Čínská kuchyně má pravděpodobně nejdelší historií na světě. V tomto směru zřejmě předčí i vyhlášenou francouzskou kuchyni. Co se týká pestrosti, přinejmenším se jí vyrovná. O čínském kulinářském umění bylo sepsáno mnoho knížek, zvláště o její historií, vývoji a bohatství. Existuje take mnoho kuchařek v různých jazycích, ale je jen několik knih, pojednávajících samostatně o čínské gastronomii jako o teorii vyspělého kuchařského umění. My se pokusíme něco z této terorie naznačit.

O enormním množství různých receptů a bezpočtu druhů čínských jídel, dává přibližnou představu bohatá slovní zásoba čínštiny spojena s vařením. Existuje více než 20 termínů označujících různé metody používané při vaření a jěště větší počet jich popisuje vzhled a konzistenci pokrmů. Uveďme si několik příkladů: tak co je křupave je "su", co je měkké je "žuan", co je ve slupce je "žun", co je v prášku je "fen", co je nakrájené na kostky je "ding", nakrájene podle vlákna je "s", co je v malých kuličkách je "čiou"… atd.

Je známo, že čínská kuchyně je velmi přizpůsobivá regionálním podmínkám, dokáže úspěšně využívat všech dostupných surovin a s ohromnou fantasií je kombinovat. Používá většinou druhů ryb a masa , které jsou známé v Evropě, či neznámé v jiných částech světa a navíc z pohledu cizinců mnohdy přinejmenším podivné až odporné. Do této kategorie patří např. "Cao S", což jsou vlaštovčí hnízda. Ve skutečnosti jsou to slinné žlázy mořské vlaštovky a natrávené zbytky malých rybiček, ze kterých si tato mořská vlaštovka staví hnízdo. To se uvaří a vznikne velmi jemná a chutná polévka. Nebo žraločí ploutve. Nekonzumují se ploutve, ale pouze male nudličky jemného bílého masa z ploutví, obvykle seškrábaného a uvařeného v polévce.

Mezi podivnosti a zvláštnosti čínské kuchyně nepochybně patří take mořští slimáci, hadí maso, psí a kočičí maso, medvědí tlapy, rybí žaludek, kachní plovací blany a jistě i malí vrabečci. Člověk by se ale neměl nechat odradit názvy, ani příliš popouštět uzdu své představivosti, ale měl by se raději řídit svými chuťovými buňkami, které jsou tím nejspolehlivějším průvodcem po čínské kuchyni. Ostatně s těmito a jinými specialitami je možné setkat se stále řídčeji. Například se říká, že mědvědí tlapy jsou vynikající, ale medvědů ubývá a tak se tato lahůdka dostane již do úst málokomu. Na jídelníčku v restauracích jí už nenajdete. Jiné speciality, např. vlaštovčí hnízda nebo mořští slimáci i mořské okurky je možné si objednat v restauraci, ale jejich cena roste a tak raději dáte přednost například obyčejnému sladkokyselému masu, které je stejně vynikající a jeho cena je přijatelná.