Posloucháte Čínský rozhlas pro zahraničí, vážení posluchači, dobrý večer. Z Pekingu Vás zdraví Petr. Dnes si připomínáme 60. výročí navázání diplomatických styků mezi Čínou a tehdejším Československem. Při této příležitosti vysíláme zvláštní článek pod titulem Přátelství překračující čas a prostor.

Před šedesáti lety vyrazila poprvé na území Číny jedna Češka. „Zvládli jsme vlakem projet celou Sibiř a dostali jsme se do této odlehlé země Orientu."

Jedna Číňanka našla náhodně práci na ambasádě tehdejšího Československa v Pekingu. Pozvali manželku obchodního rady, aby mě učili češtinu. Výdaje za výuku uhradila ambasáda.

Obě dvě osobnosti prožily mnoho obtíží ve svých životech, ale spolu se svědčili o 60tiletém procesu čínsko-českého přátelství.

Poslechněte si prosím zvláštní článek s titulem Přátelství překračující čas a prostor.

Koncem září 2009, v předvečer 60. výročí navázání čínsko-českých diplomatických vztahů, předala ambasáda ČR v Pekingu stříbrnou medaili Jana Masaryka 91leté paní Jang Le-junové, která jako známá čínská překladatelka české literatury přispěla k podpoře kulturních styků mezi našimi zeměmi.

Když se o tom dozvěděla proslulá česká sinoložka, 81letá paní Věna Hrdličková, v rozhovoru pro naše rádio se nemohla ubránit radosti nad úspěchy své dávné kamarádky.

Vzájemné seznámení obou významných osob se datuje až do období před šedesáti lety. Dne 6. října 1949 tehdejší Československo uznalo právě vyhlášenou Čínskou lidovou republiku a navázalo s ní diplomatické styky. První kulturním radou československého velvyslanectví v Číně byl Zdeněk Hrdlička, který do Pekingu přijel spolu s manželkou Věnou Hrdličkovou. Z následujícího čtyřletého pobytu si česká dvojice uchovává nezapomenutelné zážitky na celý život.

Věna a Zdeněk Hrdličkovi měli hluboký vztah k Číně. S mnoha proslulými Číňany se seznámili a spřátelili. Máme tu řadu příkladů: Tehdejší známý čínský spisoval Kuo Mo-žo jim dal čínská jména He Dejia a He Deli. Při porodu prvního syna mladé české dvojice pomohla věhlasná lékařka v oboru gynekologie a porodnictví Lin Čchiao-čch´. Mistr čínského tradičního malířství Čchi Paj-š´ jim daroval mnohé malby. Jedna z nich byla udělená na oslavu narození jejich prvního syna a je tématicky zaměřená na dětskou fantazii „Myš krade olej".

Mladá Jangová, která tehdy působila jako anglická tlumočitelka, se s mladou sinoložkou Hrdličkovou seznámila proto, že se jí podařilo najít místo v kulturním oddělení československého zastupitelského úřadu. Jangová se tak stala kolegyní mladé české dvojice. Při práci a ve volném čase se často bavili o české literatuře. Jangová víceméně projevila zájem o studium českého jazyka. Věna a Zdeněk Hrdličkovi pak pozvali učitelku, aby Jangovou učili češtinu. Rozhodli se, že výdaje na výuku uhradí ambasáda.

„Ve věci mého studia českého jazyka hráli Věna a Zdeněk Hrdličkovi rozhodující úlohu. Přivedli mě k práci překladatelky české literatury. A já jsem do této kariéry vkládala stále větší zájem a nadšení."

Paní Hrdličková ráda vzpomíná, jak se s Jangovou - kolegyní z práce, scházela během čtyř let.

Jak nás paní Hrdličková dále informovala, s Jangovou mohla mluvit o čemkoli. V r. 1952 se Hrdličkové narodilo v Pekingu první dítě. Mladá Jangová se s ní podělila o radost z toho, že se poprvé v životě stala matkou. Novorozencovi dali čínské jméno Huasheng (Chua-šeng), které doslovně znamená „narozený v Číně".

