Úplně první země na světě, ve které bylo vyšívání známo, byla Čína. V Číně se vyšívalo již v pravěku. Nyní existují v naší zemi čtyři známá vyšívání. Z nich sučouské vyšívání v provincii Ťiang-su / zkratka se čínsky říká Su siou/ vyniká náročnou vyšívací technikou, volným stylem stehů, nápadnými vzory a pestrými barvami. Sučouské výšivky obvykle s motivy lidské postavy , hory, řeky a dalších výjevů obrážejí bohatou a skvělou kulturu jižní Číny. Dne 20. května r. 2006 s povolením státní rady Číny bylo sučouské vyšívání zařazeno na seznam první skupiny čínského státního nemateriálního kulturního dědictví. Původ sučouského vyšívání je v okrese Wu a jeho okolí v městě Su-čou. Dávno před více než 2000 lety výšivky v této oblasti už začaly zdobit oblek. Téměř všechny výšivky v čínské císařské rodině byly z rukou zručných vyšívaček v Su-čou. V Su-čou jsou úrodná půda, mírné podnebí, rozsáhlé pěstování moruší a chov bourcí i velká produkce hedvábných tkanin . Od pradávných dob se město Su-čou stalo hedvábným městem. Zde dobré zeměpisné prostředí, krásné přírodní hedvábí a pestré nitě, to vše vytvořilo velmi příznivé podmínky pro rozkvět sučouského vyšívání.
Druhů sučouských výšivek je mnoho,zpravidla se dělí na dvě skupiny. V jedné skupině jsou předměty denní potřeby, například různé vyšívané váčky , přívěsky atd. Tyto váčky byly určeny především na vonné rostliny a kadidla jako tzv. „váčky na vůni. Nosily se pod svrchním šatem u pasu nebo v rukávové kapse. Byly pokládány za intimní součást oděvu a byly oblíbeným dárkem mezi manžely a milenci. Další sučouské výšivky tvoří velké sortimenty dekorativních předmětů. Z jejich bohaté a rozmanité tvorby se vysoko oceňovaly zejména vyšívané práce „Malá kočka" a „Zlatá ryba" . V současné době tradici vyšívaných obrazů udržují sučouské výšivky. Vyšívačky nejen kopírují známé obrazy, ale také vytvářejí originální díla podle vlastní fantazie. U obazových výšivek se stejně jako u obazů hodnotí kompozice,barevné ladění a virtuozita provedení. Je nepředstavitelné, že zručná mistryně při vyšívání práce „Malá kočka" dovedla dělit vyšívací nit hrubší jako vlas na pět desetin, jednu čtvrtinu, dokonce jednu dvanáctinu a osmačtyřicetinu jemného vyšívacího nitě a protahováním a našíváním se vytvořilo na deset tisíc smyček a uzlíků, avšak jejich stopy není možno vyhledat na výšivce . Navíc pro plastické a živé vyšívání očí kočky se používalo více než 23 druhů barevných nití.
Známá mistryně sučouského vyšívání paní Zhou Ying-hua vytvořila pro EXPO 2010 v Šanghaji vyšívané dárky, které byly věnovány vedoucím představitelům mnoha států a zástupcům diplomatických misí a význačným obchodním osobnostem cizích zemí. Množství domácích a zahraničních hostů pomocí těchto výšivek poznalo sučouské vyšívání. To sehraje významnou podnětnou úlohu pro jeho šíření na světě.Sučouské vyšívání stále představuje umělecké řemeslo s největší reprezentativostí v Su-čou, má důležité hodnoty pro studium historie řemeslnického a výtvarného umění, folkloristiky , ženské nauky a dalších společenských věd. V září r. 2007 bylo v městě Su-čou oficiálně otevřeno Muzeum umění čínského vyšívání. V něm jsou prezentovány vynikající výšivky z různých koutů Číny. Založení tohoto muzea vytvořilo dobrou platformu pro pokračování a rozvíjení kultury čínského tradičního vyšívání.
