Román ,, Putování na západ," v českém překladu jako Opičí král, je jedním ze čtyř základních románů klasické čínské literatury. Byl vydán anonymně koncem 16. století a později bylo na základě textových analýz autorství připsáno Wu Čcheng-enovi. Děj románu byl inspirován skutečnou historickou událostí, a to putováním buddhistického mnicha Süan-canga (v románu se nazývá San-cang nebo Tripitaka) z říše Tchangů pro posvátné svitky súter až do Indie. Wu Čcheng-enově románu předcházela nejenom tradiční lidová vyprávění, ale byly to i starší písemné záznamy těchto příběhů. Četba tohoto románu se stala v Číně nesmírně populární a má velký význam i z literárně-historického hlediska. Román popisuje příběh Tang Senga (Tripitaka) pod ochranou jeho tří průvodců (tj. Opičího krále - Sun wu-konga, čuníka - Zhu Ba-jie, Písečného mnicha - Sha Senga), kteří putovali pro posvátná písma s ním.

Tripitaka (Tang Seng) je buddhistický mistr s odjakživa bázlivou povahou. Je hodný, lidský a laskavý, ale často nepozná pravdu od klamu. Je zcela oddán svému snu získat posvátné sútry, za kterým neochvějně kráčí. Opičí král (Sun Wu-kong) je nejstarším z Tripitakových žáků. Od přírody je chytrý a bystrý, chová se však jako větrná smršť. Umí se proměnit na dvaasedmdesát způsobů a má nekonečné kouzlené schopnosti. Chrání učitele při putování do Západního ráje pro sútry, od začátku do konce je mu věrný a vposledku dosáhne řádné odměny za své skutky. Čuník (Zhu Ba-jie), druhý nejstarší Tripitakův žák, je bezelstný

a naivní. I když se umí proměnit na třicet šest způsobů, je náruživým jedlíkem a lenochem. Neustále se dostává do prekérních situací. Písečný mnich (Sha Seng), třetí Tripitikův žák, je houževnatý a málomluvný. Při putování pro sútry nese vahadlo se zavazadly. I když nevyniká obzvláštní inteligencí, je věrný až za hrob.

Děj románu ,, Putování na západ" se však odehrává mnohem dříve, a to v 7. - 8. století za vlády císaře Tchaj-cunga v dynastii Tchang. Kniha vyšla v mnoha zemích světa a stala se námětem mnoha divadelních her, lidových vyprávění a několika filmových zpracování. Nejzdařilejší

z nich byl televizní seriál Opičí král z roku 1986, obsahující celkem 25 dílů.

Putování na západ se stalo nedílnou součástí čínské kultury, a proto není divu, že jej zná takřka každý Číňan. Po staletí si lidé klasické Wu Čcheng-enovo dílo předávali formou vyprávění z generace na generaci.

V současné době byl již román ,,Putování na západ" přeložen do více než deseti jazyků. Podle informací existuje tedy zatím například jazyková verze tohoto románu v angličtině, francouzštině, němčině, italštině, španělštině, v esperantu, kiswahili, ruštině, češtině, rumunštině, polštině, japonštině a v korejštině.