Dne 9. května se v Moskvě na Rudém náměstí konalo slavnostní připomenutí si 65. výročí vítězství ve Velké vlastenecké válce. Zúčastnili se ho představitelé a zástupci více než 20 zemí a mezinárodních organizací, včetně předsedy Hu Jintao.
Někdejší Sovětský svaz ustanovil 9. květën, datum, kdy Německo kapitulovalo, jako Den vítězství nad německým fašismem. Z historie víme, že dne 8.5.1945 ve 24.00 hodin se nedaleko Berlína konal slavnostní podpis bezpodmínečné kapitulace nacistického Německa. Podepsání kapitulace vstoupilo v platnost o půlnoci 9. května. Nicméně, vzhledem k časovému rozdílu, v okamžiku, kdy v SSSR, který se nachází na východ od Německa, byly již ranní hodiny 9. května. Avšak v USA, Británii, Francii a v dalších zemích na západ od Německa, měli ještě odpolední nebo večerní hodiny, 8. května. Takže USA, Británie a Francie stanovily 8. května jako Den vítězství v Evropě a Sovětský svaz prohlásil Památným dnem vítězství nad německým fašismem datum 9. května.
Po druhé světové válce se stal 9. květen důležitým svátkem pro Sovětský svaz a poté rovněž pro post-sovětské země. V tento den lidé uctívají památku krajanů, kteří zahynuli ve Velké vlastenecké válce a pokládají čerstvé květiny u památníků vlasti a na hroby neznámých vojáků.
Vojáci, váleční veteráni i běžní občané se shromažďují na náměstích a v parcích, aby oslavili tento velký den.
19. dubna 1995 ve Státní dumě Ruska byl přijat zákon o věčné oslavě Dne vítězství a tento den byl pojmenován státním svátkem. V den vítězství v Rusku se koná vojenská přehlídka.
Pro mnohé své účastníky však Velká vlastenecká válka neskončila 9. května. Podle dohody dosažené během Jaltské konference, po vítězství nad Německem, se Sovětský svaz zavázal vstoupit do války proti Japonským militaristům a pomáhat svým spojencům v jejich boji na Dálném východě. Dopisovatel tiskové agentury Xinhua se setkal s účastníky někdejších bojů na Dálném východě aby se informoval o posledních dnech druhé světové války.
"Dostal jsem se na Dálný východ v únoru 1945, po absolvování vojenské akademie", říká jeden z veteránů, první náměstek předsedy Společnosti Rusko – čínského přátelství, Vasilij Ivanov. Podle něho, přípravu na válku s Japonskem prováděl Sovětský svaz dlouho předtím, než začaly boje samotné. "Jako jedny z prvních překročily řeku Amur oddíly pohraničníků a vojenské rozvědky, které jsme před tím pečlivě připravili." Přeprava začala v noci, v lijáku, který byl překvapením pro japonské síly a umožnil sovětským vojákům rychle vstoupit na území sousední Číny, do Mandžuska.
Ještě předtím, než válka začala v Evropě poté, co Japonci vtrhli do severní Číny, tam přítomni čínští a korejští partyzáni neviděli jiné východisko, než překročit hranici, a tak se dostali do Sovětského vazu. Sovětské úřady jim nabídly službu v Sovětské armádě. Tak byla vytvořena tajná 88. brigáda čínských partyzánů, kteří se také v ozbrojených silách Rudé armády začali připravovat k boji proti japonské okupaci.
"Teprve po příjezdu na Dálně východní frontu, jsme se dozvěděli, že v sestavě sil fronty se formuje 88. brigáda, do které jsme byli posláni připravovat důstojníky", vzpomínal Ivanov, když listoval stránkami knihy, kterou napsal po válce pod názvem "V týle Kwantungské armády. " Na jedné z nejstarších frontových fotografií, kterou spatřil korespondent agentury Xinhua, bylo zobrazeno několik lidí v sovětské vojenské uniformě: Rusové, Číňané, Korejci. "Tak tohle, ukazuje Ivanov, je velitel 88. brigády, Zhou Baozhong a jeho žena, Li Zhaolin – důležitý činitel Komunistické strany Číny. A to je Kim Ir-sen se svou manželkou a malým synem." To je právě fotografie, kde spolu se sovětskými důstojníky byli vyobrazeni dva budoucí vůdcové KLDR."
"Když jsme překročili hranice - přidává veterán z Dálněvýchodního pluku, člen Svazu novinářů Ruska, Jurij Jasňev, začali jsme postupovat podél řeky Songhua. Bylo povzbudivé, že z postupu vojáků se místní obyvatelstvo radovalo. Komunikace s obyčejnými Číňany nenarušovala ani jazyková bariéra. Jazyk, ve kterém obyčejní lidé hovoří, je také velmi ¨prostý," s úsměvem, uzavírá Jurij Jasněv. Kromě toho, podle veterána, někteří rolníci uměli trochu rusky, protože velmi často překračovali hranice a měli na území SSSR možnost být ve styku se sovětskými lidmi.
Podle veteránů, Japonci téměř úplně zakázali čínskou kulturu, jazyk a zvyky. Mnozí Číňané byli velmi chudí, ale i tak, se vždy snažil bavit, být pohostinní a pomoci podle svých možností.
"Nakonec, podpora sovětských vojsk byla tak rychlá a silná, že jsem musel skončit válku nikoliv v Číně, ale v Soulu – hlavním městě Koreje."
Porážka Kwantungské armády znemožnila Japonsku pokračovat ve válce. Den 3. září 1945 byl oficiálně prohlášen za Den vítězství nad Japonskem. "Lidé neskrývali slzy radosti z osvobození" - řekl Jasněv.
Po návratu domů, jsem byl, samozřejmě, velmi často žádán, abych se podělil se svými dojmy z návštěvy Číny. Podle slov veteránů, zůstaly jim jen velmi vřelé a přátelské vzpomínky na dny v Číně. Téměř bezprostředně po válce vznikla v Sovětském svazu Společnost sovětsko-čínského přátelství, která i přes desetiletí existující napětí mezi oběma zeměmi, vždy aktivně pracovala. "Jsme často zváni do Číny", pokračovali dále ve vyprávění ruští veteráni. "Minule jsme se účastnili na oslavách 60. let ČLR. A na 9. května přijede k nám, do Ruska, delegace z města Fushun. Hovoříme-li současnosti, nejvíce zarážející je rozdíl, který odděluje Čínu před 40 lety od současné Číny. Již za několik desetiletí se Číňanům podařilo zcela přeměnit svou zemi k nepoznání. Ale nejdůležitější je, že po válce jsme se vrátili domů a věděli jsme, že v Číně nám zůstali přátelé."
