O nás
 
Kontakt
 
in Web czech .cri.cn

Hlavní stránka  Cestování  Kultura  Byznys  Komunikace  Čínština  Hudba  Foto  Čínská encyklopedie  Stará stránka

Rozhovor ke 4. světovému fóru komparativní pedagogiky - Beijing 2011
2011-10-27 15:59:27 cri

Rozhovor s vědecko pedagogickým pracovníkem, který se zúčastnil Čtvrtého celosvětového fóra ke komparativní pedagogice, konaného ve dnech 22.- 24. října 2011 v Beijingu, dr. Karlem Ourodou

Pane doktore, vítáme Vás v Číně. Můžete nám přiblížit, jaké akce se účastníte?

Ano, je to Čtvrté celosvětové fórum ke komparativní pedagogice, kterého se účastním spolu s řadou komparativních pedagogů a odborníků z edukačních věd z celého světa. A samozřejmě i z Číny samotné. Já jsem se na toto fórum dostal díky své vědecko-pedagogické práci v edukačních vědách a po dlouhodobé pedagogické praxe. Vnímám to tedy, samozřejmě, jako velkou poctu, které se mi od pořadatelů dostalo.

S čím přijíždíte?

Víte, já se již po nějakou dobu zabývám otázkou rozvinutí kontaktů mezi pedagogickými univerzitami a vysokými školami obou zemí. Přál bych si, aby probíhaly bohaté kontakty v této sféře – komparativní výzkumy, studentské, učitelské a vědecké mobility tak, jako je tomu mezi Čínou a jinými zeměmi, jak to ostatně ukázalo množství zastoupených institucí z celého světa na tomto odborném setkání a jak to také zaznívá z diskusních příspěvků mnoha účastníků.

Na základě dosavadní historie pedagogické spolupráce mezi Čínou a zahraničím, moderních česko – čínských kontaktů v oblasti edukace a dalších skutečností si tedy kladu otázku, jak takovouto spolupráci co možná nejvíce rozvinout?

A že je k tomu reálná naděje, o tom svědčí nejen například dobré etablování se Konfuciova institutu na Moravě, ale také potěšující tendence některých českých studentů, kteří mají zájem o spolupráci s Čínou v edukačních vědách, chtěli by se zabývat ve svých odborných pracích komparativním výzkumem ve školských systémech obou zemí a podobně. Vím také o řadě zajímavých příkladů spolupráce mezi Čínou a zahraničím v oblasti vzdělávání, bohužel však ve spolupráci obou zemí tyto příklady nejsou tak četné.

Ale doufám, že se mi podaří výrazným podílem úspěšně přispět k vyřešení tohoto problému.

Zmínil jste se o historii pedagogické spolupráce mezi Čínou a zahraničím. Mohl byste o této problematice blíže pohovořit?

Určitě, už proto, že bych rád připomenul, že takovéto kontakty existují již poměrně dlouho, a snažíme-li se tedy i v současnosti o rozvoj pedagogických kontaktů, není to vlastně nic nového a nemělo by to být až tak překvapivé nebo obtížné.

Z tohoto hlediska by bylo možno mluvit o počátcích hledání vzájemných kontaktů mezi Čínou a Evropou již někdy v 17. - 18. století, kdy se však jen objevilo několik pedagogických aspektů. Bylo to tehdy, když vzdělaní jezuité byli vysláni z Evropy do Číny a snažili se tam přibližovat náležitosti vzdělávání v určitých oblastech, jako je astronomie, matematika atd. Je zajímavé, že již tehdy zároveň tito jezuité studovali čínskou vědu, každodenní život lidí, mentalitu lidí a mnoho dalších aspektů. K těmto jezuitům patřil také misionář českého původu, Karel Slavíček. Nicméně, jeden z prvních popisů čínské reality, který byl zprostředkován Evropě, ještě o několik století předcházel. Podal ho obchodník z Benátek, Marco Polo, který žil po 17 let v Číně. Jeho zjištění, která jsou však poněkud zkreslena příležitostnou literární nadsázkou, se nacházejí v románu s názvem Million.

Chtěl bych připomenout i tu skutečnost, že v novodobé historii byl sinologicky bohatý materiál soustřeďován v Evropě také tím, že německé univerzity umožňovaly zpracovávat disertační práce čínským studentům, kteří studovali na těchto univerzitách. Zde bychom mohli najít doslova "pravé klenoty," jako je příklad disertační práce autora, kterým byl Stephan Hsu Chi Wei. Tato práce se nazývá Die Pädagogik von Ts'ai Yuan-pei (Pedagogika autora Cai Yuanpeie) a byla publikována v Münsteru na Westfählishen Wilhelms-Universität v roce 1969. Tato disertační práce přinesla informace o čínském edukačním reformátorovi, který působil v období po 1. světové válce a který měl také významné postavení v akademickém životě v Číně. Například byl rektorem Pekingské univerzity. A jeho pedagogická práce vyrůstala společně s americkým pragmatismem, s nimž se v té době měli možnost čínští edukátoři seznamovat přímo od Johna Deweye, který zde také působil, což se v evropské pedagogice v podstatě neví. Nicméně toto období zanechalo v Číně svoji nesmazatelnou stopu až dodnes.

