„Tanec rolnické veselosti „ z korejské národnosti Číny splynul hudbu, zpěv a tanec v celek , hlavně se šířil v regionech obydlených obyvateli korejské národnosti v provinciích Ji-lin, He-long-jiang a Liao-ning v severovýchodní Číně. V r. 2009 jej zařadilo UNESCO na " Seznam reprezentativních děl nemateriálního kulturního dědictví lidstva".
„Tanec rolnické veselosti" je uměleckým skvostem korejské národnosti. Na oslavu Nového roku či o svátcích a na jiné různé slavnosti lidé korejské národnosti v pestrých tradičních krojích zpívají a tancují v doprovodu lidových hudebních nástrojů So-na a Dong-xiao i za zvuku bubnů. Lidé vždy chtějí tancemi a písněmi vyslovit krásnou touhu po míru a štěstí.
V okrese Wang-qing korejského rajónu Yan-bian v severovýchodní čínské provincii Ji-lin zde bezmála každý zná „Tanec rolnické veselosti". Přesto málo z nich umí předvádět nazvaný „Tanec Xiag-mao" reprezentující nejnáročnější techniku a uměleckou hodnotu „ Tance rolnické veselosti". Prý v dávných časech obyvatelé korejské národnosti při polní práci obvykle nosí na hlavě klobouk , na jehož špičce byly připoutány slonové srsti , aby zahnali přepady divokých zvířat. Později z toho byl odvozen „Tanec Xiang-mao". Nyní nejvíce lákají diváky klobouky tanečníků a pestré pásky připoutané na nich. Klobouků je mnoho druhů a jejich většina byla zhotovena z plastů . Pestré pásky byly ze „skleněného papíru". Krátký pásek měřil jeden metr , dlouhý ba přes 20 metrů.
52letý pan Jin Ming-chuan je státním dědicem „Tance rolnické veselosti". Má zvlášť mistrovský herecký výkon v podání „ Tance Xiang-mao". Pestrý pásek na jeho klobouku je dlouhý 32 metrů , což možná tahlo rekord na světě. Při jeho představení neustále kývá hlavou , v tu chvíli pestré pásky na klobouku na hlavě se točí jako letící kolo. Je to báječné. Pan Jin Ming-chuan řekl, že má rád „Tanec rolnické veselosti" po dlouhá léta.
„Narodil jsem se v malé obci v okrese Wang-qing korejského rajónu Yan-bian . Od útlého mládí jsem začal se učit zpívat a tancovat. Pamatuji si, že v r. 1977 kulturní stanice našeho městečka uspořadala třídenní kurs „Tance Xiang-mao". Od té doby „Tanec Xiang-mao" jako magnet mě zaujal naráz. Uplynulo sice 30 let, ale jsem ani nezměnil zálibu pro něj", dodal pan Jin Ming-chuan.
„Tanec rolnické veselosti" už pronikl do krve korejské národnosti. Na začátku pocházel ze zemědělské práce, přitom měl rituální prvky ve starověku. To ukázako primitivní vyznání respektu přírody a závislosti na ní.
V posledních letech obyvatelé postupně posilovali vědomí ochrany tradičních dědictví, v této souvislosti ústřední a místní vláda také rozšiřovala finanční pomoc. Pan Jin Ming-chuana ještě dodal : lidové herecké umění , jako „Tanec rolnické veselosti" má dnes nadále silné životní síly. Čím dál tím víc lidí má rádo toto umění. Proto mám spolu s kology a kolegyněmi uvažovat o otázce, jak ještě lépe pokračovat v tomto starém umění a jej rozvíjet.
