Jak ijí obyvatele největího čínského města v ústí Dlouhé řeky? Co vechno si dopřávají? Jak tráví svůj volný čas?
Dnení anghajané - mladí i staří - pečují o své kulturní vyití, ale mají k tomu i hodně příleitostí. Kadý sobotní večer se runé komerční centrum Süiachuej promění v kulturní stánek. Posluchači anghajského hudebního konservatoria ve zdejím stejnojmenném parku pořádají pravidelné veřejné koncerty. A jejich popularita - nemluvě o tom, e se vůbec konají jenom podtrhuje tlak a zájem rozvíjet kulturní spiritualitu anghaje.
anghaj je předevím známé obchodní centrum, ale jeho obyvatelé ve volném čase stále více ízní za kulturou. Chtějí vidět více ou, více filmů, divadelních a hudebních představení. A jejich přání se naplňují.
Tradiční stínový box tchaj-čchi a společenské tance pod irým nebem, to byla typická podvečerní zábava mnoha obyvatel největího čínského města. Teď je pomalu vystřídaly jiné druhy trávení volného času jako kino, veřejné přednáky, anghajané prostě hledají nové a nové druhy relaxace a zábavy.
Na kadých 10 čtverečních kilometrů plochy v anghaji jsou více ne čtyři kulturní zařízení a na kadých desettisíc anghajanů je 2.7 kulturních nebo zábavných skupin. V minulém roce město nabídlo svým občanům 32 000 kulturních akcí, co je 88 na kadý den. To vechno je výsledkem snaení městské vlády v anghaji, vtisknout městu spirituálnějí atmosféru. Kultura se pro anghajany stává nutností a ne luxusem. Ty nejvzdělanějí vrstvy obyvatel hledají vysoce kvalitní kulturní zábavu. Dokonce i ti méně vzdělaní, číntí dělníci, přijídějící do anghaje za prací z venova, touí po vlastních knihovnach. anghajané prostě touí po pestrém kulturním vyití.
Výčet aktivit a kulturních akcí by byl velice dlouhý, počínaje jazykovými kurzy, kurzy malování a kaligrafie, nebo zpěvu a tance a stovky dalích. Obecně řečeno, anghajané, víc ne obyvatelé kteréhokoliv čínského města inklinují k západnímu stylu ivota. Západní kultura je součástí kadodenního ivota tohoto téměř 15 milionového města po několik desetiletí.
Dalím krokem městské vlády v anghaji k prohloubení kulturného dění ve městě je její rozhodnutí „pootevřít dveře" dalím, novým formám kulturních aktivit. Od 1. září letoního roku toti nová čínská legislativa povoluje zahraničním subjektům oubyznysu vytvářet v Číně společné podniky s místními partnery. To znamená, e nabídka kulturních aktivit bude jětě irí, ale na druhé straně to bude i ance pro větí a frekventovanějí prezentaci čínské kultury v zahraničí. A radost z toho mají nejenom domorodci, ale také cizinci, ijící v anghaji. Pracuje a ije jich tady často i se svými rodina - několik desítek tisíc.
anghaj je neobvyklou a úasnou směsicí mezinárodní a čínské kultury. Navíc, místní kulturní scéna je pravděpodobně jednou z nejucelenějích a nejpestřejích, jakou čínská velkoměsta nabízejí. Kdy procházíte ze staré francouzské čtvrti, přes tradiční čtvrt Chung-kchou do hypermodeního Pudongu, najdete tam bohatou různorodost. Ta první čtvrt je známá svým evropským architektonickým stylem, zejména francouzským. Druhá, je přehlídkou tradičního čínského stavebnictví, s dvory těsně u sebe a spoustou obchůdků a prodejních stánků. A nakonec nejmodernějí část agnghaje, vyhláený Pudong s mramorovými mrakodrapy, týčícími se k nebi.
Městská vláda anghaje nezapomíná ani na tzv. znevýhodněné nebo okrajové skupiny svých obyvatel, jako jsou dělníci z čínského venkova. Pro jejich manelky se pořádají různé kursy a snaí se pro ně otevírat různé komunity a knihovny. Díky péči městské vlády kulturní aktivity pokrývají celé město a zasahují vechna předměstí anghaje. Lidé u nejsou při trávení volného času závislí jenom na tradičních čínských zábavách jako je mahong, čínský ach nebo weiči.