Společným trendem dnešní globalizace je však rozvoj moderního vzdělávání ve světě. Během období reforem a otevírání se Čína aktivně podílela na mezinárodní spolupráci a výměně v oblasti odborného vzdělávání. Pokud bychom se z celého rozsáhlého školského systému zaměřili právě jen na odborné vzdělávání, můžeme s překvapením zjistit, že od počátku tohoto období a zejména v posledních dvou desetiletích, čínská vláda vyslala mnoho delegací do řady zemí a regionů světa, které byly vytipovány jako vhodné z hlediska rozvoje odborného vzdělávání, a které mohly poskytnout čínské straně některé unikátní možnosti ke studiu úspěšných zahraničních zdrojů. Současně Čínu také mohlo navštívit mnoho zahraničních delegací v oblasti odborného vzdělávání. Mohli přijet někteří zahraniční odborníci - učitelé, spolu se zástupci zahraničních institucí odborného vzdělávání. A všechny tyto faktory musí mít, pochopitelně, kladný vliv na rozvoj čínského odborného vzdělávání. Čína navázala užitečné kontakty s UNESCO a jinými organizacemi. Bilaterální spolupráce a výměny mezi Čínou a dalšími zeměmi se postupně zvyšovaly. To také vedlo k postupnému zlepšení kvality učitelů odborných škol.

Jako poněkud konkrétnější příklady je možno uvést, že Čína dováží ve spolupráci s Kanadou a Austrálií také jejich odborné vzdělávání a základní znalosti o modelech k reformě tradiční vzdělávací struktury. Ministerstvo práce a sociálních věcí spolupracuje se Světovou bankou, která na počátku prováděla předběžné pilotní studie v odborných školách a učilištích v oblasti služeb. V roce 1993 se Čína podílela na mezinárodním semináři o odborném a technickém vzdělávání organizovaném UNESCO. V roce 1997 se konal v Číně Mezinárodní seminář o venkovských oblastech odborného vzdělávání, kde účastníci ze zahraničí, zástupci Světové banky a Světové organizace práce, shrnuli v diskusi mezinárodní rozvoj odborného vzdělávání. Takovéto aktivity poskytují cenné zkušenosti pro oblast odborného vzdělávání v Číně.

Ano, to je tedy oblast kontaktů Číny se zahraničím, nezmínil jste však kontakty s Českou republikou?

Máte pravdu, ale obávám se, že tolik příkladů nebude možné uvést. Nicméně se pokusím vysvětlit i tyto souvislosti.

Asi nebude pro nikoho překvapením, že moderní česko-čínské kontakty v oblasti vzdělávání se datují od počátku 50. let minulého století. Ostatně, tehdejší Československo uznalo diplomaticky Čínskou lidovou republiku jako jedna z prvních zemí. Od té doby si obě země vyměňovaly studenty a občas také delegace odborníků na vzdělávání. Jak už jsem zmínil, na konci 70. let Čína zahájila politiku reforem a otevírání se světu, a tím se zde začala měnit a lépe se rozvíjet i sféra vzdělávání. V posledních dvou desetiletích některé vysoké školy v obou zemích zavedly přímé kontakty a zvyšovaly počet hostujících profesorů a studentů, a také realizovaly určitou spolupráci v oblasti výzkumu a pořádání přednášek.

Je třeba také zdůraznit jazykové vzdělávání, které je v současné době značně podporováno Číně i v zahraničí, a to prostřednictvím tzv. Konfuciových institutů, které byly zřízeny po celém světě v posledních letech. Je jen dobře, že čínští studenti mají možnost studovat češtinu přímo v Číně, a tento jazyk se později může stát doslova jejich "pracovním nástrojem". Například v Číně působí již několik generací čínských expertů na český jazyk, kteří vystudovali v Beijingu češtinu. Já jsem se některými z nich setkal, a proto si na tomto místě neodpustím připomenout, že někteří, samozřejmě ti nejmladší z nich, nikdy nebyli v České republice. A také bych chtěl říci, že jen málo z těch, kteří v českém prostředí žili, měli možnost zůstat v České republice i déle. Je to, samozřejmě poněkud udivující a musíme se ptát, proč tomu tak je? Asi nikdo nebude odporovat názoru, že čím delší je praxe jazykového odborníka v autentickém prostředí, tím lépe.

