Letos 8. května odstoupily Spojené státy americké od všestranné dohody o íránské nukleární otázce. První vlivy tohoto kroku se začaly projevovat 7. srpna amerického východního času: USA oznámily částečné obnovení všestranných ekonomických sankcí vůči Íránu, včetně automobilového průmyslu, leteckého průmyslu a obchodování se zlatem a dalšími hlavními kovy.
Některé politiky americké vlády pohltí podobně jako vesmírné „černé díry" světlé body globálního ekonomického růstu. Odstoupení od všestranné dohody o íránské nukleární otázce a obnova všestranných ekonomických sankcí vůči Íránu jsou jedna z těchto černých děr.
Tato politika bude mít větší vliv na globální ekonomický růst od 5. listopadu, kdy Spojené státy americké zahájí druhou etapu sankcí vůči íránskému obchodu s energií, ropou a financemi. Spojené státy zakáží Íránu vývoz ropy, což povede ke zvýšení světové ceny ropy.
Podle červencového referátu americké banky Bank of America Merrill Lynch se v důsledku americké politiky „nulové tolerance" proti íránskému vývozu ropy zvýší globální cena ropy za barel na 120 amerických dolarů. To způsobí zvýšení ceny benzinu a plynu a růst inflace, což zasáhne dopravu a výrobu, povede to k poklesu disponibilního důchodu v rukách obyvatel, ke snížení zisků firem i k poklesu veřejné spotřeby.
Obchodní válka je bezpochyby další „americká černá díra", která pohltí globální ekonomický růst. Analytici uvádí, že globální ekonomický růst těsně souvisí s obchodem. Zvlášť zvýšení celní sazby ovlivní globální obchodní objem a komerční důvěru a možná způsobí ekonomickou stagnaci a inflaci.
Mezinárodní měnový fond (MMF) varoval, že v roce 2020 dojde ke snížení globálního ekonomického růstu o 0,5 % ve srovnání s předpokladem, to znamená pokles výkonu o 430 miliard amerických dolarů. Světová banka v referátu ze začátku června uvádí, že eskalace obchodní války bude mít vliv na globální obchod, který nebude menší než finanční krize v roce 2008, zvlášť pro rozvojové státy. Ekonomka Franziska Ohnsorgová poukázala na to, že obchodní ochranářství je skutečné nebezpečí. Jakékoli bránění rozvoji globálního obchodu ohrozí globální ekonomický růst.
Generální ředitel britské ústřední banky Mark Carney na začátku července poukázal na to, že obchodní ochranářství bude mít přímý vliv na ekonomiku ve třech oblastech tj. na snížení obchodního objemu, naruší dodavatelský řetězec a zvýší dovozní náklady. Americký JP Morgan předpokládá, že stále vážnější obchodní válka způsobí v následujících dvou letech pokles globálního ekonomického růstu až o 1,4 %.
Hlavní stratég velké investiční organizace Pictet Asset Management Luca Paolini řekl, že všestranné zvýšení celní sazby Spojenými státy o 10 % by vedlo ke zvýšení globální inflace o 0,7 %. Vývozní rizika ovlivní kromě Číny a Spojených států nejvíc Slovensko, Česko, Maďarsko, Lucembursko a Korejskou republiku.
Odstup od všestranné dohody o íránské nukleární otázce, Pařížské dohody a z UNESCO potvrdil, že nejvýraznější rys diplomatické politiky současné americké vlády je nepředvídatelnost. Ale jako největší ekonomický celek světa a superstát s největším vlivem dluží americká vláda světu předvídatelnost. Svět nepotřebuje „americké černé díry", protože pohltí všechnu krásu a prosperitu.
(Klára)
