Literární gigant Su Shi a jeho práce „Shuidiaogetou"--china radio international

Literární gigant Su Shi a jeho práce „Shuidiaogetou"

Su Shi žil v letech 1037 – 1101, za nadvlády dynastie Song, která existovala od roku 960 do 1127. Úspěchy dosažené Su Shim byly neoddělitelné od jeho dobré rodiny. Pocházel z inteligentní rodiny. Jeho otec Su Xun a mladší bratr byli známí prozaici, mladší sestra byla také nadané děvče. Příslušníci celé rodiny často ve dvoře svého domova tvořili básně. V radostné atmosféře malý Su Shi ve svém pionýrství četl mnoho knih. Protože dovedl psát kompozici, byl často pochvalován. Tím se nadouval pýchou. Jednou napsal a nalepil na dveře domova dvojverší, který zní: Poznal všechna slova ve světě, přečetl všechny knihy na světě, což vychválilo jeho bohaté znalosti. Později jeden starec přišel s knihou, chtěl se ho zeptat na otázky, ale ani jedno slovo z této knihy Su Shi neznal.

Od této chvíle se mladý Su Shi už netroufal honosit svým vzděláním. Přidal dvojverším čtyři slova a změnil její význam. Pozměněné verše zní tak: S velkou pílí pozná slova ve světě, je odhodlán přečíst všechny lidské knihy. Od té doby studoval houževnatě, jeho literární znalosti a schopnost se soustavně zvýšily a stal se i úředníkem. Jeho úřednická kariéra však nebyla hladká, měl tím příležitosti cestovat do různých míst, navštěvoval různé krajiny a poznával různé zvyky a obyčeje obyvatel, vytvořil velké množství básní, které vyjádřily jeho osobní cítění a zmužilost.

Jeho básně mají rozsáhlé náplně. Dovedl využívat přírodní krajiny a scenérie k vyjádření filosofických principů života. Jeho básně často oplývají velkodušností vůči životu. Z toho je vidět vliv od jeho přátel věřících Zen Buddhismu. Nejlepším reprezentativním dílem srůstu jeho básní s filosofickými principy života je básně „Shuidiaogetou". Tuto báseň napsal o tradičním čínském svátku – svátku Měsíce. O svátku toho dne byl měsíc velmi jasný, svítil měsíční paprsky na širokou zemi. Po rozloučení s jeho bratrem uplynulo už sedm let. V té době básník pod měsícem byl velmi vzrušený. Po pití alkoholu napsal tuto známou báseň. V této práci básník vyjádřil toužebnou vzpomínku na své příbuzné, dále politování nad tím, že jeho velká kariéra nebyla uskutečněna. Čínští císaři už odedávna uctívali měsíc na podzim. Tento zvyk se pak rozvíjel a vznikala u lidu řada obyčejů, které trvají až dodnes.

O každém svátku měsíce se příslušníci každé rodiny scházejí, dívají se na měsíc, požívají měsíční koláče, visí barevné lampióny. Různé oblasti mají různé formy oslav, ale kochání měsíce je vždy nepostradatelné. Číňané od pravěku mají zvláštní cit k měsíci. Kulatý měsíc o svátku měsíce symbolizuje scházení příbuzných, znamená štěstí a spokojenost. Báseň od Su Shi „Shuidiaogetou" má jinou myšlenkovou linii, hned na počátku se skýtá obraz, že básník v samotě zvedal číši pod jasným měsícem. Ze srdce se ptal na měsíc, kdy začal existovat měsíc, v jaké době teď jsou nebesa. V jeho očích má měsíc křížení času a prostoru a tvořil fiktivní svět. V této chvíli autor myslel na své nespravedlivé prostředí, že byl nucen oddálit od svých příbuzných. Chtěl velkodušně odejít ze světa po proudu větru, ale nemohl opustit lásku ke svým příbuzným. Takové rozporné cítění se prohlubovalo spolu s plynutím měsíčních paprsků. Básník myslel, že tolik lidí se nemohlo vrátit domů, stejně jako on v noci nemohl usnout. Nezadrži-

telně se na měsíc ptal, že měsíc nemá nenávist, ale proč vypadá zvláště kulatě za situace, kdy příbuzní jsou oddělení. Měsíční paprsky tichounce svítí na zemi, psychologie básníka už přestala dělat si starost, bylo mu jasno, že lidé mají radost a zármutek, mohou být spolu či odděleně, měsíc má úplněk či neúplný stav. Toto je od pravěku nezměnitelné, není možné, aby všechny věci byly bezvadné. Ale autor vyslovil přání: Ať lidé mají pevné zdraví a klid, ať lidé, kteří jsou třeba velmi vzdálení, mohou požívat krásný měsíční svit.

Tato báseň psaná ve velkodušném stylu a plynulými slovy, má široké znamení, dokumentuje nespokojenost autora s životem, vzpomínku na příbuzné. Před periodickými změnami Měsíce bylo vše obyčejné. Básník si uvědomil, že jen velkodušnost je správný postoj k životu, také vložil do Měsíce ze 15. srpna lunárního kalendáře neobyčejný filosofický význam. Tato báseň poučí čtenáře až dodnes.

Talent autora jako jasný měsíc překročí čas a prostor. Dnes po tisíci let se jeho básně stále recituje mnoho Číňanů.