Na 9. den 9. měsíce lunárního kalendáře připadá tradiční čínský Svátek dvou devítek. Tento svátek má další názvy : Svátek Chongyang a Svátek starých i výstupu na vyšší místa. Svátek dvou devítek se slaví na podzim, právě v době sklizně. V den svátku bývají zvyky stoupat na vyvýšené místo, rozhlížet do kraje a vychutnávat si krásy podzimních barev, projevit úctu a respekt ke starším. V r. 2006 byl Svátek dvou devítek zařazen do seznamu čínských nemateriálních kulturních dědictví.
Podle historických dokumentací se dávno před 2500 lety v Číně už slaví devátého dne devátého měsíce lunárního kalendáře ,podle čehož se odvozuje název Svátku Chongyang. Je spojený se starou čínskou představou o dvou přírodních silách yin a yang, které jsou navzájem protikladné, ale zároveň se doplňují. Za starých dob se věřilo, že vše v přírodě a na světě se skládá z těchto dvou principů a vše se pomocí těchto dvou principů dá vysvětlit . K teorii yinu a yangu se váží i čísla. Sudá čísla přináležejí k yinu, zatímco lichá k yangu. A tak 9. dne 9. měsíce se setkávají dvě lichá, tedy yangová čísla, proto se tento svátek nazývá Chongyang, totiž dvojitý yang.
Protože číslo devět je nejvyšší jednociferné liché číslo, tak je symbolem dlouhého věku. Díky této symbolice se Svátek dvou devítek považuje také za Svátek starých.
V čas Svátku dvou devítek je venku veskrze příjemně a počasí přímo vybízí k oslavám v přírodě. Mnoho lidí se vydává na výlet , šplhá do hor či na vysokou terasu, aby si všichni vychutnali krásné zbarvení přírody. Od vzniku Svátku dvou devítek se každá čínská rodina v tento den vypravuje na vysoké místo , všichni společně popíjejí chryzantémové víno a každý u sebe má snítku divokého dřínu. Divoký dřín je velmi aromatická rostlina, která se hojně používá v čínské medicíně. Fukce divokého dřínu jako medicíny sahá hluboko do historie. V Číně se věří, že její vůně dokáže odehnat všechny zlé síly a démony a že zabraňuje nachlazení. Tato tradice přetrvává v naši zemi už dva tisíce let.
Na mnoha místech se může Svátek dvou devítek slavit, a to tak, že se všichni vydají na výlet a jedí dort z lepkavé rýže. Tento dort se čínsky nazývá „gao", což zní stejně jako slovo vysoký. Hora je vysoká a pojídání dortů lze tak s větší či menší dávkou imaginace přirovnat k výstupu do výšky. Konzumace tohoto dortu sympolizuje vysoké naděje Číňanů, vkládané do budoucna.
V čínském starověku Svátek dvou devítek měl obsah „dlouhého života". Čínská vláda určila v r. 1989 Svátek dvou devítek jako „Svátek starých „.Tímto svátkem se projevuje úcta a respekt starým lidem i přání jejich dlouhého věku. Pro staré je tento den dnem odpočinku a radosti.
U příležitosti Svátku dvou devítek se na mnoha místech Číny konají různé tradiční akce. Mezi lidmi se stále drží zvyk stoupat na vysoké místo, vydávat se na výlet , a projevit úctu a respekt starým lidem. Na horách Xiang-shan v západním předměstí Pekingu se každý rok koná Festivel rudých javorových listů. Na parcích jsou výstavy chryzantému a jiných podzimních květů. Na městských sídlištích se také pořádají zdravotní poradenské besedy a jiné oslavy pro staré lidi.
