|
vánoce na světě
ČÍNA
Vánoce se v Číně příliš neslaví. Ani vánoční zvyky neexistují. Období, které v Česku patří vánočním svátkům, to jsou v Číně běžné pracovní dny.
 I když v Pekingu v některých velkých obchodech můžete vidět Santa Clause. Ale ten je tam kvůli západním turistům. Prostí Číňané o tomhle svátku nevědí. Existují dvě skupiny lidí, kterých se Vánoce nějak dotýkají. Jsou to čínští křesťané, kteří chodí do kostela na vánoční mši a rovněž někteří vysokoškoláci se snaží dodržovat západní svátky. Posílají si navzájem vánoční přání.
Někteří Číňané na Vánoce osvětlují své domy papírovými lampiony, které v menších verzích věší i na stromečky (vedle papírových řetězů a ozdůbek). Podobně jako v Americe rozvěšují čínské děti po domě ponožky a očekávají příchod Santa Clause, kterému říkají Sheng Dan Lao Ren - Vánoční stařec.
Francie
Ve Francii se slaví Štědrý večer tradičně v rodinném duchu. Všichni se sejdou 24. prosince u večeře, kdy se podává le reveillon. Tento pokrm z ústřic, klobásek, vína, pečené šunky, salátů, ovoce a sladkostí je v tento den k mání i v restauracích a barech.
 Na venkově se také připravuje na štědrovečerní večeři pečený krocan s kaštanovou nádivkou nebo lanýžovou pastou a kuřata se zeleninovým salátem, rajčaty a olivami. Francouzi si dopřávají také škeble, kaviár, lososa a obalovaná žabí stehýnka. Kromě toho se servíruje pečený kristův chléb ozdobený cukrovou pěnou, aby se podobal malému Ježíškovi. Podle starých zvyků se rozdává chudým. Francouzi popíjí k večeři víno nebo calvados. Nesmí chybět bohatá sýrová tabule.
V Alsaské oblasti se nejčastěji na svátečním stole objeví pečená husa a v Burgundsku pečený krocan s ořechy. V metropoli Paříži se jedí čerstvé ústřice.
Večer 24. prosince dávají děti své vyčištěné boty obvykle před domácí krb a čekají na bíle oděného Pere Noel (Otce Vánoc), který jim je naplní dárky. Zlobivé děti naopak "vytrestá" plácnutím nebo políčkem přes zadek Pere Fouettard. Někde se přivazují dárky dlouhými papírovými stuhami k větvím vánočního stromečku.
Japonsko
 Ty pravé "vánoce" pro Japonce znamenají nikoliv Vánoce, ale až oslavy v souvislosti s příchodem Nového roku-Osogacu. Lidé si před novým rokem posílají pohlednice, kde nechybí motiv zvířete, jehož rok právě přichází, rok 2001 je rokem Hada. Na pohlednicích je již předtištěno poděkování za pomoc, kterou jim dotyčný v uplynulém roce poskytl a zdvořilá žádost o laskavou přízeň dotyčné osoby na příští rok. Před domy nechybí novoroční ozdoba vyrobená z větví borovic a bambusů.
Během novoročních oslav si Japonci pochutnávají na rýžových hnětenkách omoci , často se též podává speciální želatina vyrobená z ryb. O půlnoci na nový rok lidé navštěvují buddhistické chrámy, které 108 krát zazvoní. Především letos se očekává, že většina Japonců bude vyhlížet první paprsky slunce, k němuž se pomodlí.
Vánoce jak je známe my vám snad připomenou jen výkladní skříně obchodu, kde tančí malí robotci a la Santa Claus. Japonci si sice navzájem obdarovávají tak jako v Americe, odkud tento zvyk převzali (není to ovšem pravidlem v každé zdejší domácnosti), nic hlubšího ale pro ně Vánoce neznamenají. | 
