Nižší střední škola (do níž chodí žáci od 11 nebo 12 let)
V Číně má nižší střední škola 3 třídy. V době docházky na nižší střední školu se žáci, podle ustanovení škol, učí základům politiky, čínštiny, matematiky, angličtiny, fyziky, historie, chemie, biologie, geografie, sportu, zdravovědy, informačních technologií, hudby a kreslení. V některých oblastech nahrazuje angličtinu japonština nebo ruština. V provinciích, jako jsou Guangdong, Shandong a Jiangsu, probíhá reforma školství a žáci se učí čínštině, matematice, angličtině a základům přírodních, historických a společenských věd.
Základními rysy období povinné školní docházky v Číně jsou jsou bezplatnost, všeobecnost a povinnost.
Bezplatnost
V zákoně bylo jasně potvrzeno, že v rámci povinné školní docházky se nemají platit žádné peníze. Veřejná péče a bezplatnost souvisejí hlavně s městským prostředím. V praxi nastolení bezplatnosti v etapě povinného školství souvisí s velkou finanční náročností tohoto období. V současnosti však již stát rozhodl o řešení této otázky.
Všeobecnost a jednost
Všeobecnost a jednotnost jsou dalším znakem. V novém zákoně se od počátku až do konce stále zdůrazňuje, že v Číně se zavedlo jednotné a všeobecné povinné školství. Taková jednotnost obsahuje zpracování jednotných učebnic pro období, kdy je edukace povinná, vzdělávacích standardů, standardních fondů pro vzdělávání, stavebních standardů atd. Tato problematika jednotnosti a všeobecnosti je ztělesněna v zákoně různými způsoby. Podle 4. odstavce Zákona o povinném školství Čínské lidové republiky, děti a mládež s čínským občanstvím a daného věku, mají právo být rovnoprávně přijati k povinné školní docházce bez ohledu na pohlaví, národnost, finanční situaci, náboženství a mají zároveň povinnost toto povinné vzdělání podstoupit.
Povinnost Z povinného charakteru vzdělávání vyplývá respektování tohoto ustanovení v několika směrech. Přijetí povinného vzdělávání se stalo povinností škol, rodičů, ale i společnosti. Podle 7. odstavce Zákona o povinném vzdělávání, Státní rada vede povinné školství, různé provincie, autonomní oblasti a přímo řízená města jsou odpovědné za uspořádání a jeho realizaci, lidové vlády na úrovni okresů jsou odpovědné za jeho hlavní řízení.
|