Kulturní a umělecká výstava autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko v čínském národním pavilónu na EXPO 2010 v Šanghaji zaujala nespočetné domácí a zahraniční diváky, zvlášť v ní prezentovaná vynikající technika zhotovení hudebního nástroje morin-chúr a další tradiční umělecká řemesla mongolské národnosti jej překvapily. Morin-chúr má starou historii , je tradiční typický hudební nástroj mongolské národnosti. Byl už zařazen na seznam první skupiny čínského nemateriálního kulturního dědictví.

Letos 52letý Mongol jménem Bayindai je nástupcem výrobní techniky morin-chúr. Tento muž s vysokou postavou vždy má zálibu pro zhotovení tohoto hudebního nástroje. Pan Bayindai řekl, že morin-chúr je nejoblíbenějším hudebním nástrojem mongolské národnosti , mongolští obyvatelé považují jej za svou vzácnost.

Mongolové na světě mají úctu k morin-chúru, který v jejich srdcích je čistý a posvátný hudební nástroj. Mongolští obyvatelé většinou jsou věřící buddhističtí , obvykle položili morin-chúr spolu s buddhistickou sochou na vysoké místo domu. Morin-chúr se částečně podobá houslím, ale jeho tělo je hranaté, má dlouhý krk, dvě struny z koňských žíní, a na konci krku krásnou koňskou hlavu vyřezanou ze dřeva. O jeho vzniku se vypráví mnoho bájí.

Prý v pradávné době mladý mongolský pastevec jménem Suhe jednoho dne v noci s bouří objevil raněného bílého koně. Chlapec Suhe vzal jej v náručí domů , pečlivě jej ošetřoval a choval. Po několika letech bílý kůň vyrostl v bujarého koně. Dychtivý panovník kmene odebral malého bílého koně. Avšak krátce po té, co vyšplhal se na zády koně, těžce padl na zem , bílý kůň byl zasažen šípy, nakonec zemřel. Jedného dne v noci mladý pastevec Suhe viděl ve snu bílého koně, který ho požadal, aby se vyrobil z jeho kostí a žíní hudební nástroj, tak bude moci zůstat u něho navždy. Podle slov bílého koně mladý pastevec Suhe smutně udělal housle. Pro vzpomínky na bílého koně také vyříznul na konci krku houslí malou koňskou hlavu. Od té chvíle se step rozléhá sentimentálním tónem morin-chúru.

V dávných časech se morin-chúr používal jako hudební doprovod vyprávění epopeje a lidových písní. Po zlepšení své techniky široce působí sólová a skupinová hra, ještě hraje v koncertu a symfonickém orchestru. Nyní tradiční morin-chúr má obrovskou uměleckou sílu a vitalitu. Hudba hraná na morin-chúr „Cval deseti tisíc koní" plně ukazuje virtuozitu morin-chúru , popisuje živou scénu cvalu koní a krásný rodný kraj.

Morin-chúr se zvláštním kouzlem láká všechny lidi, kteří milují step. Čím dál tím víc lidí poznává ,přijímá a miluje tento hudební nástroj. Nyní nejen hudební milovníci mongolské národnosti a národnosti chan, ale někteří mládí lidé v USA, Francii, Japonsku, Tchajwanu, Hongkongu a dalších zemích a oblastech světa mají o morin-chúr velký zájem. Jsme přesvědčeni, že tón morin-chúru umožní víc přátelům poznat Vnitřní Mongolsko a mongolskou národnost.