Mimochodem, když hovořím o čínských bohemistech, nemohu nevzpomenout také na jejich úspěšné působení ve významném moderním médiu, kterým je Čínský rozhlas pro zahraničí (China Radio International - CRI). Je zvláštní, že se najdou i dnes lidé, kteří nevědí, že tito odborníci připravují prakticky denně zajímavé rozhlasové pořady a webové stránky v českém jazyce. V posledních letech se tito odborníci rovněž začali zabývat pořádáním distančních jazykových kurzů pro zájemce v České republice. Navíc rádio k tomu poskytuje bezplatně učebnice včetně CD s výslovností, prakticky každému zájemci na požádání. To je jistě velmi významná pomoc pro studenty, protože obdobné kurzy čínštiny, navíc někdy vytvářené nepřímo, například přes angličtinu, stojí v českých knihkupectvích poměrně dost peněz. Rád se zmíním také o některých dalších vzdělávacích pořadech, ať již současných nebo z nedávné minulosti. Tak například v pořadech s názvem "Věda, školství a zdravotnictví", "Vážená redakce" aj. pracovníci České sekce CRI čas od času publikovali zajímavé články o školství v Číně, většinou vysílané na přání některých posluchačů. Tak byly pro české studenty a odborníky (samozřejmě, pokud si to vyslechli) vysílány rozsáhlé články o významných čínských pedagogických osobnostech, informace o odborném vzdělávání, o významných vzdělávacích projektech v Číně, nebo o vzdělávání etnických menšin v Číně, atd. Chtěl bych znovu a vysoce vyzdvihnout zejména tu skutečnost, že toto médium, tedy Čínský rozhlas pro zahraničí, poskytuje jedinečnou příležitost získat informace o vzdělávacích otázkách prostřednictvím překladů do češtiny, prováděných čínskými jazykovými odborníky, což je o to cennější, že čeští odborníci neřeší překlady takovéto čínské vědecké literatury, tedy odborných publikací z edukačních věd, do češtiny. Ani čeští pedagogové, až na výjimky, nevěnují téměř žádnou pozornost otázce čínského vzdělávání a čínské pedagogiky. Výraznou výjimkou byl profesor Miroslav Cipro, který toto ve svých hlavních dílech, mimo jiné, publikoval vysvětlení edukační filozofie Konfucia a Cai Yuanpeie, včetně jejich životopisných dat a zároveň představil stručný přehled vývoje čínského školství.

A jak vidíte budoucnost spolupráce českých a čínských pedagogických odborníků? Jsou nějaké náznaky toho, že se něco změní a dojde k podstatnému zlepšení?

No, já jsem v tomto směru dosti velký optimista. Čínští kolegové na našem dnešním setkání mě sice poněkud varovali, že ke vzájemné spolupráci je potřeba především důkladně zvládnout jazyky obou zemí, ale já bych to až tak „černě" neviděl. Vede mě k tomu poznatek o tom, že máme v obou zemích již dost odborníků na tlumočení, a kromě toho je možný i relativně dobrý strojový překlad, který si je pak každý odborník v edukačních vědách schopný „doladit" po stránce odborné terminologie. Leccos v překladech jde také dobře zprostředkovat přes angličtinou.

Ale ještě o několika skutečnostech, které podporují můj názor, se musím zmínit:

Chtěl bych zvláště upozornit na jednu potěšující okolnost, která se vyskytuje u některých našich vysokoškolských studentů. Mohu to dokumentovat i několika výtisky odborných studentských prací, které jsem do Beijingu s sebou přivezl.

