„Příběh bílého hadu", jako jedna ze čtyř nejznámějších čínských lidových pověstí vznikl nejdříve ve východočínských pobřežních provincích Zhe-jiang a Jiang-su. Tato pověst je znázorněna touha lidu v čínském starověku po osvobození lidství. Jde o vzácné dědictví duševní kultury čínského národa. V " Příběhu bílého hadu" se zachovává velký počet starověkých tradičních zvyků a obyčejů. Proto tento příběh je jedným z ústních dědictví s nejbohatší čínskou folklórní kulturou. V r. 2006 byl zařazen na seznam čínských státních nemateriálních kulturních dědictví.
Vznik „Příběhu bílého hadu" sahá do období čínské dynastie Severní Song před více než tisícem lety. Odehrál se v městě Han-zhou provincie Zhe-jiang a v městě Zhen-jiang provincie Jiang-su. Tato pověst vypráví o tom,že mladá dívka jménem Bai Su-zhen je démonickým hadem , který se zocelil přes tisíc let. Další dívka nazvaná Xiao-qing, jako zelený démonický had je její partnerkou. Dívka Bai Su-zhen v zájmu odplaty za dobrotu mladého učence Xu Xiana,který zachránil její život, se vdala za něho. Buddhistický mnich jménem Fa-hai z chrámu Zlatá hora prozradil učenci Xu Xianovi tajemství o tom, že jeho žena Bai Su-zhen je démonickým hadem. Avšak Xu Xian k tom má skepsi. Později ve chvíli když viděl, že žena Bai Su-zhen se převtělila v démonický had, náhle zemřel strachem. Pro záchranu svého muže Bai Su-zhen letěla do Nebeského paláce,kde okradla zázračné léčivé byliny. Přesto se nezdařilému mnichu Fa-haiovi podařilo podvodem uvěznit učence Xu Xiena v chránu Zlatá hora. Po velké bitvě s mnichem Fa-haiem za účasti partnerky Xiao-qing byl chrám Zlatá hora nakonec zaplaven vodami. Díky tomu, že paní Bai Su-zhe porušila nebeské krédo, mnich Fa-hai zadržel její syna a uvěznil ho v pagodě Lei-feng. Přes dlouhé časy syn dospěl a získal úspěch ve zkoušce na funkce císařských úředníků. Jednoho dne přišel před pagodou Lei-feng a vyprostil z ní matku, nakonec bylo šťastné setkání rodiny.
„Příběh bílého hadu" má nesmírně bohaté lidové zvyky a obyčeje , které jsou velmi hodnotné pro poznání folklóru v oblasti jižně od řeky Jang-c´. Prastaré město Han-zhou bylo hlavním místem vzniku tohoto příběhu a láska mezi dívkou Bai a učencem Xu Xian začala na lodi na Západním jezeře ve větrném a deštivém dne. „Příběh bílého hadu" je těsně spjatý s mostem Duan-qiao , pagodou Lei-feng, západním jezerem a dalšími přírodními a kulturními atrakcemi. Z toho město Han-zhou a Západní jezero mají ještě bohatší kulturní náplň.
„Příběh bílého hadu" je známý nejen v Číně, ale i v zahraničí. Před několika sty lety se už šířil do Japonska. V r. 1958 byl v Japonsku podle tohoto příběhu natočen první barevný dlouhý animovaný film.
Od 90. let 20. stolet se ústní vyprávění o Příběhu bílého hadu za náporu moderní kultury a mediálních přeměn dostává do úpadku a málokdo mezi lidmi dovede o tom vyprávět. Mladí lidé postupně zapomíná na lidové zvyky a obyčeje související s „Příběhem bílého hadu" . Proto se stává naléhavým úkolem ještě lépe bránit a pokračovat „Příběh bílého hadu".