Mladé české dvojici i Jangové se velice líbilo toto malé dítě. Jangová dodnes nešetří vzpomínkami na zajímavé záběry z jeho útlého dětství.

„Huangsheng se narodil v Pekingu. Pamatuji si, že si rád spolu s námi hrál na ulici Čchang´-an. Jak viděl čínské dítě, vykřikl údivem: 'Podívejte se, dítě ze zahraničí.' No myslím, že měl pravdu. Číňané ho vždy pozorovali se zvědavostí a říkali 'dítě ze zahraničí'. Takže v jeho očích čínské dítě zřejmě bylo také dítě ze zahraničí. Bylo to opravdu zajímavé."

Poté, co se Věna a Zdeněk Hrdličkovi vrátili do Prahy, nepřerušili kontakt s Jangovou. Při jejich sinologickém výzkumu získali velkou pomoc od čínských přátel.

„Já jsem se snažila sehnat, co potřebovali ke studiu a propagaci čínské kultury. Při hledání materiálů jim pomohl i známý spisovatel Kuo Mo-žo."

Obě ženy ze vzdálených zemí se náhodně seznámili. V čínštině se tomu říká Yuanfen/Jüan-fen, tedy předurčená spřízněnost.

Obě kamarádky udržují přátelství celých 60 let.

Zůstaňte prosím při poslechu našeho zvláštního článku s titulem „Přátelství překračující čas a prostor.

Čínsko-české vztahy se naneštěstí dostaly až na dno, když se Hrdličkovi a Jangová navzájem podporovali ve své kariéře a ruku v ruce kráčeli vpřed. V následujících desítkách let se nedokázali navzájem kontaktovat. Nikdy však nezapomínali na své přátele.

„Sice jsme se nemohli navzájem kontaktovat, oni na mě pořád mysleli a já na ně také."

Po dlouholetém čekání se Hrdličkovi a Jangová dočkali setkání opět v Pekingu. 91letá Jangová dodnes nemůže potlačit radost nad situací, kdy se obě staré kamarádky zase mohly vidět.

„Neviděli jsme se velmi dlouho. Opět jsme se sešli až v době po zavedení čínských reforem a otevírání se světu. Přijeli zas do Pekingu, a já jsem je uvítala přímo na letišti. Byli jsme velice potěšení."

Je líto, že Zdeněk Hrdlička nás už opustil. Jistě by měl potěšení z toho, že Jangová a Hrdličková udržují upřímný přátelský vztah celých 60 let, že stále zaznamenávají úspěchy při podpoře čínsko-českých kulturních styků.

Hrdličkovi přivedli Jangovou na cestu výzkumu české literatury. Jangová se ve své kariéře uplatňovala. Na čínském poli nakladatelství cizojazyčné literatury je jméno Jangová proslulé kvůli rozsáhlým překladům české literatury do čínštiny. Hrdličková k tomu říká:

Hrdličková od šedesátých let učí čínštinu na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dosud tam působí jako hostující profesorka. Byla předsedkyní Česko-čínské společnosti a z funkce odstoupila kvůli vysokému věku. Za její vynikající přínos jí udělila společnost titul „doživotní čestné předsedkyně".

Hrdličková vychovala řadu význačných českých sinologů. Její vnouček He Zhida (Che Čch´-ta) si vybral obor čínského jazyka a navíc se oženil s čínskou dívku. Rozvíjí aktivity na poli čínsko-českých přátelských styků. Hrdličková a Jangová z toho mají velikou radost. Čínské jméno mu dala Jangová.

Mladý sinolog He cestuje mezi Čínou a Českem. Pokaždé, kdy vyrazí do Pekingu, nezapomene na návštěvu své čínské babičky.

Přátelství mezi Hrdličkovou a Jangovou ještě pokračuje. Čím více stárnou, tím častěji myslí jedna na druhou stranu. Dlouhá cesta se jim už nehodí. Naštěstí pomáhá mladý He, který cestováním mezi oběma zeměmi může vyřídit jejich vzájemné pozdravy. Obě babičky do něj vkládají velkou naději. Přeji těmto mladým lidem, aby navázali na tradici čínsko-českého přátelství a pokračovali při rozvoji styků mezi oběma zeměmi v různých oblastech.