V povodí řeky Qing-shui na jihovýchodě čínské provincie Gui-zhou je největší obydlená oblast národnosti Miao. Zde se šířily básnické báje s motivem stvoření světa. Tyto báje plné romantismu a idealismu se obecně nazývají „Stará píseň", která živě popisuje pověsti zanechané předky národnosti Miao o vzniku nebe, Země , bytostí a lidstva i zásluhy lidu o pilné vytvoření historie lidstva. V květnu r. 2006 s povolením státní rady Číny byla Stará píseň národnosti Miao zařazena na seznam první skupiny čínského státního nemateriálního kulturního dědictví.

Zpívají Starou píseň národnosti Miao zpravidla autoritativní staří lidé, čarodějníci a zpěváci při obětování předkům národnosti a rodin, o svátku Nového roku národnosti Miao v říjnu lunárního kalendáře při uctívání boha a předků a na oslavu bohaté sklizně. Vystrojit hostinu je důležitou příležitostí k zpěvu Staré písně. Zpěváci , kteří se skládají z hostů a hostitelů, sedí odděleně naproti sobě , obvykle se aplikuje forma dialogu zpěvu. Tato činnost zpěvu trvá několik dnů , dokonce deset dnů nebo půl měsíce. Nápěv písně má sentimentalitu , ale obrovskou sílu a vitalitu. Obsahy Staré písně se týkaly všeho od vzniku vesmíru, lidstva , zvířat , stvoření světa , jevů velkých záplav v dobách předhistorických až po velké stěhování národnosti Miao a její pradávné společenské zřízení , denní práci a život. Lze říci, že Stará píseň je souhrnem pradávných bájí národnosti Miao.

Stará píseň národnosti Miao se dělí na čtyři části , totiž „Stvoření světa", „Píseň javoru", „ Prudký proud záplavy" , „Pochod přes hory a řeky". Celý epos se předával ústně z generace na generaci , vytvořil více než sto lidských postav s jmény.

Stará píseň , tyto básnické báje národnosti Miao představuje paměť duha národnosti, také encyklopedii a klasiku starověké společnosti národnosti Miao , rovněž má hodnoty v oblasti historie, etnografie, filozofie, a další. Nyní Stará píseň - básnické báje se nadále mezi lidmi zpívá a vypráví. Stará píseň zachovává ucelený živý kulturní systém národnosti Miao, obráží animismus, posvátnost a rovnost života, jakož i filozofické myšlení o společném soužití , rozkvětu a harmonickém rozvoji člověka a přírody. Stará píseň je těsně spjatá s prácí, životem a myšlením širokých mas obyvatel národnosti Miao.

Státní pokračovatel Staré písně národnosti Miao pan Wang An-jiang začal v r. 1968 sbírat a zaznamenávat 12 velkých souborů Staré písně národnosti Miao s 600 tisíci znaků.

Kvůli náporu moderní kultury a tržní ekonomiky se Stará píseň národnosti Miao dostává do zapomenutí. Například okres Tai-jiang má 130 tisíc příslušníků etnické skupiny Miao , z nich jenom asi 200 lidí dokáže zpívat celou Starou píseň. Tito lidé jsou st aří lidé a lidé ve středním věku. Za této situace je velmi naléhavé usilovně zachránit a ochránit Starou píseň národnosti Miao.