Zhruba od roku 2000 se na některých univerzitách v Brně začaly objevovat odborné práce studentů zaměřené na vzdělávání v Číně. Bylo tomu tak například u studentů z VUT či Mendelovy univerzity, kteří si navíc rozšiřovali své vzdělání o přípravu k profesi odborných učitelů. V jejich odborných pracích se také objevily docela zajímavé komparace českého a čínského vzdělávacího systému, metod výuky, atd. Tak například jedna ze studentek se zabývala klimatem třídy a ve svém dotazníkovém šetření srovnávala toto klima v české a čínské střední odborné škole. Jiná ze studentek si povšimla historického vývoje čínského školství. Popsala zajímavě vývoj školství v návaznosti na odborníka z Kansaské univerzity, který působil v Číně, Davida B. Surowského. Ve své práci autorka detailně podala charakteristiku odborného vzdělávání z hlediska historického, po stránce jeho struktury a dále také charakterizovala vzdělávání dospělých v Číně. Jiný ze studentů se dokonce zabýval osobností Konfucia a jeho významem. Značná část jeho práce se zaměřila na analýzu knihy Lun-ji (Hovory s Konfuciem). Tento student ve své práci podal stručný přehled edukačních aktivit v Číně, následovaných po Konfuciovi a pokračujících až do současnosti. A ještě bych chtěl zmínit jednu ze studentských prací, která obsahovala charakteristiku reformy středního školství v Číně. Aby k tomu bylo možné provést dotazníkové šetření na čínských školách, autorka písemně kontaktovala několik konkrétních vysokých a středních škol v Číně, ale z čínské strany se jí, bohužel nepodařilo potřebná data opatřit. Takže i takovéto případy někdy nastaly, ale my nevíme přesně, proč tomu tak je. Lze se jen domnívat, že pokud by byla podepsána dohoda mezi čínskou a českou univerzitou, v níž by byla také zakotvena pomoc studentům obou vysokých škol nebo alespoň pro studenty některého oboru na těchto školách, k takovýmto případům by nedocházelo. Koneckonců, čeští studenti jsou ochotni poskytnout data z jejich výzkumu z českých škol svým čínským kolegům. A tato ochota studentů spolupracovat je přece velmi důležitá k dosažení těch nejlepších výsledků, jak v přípravě bakalářských prací, tak také prací magisterských i disertací.

Také bych rád alespoň v náznaku zmínil vysokoškolských učitelích, kteří pomáhají studentům lépe poznávat Čínu díky profesionálně konaným studijním cestám, jako je tomu v případě mého dobrého známého, který je učitelem na jedné z univerzit v západních Čechách.

Takže, abych to uzavřel, já jsem toho názoru, že není potřeba již dále čekat a spolupráci v edukačních vědách odkládat.

A co byste tedy navrhoval?

Já k tomu mohu říci následovné: Shrneme-li všechna fakta, je vidět, že počet smluv ke spolupráci českých a čínských škol roste jen pomalu. Počet smluv s čínskými vysokými školami je ještě malý ve srovnání s některými jinými zeměmi. Přitom se ale nemohou vyskytovat žádné velké překážky při zakládání případných nových partnerských kontaktů, zvláště když si uvědomíme, že Čína rozvinula bohatou mezinárodní výměnu a spolupráci s mnoha zeměmi a oblastmi, včetně Velké Británie, Spojených států, Japonska, Kanady, Austrálie, Francie a Německa a dalšími.

Proto se zdá naprosto nezbytné rozvinout vědecké styky mezi čínskými a českými pedagogickými vysokými školami a univerzitami. Obsah by se zaměřil na spolupráci v oblasti vzdělávání, spolupráci v oblasti pedagogického výzkumu apod.

Na základě modelu dohod o spolupráci, jaké jsou uzavírány s jinými univerzitami ve světě, je možné jistě najít vhodné formy aktivních kontaktů s čínskými pedagogickými univerzitami, které by mohly zahrnovat například vzájemné mobility studentů a učitelů, vytváření nových publikací, získávání grantů a podobně. Je pochopitelné, že tyto různé činnosti mohou přispět k rozvoji vzájemných kontaktů a mohly by být soustředěny v oblastech, jako jsou:

- práce se studenty v oblasti multikulturní výchovy

- studentské mobility

- studijní cesty pro učitele

- jednání o problematice vzdělávání

- iniciování dohod mezi dalšími univerzitami

- vzdělávací výstavy, apod.

Pane doktore, děkujeme vám za rozhovor.

Příslušné zprávy
Přidat komentář
   Webradio
Bojové umění Lvlin
Tento styl prošel dlouhou historií, během které byly pohyby vytříbeny do maximální jednoduchosti a efektivity.
Turguncan Dolkun: Téměř jsem se stal teroristou
V minulosti jsem si poslechl ilegální propagaci na videu, poté byl jsem zasažen extremismem.
Více>>
Doporučujeme
• Aktivní reformy a inovace čínského soukromého podniku BYD
• 4. Německo-čínský filmový festival byl zahájen v Düsseldorfu
• Podpora pro třídění odpadu v Šanghaji
• Číňané oslavili Jarní svátky kulturními aktivitami
• Turecký podnik: Náš rozvoj odráží to, že čínské reformy a otevírání se světu přispějí světu
• Reforma a otevírání se světu proměňuje Čínu, uvedli ruští odborníci a učenci
Více>>

Speciální vlak do Tibetu

Čínská encyklopedie

Výuka čínštiny
Příručka pro cestovatele do Číny
Velvyslanectví ČLR v ČR
Důležité telefony
Hotely v Číně
Abeceda cestování
© China Radio International.CRI. All Rights Reserved.
16A Shijingshan Road, Beijing, China