Mezi horami Hengduan a lesem v trojúhelníkovou oblastí, která dotykový bod mezi čínskou provincií Yunnan, Sichuan a Tibetem, běží a kroutí se mystická a starověká cesta, starověká cesta pro obchod mezi čajem a koní. Je to jedna z cest, které leží na plošině a rozšiřuje kulturu. Existuje v jihozápadní Číně a na této cestě je dopravní stroj hlavně koně. Je to také průchod pro  ekonomickou a kulturní komunikaci mezi národností menšin v jihozápadní Číně. Cesta pro obchod mezi čajem a koní zatím je také turistická cesta, která má nejbohaté přírodní pohledy a nejtajemnější kulturu.

Úvod pramenu starověké cesty pro obchod mezi čajem a koní

Ve starověku byl Tibet na plošině a velmi zima, jeho vyška je vyššý než 3 nebo 4 tisíc kilometrů nad mořem, proto potřebovali Tibeťané jídlo s vysokou kalorií a často jedli tsamba, mléčné potraviny, máslo, hovězí a skopové maso. Ale bez zelezninami se nepotřebný tuk těžko rozpuscen, a čaj může rozpustit tuk, proto Tibeťan má životní zvyk pít čaj s máslem. Ve starověku nepěstoval v Tibet čaj ale žili skvělí koně a ve vnitřní Číně pěstoval čaj ale armáda neměla dostatečné koně, proto vznikl trh pro obchod mezi čajem a koní. Pak chodily mezi horami Hengduan koně, kožešiny, tradiční čínské léčivé materiále z Tibetu a čaj, látky, sůl a potřeby pro domácnost z provincii Sichuan, Yunnan a vnitřní oblasti. Společnost a ekonomika se neustále rozvíjela a tato cesta byla stále zámožnější a pokračovala až do dneska.

„Starověká cesta pro obchod mezi čajem a koní" je historický koncept, který má zvláštní význam. Byla to od dynastie Tang až do 20. století důležitou dopravní cestou mezi národností Han a Tibet. Ve skutečnosti se tato cesta rozdělují do jižní cesty a severní cesty, tj. Yunnan-tibetská cesta a Sichuan-tibetská cesta. Potom prodloužila do země Nepálu, Indie, Bhutanu a Sikkimu a pak do západní Asie a do břehu červeného moře západní Afriky. Yunnan-tibetská cesta se objevila asi v dolní polovině 6, století, začínala od místa Puer a Simao v provincie Yunan, jsou to hlavní zóny pěstující čaj.

Láska u řeky Shu na cestě pro obchod mezi čajem a koní

Most Qinglong je jediná cesta do vesnice Shuhe, která leží u řeky Shu. A na západu od mostu Qinglong je cesta břidlicí, i v dnešku jsou červené linie v břidlicích viditelné. Staří řekli, že tato cesta byla dlážděna v 30. a 40. letech minulého století díky daru obchodníků, kteří chodili na cestě pro obchod mezi čajem a koní. Často obchodovali s Tibeťany, proto místní lidí je navázali „tibetský host". Ulice u řeky Shu je jejich starost a také začátek jejich obchodního života a konečné očekávání.

Podle řečky tibetští hosté začali těžké obchodní cestování. Starověká cesta trvá 3 tisíc kilometrů a potřebují platit 3 měsíce na této cestě. Fošnová chodna na stěně, závěný kabel a sněžné hory, každá riskantní místo na starověké cestě byla možná konečný výsledek tibetských hostů. Proto v jejich odvážném a hezkém životě potřebovali romatickou starost. Někteří tibetští hosté v domě oženili s pilnou a filinální holku a v Tibetu měli jemnou a ctnostnou tibetskou ženu. Obě ženy žily daleko a možná nikdy se nesetkaly, ale ve srdci děkovala druhé straně, protože věnovaly dlouhou starost mužovi, který nechal hlavu na pásu. Taková tradice už zatím neexistuje, ale lidé národnosti Naxi a Tibeťané, kteří se v důsledku tibetských hostů stali příbuznými, se často shromažďují u řeky Shu, proto je lehko pít pravý čaj s máslem do řeky Shu.