohla různým státům stabilizovat ekonomiku a současně se pozitivně zúčastnila globální akce na řešení krize a podala nové návrhy na založení světového ekonomického systému. K tomu předseda německého asijsko-tichomořského ekonomického výboru zodpovědný za čínské záležitosti Joergen Heraeus řekl, že v globální finanční krizi je Čína spolehlivým partnerem.
Před reformou a otvíráním se světu se čínské angažmá v životě mezinárodního společenství setkaly s mnoha omezeními v různých oblastech. Dnes se Čína už stala důležitým a zodpovědným členem mezinárodního společenství, hraje vlastní roli v ekonomice i politice, v oblasti tradiční bezpečnosti i nových výzev.
V politické oblasti už Čína navázala zdravé a stabilní vztahy s hlavními státy. V roce 1979 navázaly Čína a USA diplomatické styky, v roce 1985 se vztahy mezi Čínou a Sovětským svazem obnovily do normálu, v roce 1998 založily Čína a EU strategické partnerské vztahy. Do dnešního dne Čína navázala partnerské vztahy s hlavními státy ve světě. Stabilní vztahy mezi velkými státy jsou vkladem světového míru a stability.
Čína se pozitivně účastnila výstavby rozvojových států a usilovala o společný rozvoj. Čína je jednou ze zakladatelů Šanghajské organizace spolupráce, aktivně se zapojila do fóra ASEANu, mírově řeší hraniční spory se sousedními státy a založila vzájemnou hraniční důvěru. Současně podala sérii diplomatických návrhů na demokratizaci mezinárodních vztahů a kulturní mnohotvárnosti. V těchto oblastech Čína prokazuje silné povědomí o odpovědnosti.
Ve vojenské oblasti se Čína pozitivně zapojila do mezinárodní spolupráce a přejímala odpovědnost za ochranu světového míru.
Podle příslušné rezoluce OSN vyslala Čína vojenské lodě do somálské oblasti v Adenském zálivu, aby prováděly konvoj. Generální tajemník OSN Ban Ki-moon se vyslovil v tom smyslu, že Čína poskytla silnou podporu boji mezinárodního společenství proti somálským pirátům. Ztělesňuje to důležité čínské funkce v mezinárodních záležitostech.
Od roku 1990 se rychle zvětšil počet Číňanů zapojených do mezinárodních aktivit spojených s ochranou míru. Teď se mezi 5 stálými členskými státy v Radě bezpečnosti OSN stala Čína jedním z států, které vyslaly nejvíce vojáků i civilních zaměstnanců do akcí na ochranu míru.
Do nového století se Čína více zapojila do diskuse a řešení globálních problémů včetně boje proti terorismu, prevence proti rozšíření nukleárních zbraní, vyrovnání se s klimatickými změnami atd. Např. v červnu roku 1992 čínská vláda podepsala rámcovou konvenci OSN o klimatických změnách. V roce 2006 si v čínském 11. pětiletém plánu národního, ekonomického a společenského rozvoje stanovila jako cíl šetření energiemi a snížení vypouštění skleníkových plynů. Čína se konstruktivně zúčastnila mezinárodních zasedání a jednání o klimatických změnách a přinesla pozitivní vklady do ochrany globálního klimatu.
Dnes se čínský rozvoj a pokrok těsně pojí se světovým mírem a rozvojem. V procesu podpory světového rozvoje, lidské harmonie a založení harmonického světa bude Čína nadále hrát roli zodpovědného státu v mezinárodním společenství.
