Autor Liu Xie žil od roku 465 do roku 532 za dynastie Jižní a Severní. Pocházel z chudé rodiny, v dětství žil více než deset let u mnicha, a proto dobře znal buddhistická díla. Po nástupu do úřednického aparátu zastával více funkcí. Tehdejší císařův syn Xiao Tong si ho velmi vážil. Později jel do chrámu v Nankinu, kde psal buddhistické knihy. V posledních letech svého života se Liu Xie stal mnichem. Zde je třeba vysvětlit co jsou to dynastie Jižní a Severní a dynastie Liang. V té době existovaly v Číně dva režimy, severní a jižní a historici je nazývají Jižní a Severní dynastie. Jižní dynastie začala v roce 420 a skončila v roce 589. Za Jižní dynastie existovaly čtyři doby, tedy čtyři dynastie Song, Qi, Liang a Cheng. Za Severní dynastie pak pět dob, tedy pět dynastií Severní Wei, Východní Wei, Severní Qi, Západní Wei a severní Zhou. Výše uvedený dědic trůnu dynastie Liang patřil k dynastii Liang za dynastie Jižní a Severní. Dynastie Liang existovala od roku 502 do roku 559.
Liu Xie žil za dynastie Jižní a Severní, kdy literatura postupně rozkvétala. Spisovatelé nebyli spokojeni s myšlením a významem článků a stále svědomitěji poznávali zvláštnosti literatury a usilovali o její uměleckou úroveň. Liu Xie napsal tuto knihu na základě zkušeností dřívějších generací a svých hodnotných názorů a tím podal teoretický základ pro kritiku klasické čínské literatury.
Duch literatury řezaný do draků byl napsán v době dynastie Qi v době Dynastie Jižní a Severní a šlo o návod k psaní, nikoliv o literární úvod. Duch literatury řezaný do draků obsahuje „nejzákladnější skutečnosti" pro psaní článků, diskutuje o článcích v širokém slova smyslu a o krásné literatuře. Autor vycházel z řady principů o psaní literatury, do hloubky a detailně studoval různé problémy týkající se psaní literatury. Jeho striktní struktura a soustavné vykládání mají teoretický charakter, proto je tato kniha systematičtější a ucelenější než díla dřívějších autorů.
Celá kniha má 50 článků, které se zařazují do čtyř částí - všeobecné výklady, o struktuře, o tvorbě a kritika. Všeobecné výklady mají pět článků, zabývajících se stěžejními body písemnictví, což je teoretický program celé knihy. Část „O struktuře" má 20 článků a důrazně vykládá původ různých literárních žánrů a jejich rozvoj, jejich charakteristické rysy a základní principy, jimiž se řídí při psaní. „O tvorbě" má 20 článků, Studium různých problémů při tvorbě, jako například osobní styl spisovatelů, technika psaní. Významnější články této části jsou „Myšlení o struktuře tvorby" a „Vzájemný vztah mezi náplní a vnější podobou." „Kritika" má čtyři články, zabývající se výkladem literárních dějin, kritikou a oceňováním tvorby. Na konci knihy je ještě „Doslov," ve kterém autor vyložil důvody k napsání této knihy a svůj záměr. Kniha Duch literatury řezaný do draků respektuje totožnost teoretických názorů na svém začátku a konci, jejich jednotlivé části mají výkladové teze a přitom jsou navzájem spojené.
Duch literatury řezaný do draků vidí základní myšlení v konfuciánství a vysvětluje mnoho svérázných názorů autora. V čínských literárních dějinách Liu Xie soudil a komentoval literaturu z historického pojetí. V kapitole „Vztah mezi literárním stylem a dobou" autor píše, že rozkvět a úpadek literatury těsně souvisí s dobou a změnami a rozvoj literatury je ovlivněn dobou a společenskopolitickým životem. V literární tvorbě Liu Xie připisuje velký význam vztahu mezi náplní a formou literární tvorby, shrnuje zkušenosti z různých období tvorby včetně důrazu na představy a zobecnění techniky stylu psaní. Pozoruhodné je to, že autor se vší vážností zdůraznil vzájemný vztah mezi svým subjektivním cítěním a objektivní scenérií. Předložil tezi, že „cit vzniká z objektů" a „na objekty se díváme s pocity," což znamená, že cit a scenerie se vzájemně ovlivňují a přeměňují jeden v druhý. Jak píše článek „Myšlení o struktuře tvorby," „na horu vystupujeme s mnoha pocity, a stejně tak se díváme na moře," což znamená, že je třeba zacházet s cizími předměty s upřímným cítěním, což je pak možné popsat, jen tak dosáhneme uměleckého účinku literatury, dosáhneme scenerie, v níž jsou pocity a scenerie těsně spjaté a cítění se vkládá do scenerie. Pokud šlo o literární kritiku, Liu Xie využíval celou řadu metod. Článek s titulem „Těžké posouzení literárních prací" z této knihy je odborná literatura diskutující o literární kritice v ranějším období v Číně. Autor žádá, aby kritici zaujímali spravedlivý postoj a dostatečnou subjektivní přípravu. Kromě toho tvoří důležitou náplň i výklad o žánrech literatury a jejich vývoji. Detailní a pronikavé názory tohoto článku umožnily této knize, aby se stala jedinečným dílem diskutujícím o žánrech literatury a jejich vývoji v době Jižní a Severní a také důležitým historickým záznamem o této problematice.
Jedním slovem, v mnoha otázkách jako je literární tvorba, literární dějiny a literární kritika shrnuje tato kniha tato témata na základě zkušeností dřívějších generací a zaznamenala značný vzestup, předložila systematické a tvořivé názory a nebývale zobecnila literární teorie ze starobylé Číny. Samozřejmě tato kniha má nevyhnutelná historická omezení, mezi která řadíme chybné komentování romantické literatury a podcenění lidových písní a povídek. V knize také čteme malicherná a komplikovaná slova, ta však nebrání tomu, aby tato kniha svými vynikajícími, systematickými a pronikavými názory stála na vrcholu teoretické kritiky čínské literatury. Kniha Duch literatury řezaný do draků ovlivňuje tvorbu čínských spisovatelů a vyvolává její studium ve staré době i dnes, v Číně i v zahraničí.
Vážení posluchači, slyšeli jste naše informace o knize Duch literatury řezaný do draků. Děkuji vám za poslech.
