Mnoho Číňanů bylo v minulých dobách přesvědčeno, že na jih od Dlouhé řeky je dobře a krásně. Tento pocit prochází čínskou kulturou po mnoho staletí, přesto, že její kolébku můžeme hledat spíše na sever od řeky. Ale rozsáhlá území na jih od Dlouhé řeky byla rovněž střediskem starobylých kultur. Legenda o krásách jihu se začala tvořit v době, kdy severní území Číny byla obsazována kočovníky a obyvatelstvo prchalo na jih. Vítám Vám, vážení posluchači k poslechu dnešního vydání pořadu Čínská kultura. Dnes poplujeme po Dlouhé řece a začneme moderní úpravou klasické písně o Dlouhé řece.
Řeka Jang c' je největší čínský veletok a jeden z nejdelších a největších na světě. Protéká nejbohatšími a nejlidnatějšími kraji Číny. Protože je při všech peřejích splavná, její hladinu brázdí ticíce džunek. Stovky lodníků žijí s rodinami na řece po celý život, na adrese řeka Jang c'. Po Amazonce a Nilu je to třetí největší řeka světa. Čínsky se řeka jmenuje Čchang-ťiang neboli „Dlouhá řeka". V Česku, na Slovensku a v Evropě vůbec se vžilo pojmenování Jang-c' nebo Jang-c'-ťiang. Jméno je odvozeno od starověkého království Jang, které se v 10. století p.n.l. rozkládalo na pomezí dnešních provincií Ťiang-su a An-chuej. Jezuitští misionář 17. a 18. století, zejména francouzští nazývali největší čínský veletok Modrou řekou, ale tento název se v evropských jazycích neujal. Ale i v české geografii byl název Modrá řeka jěště na konci 19. století ekvivalentem pro Jang-c'-ťiang.
Povodí Dlouhé řeky je jednou z nejdéle obývaných oblastí Číny. Ačkoliv většina čínských politických dějin byla soustředěna v severní Číně a povodí Žluté řeky, oblast Dlouhé řeky vždy měla pro všechny dynastie, vzhledem k jejímu zemědělskému potenciálu, velkou hospodářskou důležitost. Dlouhá řeka často v dějinách sloužila jako politická a kulturní hranice mezi severní a jižní Čínou. I v současnosti vyznačuje hranici mezi severočínskými a jihočínskými provinciemi. Od vyniku Čínské lidové republiky v roce 1949 se v povodí řeky soustřeďuje většina čínské hospodářské modernizace. Pro Čínu a její dějiny má Dlouhá řeka stejný význam jako moře pro dějiny národů západní a jižní Evropy.
Řeka podle čínských údajů měří 6300 kilometrů, zatímco jiné zdroje udávají o něco méně. Se svými 700 přítoky odvodňuje 19 % území Číny, ležících většinou v subtropickém pásmu a zavlažuje 25 procent obdělávané půdy. Řeka je důležitou dopravní tepnou mezi východema západem krajiny o celkové délce 70 000 kilometrů. Císařským průplavem v provincii Če-ťiang je Dlouhá řeka spojená se Žlutou řekou.
Dlouhá řeka pramení na Tibetské náhorní plošině, v jizápadní částí provincie Čching-chaj nedaleko hranic s Tibetem. Vzniká odtáváním ledu a sněžných polí na svazích hory Ke-la-tan-tung, na severní straně horského pásma Tanglha. Na své cestě od západu k východu protéká osmi provinciemi, Čching-chaj, S'-čchuan, Jun-nan, Chu-pej, Chu-nan, Ťiang-si, An-chuej a Ťiang-su, dále pak jednou autonmní oblastí, kterou ej Tibet a také dvěma městy pod ústřední správou – Čchung-čchingem a Šanghajem, kde se řeka širokou deltou vlévá do Východočínského moře.
Na horním toku Dlouhé řeky, na hranicích mezi provincií S'čchuan a Chu-pej je nebezpečný úsek Tří soutěsek, ke kterému se vztahuje mnoho pověstí. Tři soutesky jsou protažené v délce 193 kilometrů. První z nich je nejkrásnější a nejmalebnější. Je nejblíže k městu Čchung-čching. Jmenuje se Soutěska u hráze s trojzubcem a je ze všech tří nejkratší. Měří jenom 8 kilometrů, ale je nejnebezpečnější. Na rozhraní obou zmíněných provincií je druhá, Soutěska šamanek, dlouhá asi 40 kilometrů. Kolem ní se až do tisícimetrových výšin nad hladinou řeky tyčí strmé skalní štíty. Největší je však Soutěska u západních hrobek, která se táhne v délce 120 kilometrů až k městu I-čchang. Úzké koryto řeky zde lemují strmé štíty bizarních tvarů s jěště bizarnějšími nazvy jako, Šít drahocenného meče, Hora žlutého buvola nebo Buvolí játra. Když si řeka prorazí cestu poslední soutěskou vzhled krajiny se náhle mění, řeka se rozléva až do šíře 200 metrů a po rozlehlé planině teče klidně dál k východu.
Povodí Dlouhé řeky od nepaměti sužují těžké záplavy, kterým by mělo zabránit vybudování gigantické přehradní nádrže dlouhé 600 kilometrů. Její hráz bude 185 metrů a nádrž bude mít celkový obsah 39,3 miliardy metrů kubických. Vznikne právě u Tří soutěsek Stavba byla zahájena v roce 1995 a definitívně má být dokončena v roce 2009. Stane se tak největší vodní stavbou světa, v Číně srovnatelnou s výstavbou Dlouhé zdi a bude prý rovněž viditelná z Měsíce.
Při západu slunce nabyly žluté vody Dlouhé řeky oslnivé barvy mědi. A když se den schýlil ke konci, vyhoupl se na oblohu nádherný úplněk. To už jsme byly na cestě do Nankingu, Jižního hlavního města, kde jsme přistáli ráno před pátou jěště za tmy. Za námi svítil nankingský most, klenoucí se přes řeku. Byl čínskou pýchou, protože dříve se tu přepravovalo všechno, včetně vlaků, po vodě na mohutných prámech. Vytanula nám přitom vzpomínka, jak jsme v roce 1950 putovali do Šanghaje, jež se ještě vzpamatovávala z nedávno skončené války. Od té doby už uteklo v mohutném korytě Dlouhé řeky hodně vody a Čína se neuvěřitelně změnila.
